Zrcadla

Alexandre Aja evidentně sdílí moji lásku k sinusoidám. Nejprve zrealizuje podprůměrnou slasher-ovinu Haute Tansion, poté geniální exploitation Hory mají oči a následně opět podprůměrnou duchařinu Zrcadla. Proto bych se pana režiséra rád zeptal: Kdepak ses poslední rok zdržoval a cos tam tropil? Dovol, ať hádám: Studovals na Konopišti pekelné knihy a grimoáry. Oblboval ses konopím a jedovatými muchomůrkami. Vyvolávals ďábla. Uctívals démony a skládal jim lidské oběti. Mordovals vězně v kobkách. ____ S kterýmkoliv špatným filmem můžeme nakládat dvojím způsobem: Buďto v něm hledat subverzivní a záměrně rozmístěný nesrovnalosti pro potěchu zasvěcených diváků – i když vzniká otázka, do jaké míry to je ještě legitimní, protože od určitého momentu se podobně vedená obhajoba toho kterého uměleckého díla stává neadekvátním mis-readingem –, a nebo film jednoduše označit za špatný. U Zrcadel se přikláním ke druhému. (23.12.2008)

O Zrkadlách som si prečítal zopár recenzií a hoci neboli žiadna sláva, na (ďalší) remake francúzskeho dravca Alexandre Ajau (Hory majú oči) som sa tešil. Dotyčné recenzie som úspešne ignoroval. To som ale nemal robiť. Prvá polovica ma bavila. Sústredený Kiefer Sutherland (užívajúci si vďaka seriálu 24 comeback), parádna výprava obrovského vyhoreného obchodného centra, nekompromisné gore (hrdlo, čeľusť) a pôsobivá atmosféra zraniteľného nočného strážnika s baterkou v temných nociach čeliaceho mysterióznym silám, ktoré od neho niečo chcú a on nevie čo. Už v prvej polovici ma nebavilo viacero vecí, ale inak fajn. Bohužiaľ, druhá polovica sa zmenila v chaotické niečo. Bezradne pobehujúci Kiefer prestáva stíhať, budova je čudne zaplavená vodou, logika si berie dovolenku (už sa nevráti) a solídne rozbehnutý horor sa mení v smršť zmätených a otravných akčných scén, kedy niekto niekam stále uteká a nejako s tým súvisia prekliate zrkadlá, stále niečo vybuchuje (alebo aspoň horí, či krváca) a univerzum je strašne ťažko pochopiteľné (vôbec som sa v pravidlách toho, čo duchovia môžu a čo nie, nevyznal). Škoda no. Ale úplná mizéria to určite nie je. Kórejský originál z r. 2003 mi pripadal ešte slabší. (15.01.2010)

Aja svým dalším remakem opět dokázal co umí (krev) a co jde zcela mimo něj (vše ostatní). Je obrovská škoda, že po vynikajícím Haute tension utopil svůj možný talent v páchnoucích vodách současného mainstreamového horroru. Sutherland potěší, absence strachu už nikoli. Více: http://blog.obitus.cz/2008/09/mirrors.html (26.09.2008)

Jestli mají Ajovy filmy jednu společnou vadu, jsou to slabé scénáře. Snad všechny duchařské horory mají stejný průběh: A - hrdina začne vídat duchy; B - hrdina se pokouší zjistit, proč je vidí; C - hrdina se snaží svého problému zbavit. V Mirrors fungují všechny části (A, B, C) spolehlivě, no bohužel co zásadně selhává, je logické pojivo mezi nimi. První třetina je příjemně mrazivá, výjevy ze zrcadel brutální a atmosférické, napětí funguje. V dalším úseku se v téměř až detektivním pojetí dozvídáme, co že to vlastně za tím vším stojí, samotné vysvětlení působí obstojně. No a nakonec se divák dočká dobře gradovaného akčnějšího finále s uspokojivým závěrem. Ale jako celek to prostě dost dobře nedrží pohromadě a výslednému dojmu z filmu tato disharmonie jednoznačně škodí (a to ani nemluvím o několika scénách, které mi přišly spíš jako z úsměvné neambiciózní báchorky, než jako z nejočekávanější hororu roku). K hercům žádné negativní námitky nemám, své role zahráli s přehledem (i když o tom, jak kvalitně je Kieferova postava napsána, by se polemizovat dalo). Můj komentář zní možná až příliš kriticky, takže na závěr podotknu, že gore je na vynikající úrovni, film nenudí, méně otrlejší povahy se mohou bát a celkově že Mirrors hodnotím jako povedený, nadprůměrný horor. Jen jsem holt od Alexandra Aji čekal o kousek víc. (21.09.2008)

Alexandre, zatr-sakr, zase ses nechal ty kolego řezníka Krkovičky scenáristou napálit.. Aja tradičně řemeslně na vysoké úrovni, ale všechno jsem už někde viděl a popravdě mě to začíná unavovat. Všechna ta voda, bledé holčičky s kruhy pod očima, co dělají bububu, domy a nábytek v nich dělající bububu.. Pořád dokola bez náznaku originality a v srorriM to nespraví ani závěr s Kieferem nastavujícím si zrcadlo. No a výsledkem je, že pár minut po skončení filmu se mnou pohled do toho lesklého obdélníku na zdi vůbec nic nedělá. To Medáček Candyman, ten to se mnou uměl v tomto ohledu líp.. (27.03.2009)