Svátek věřitelů

I já zde zbaběle přispěji čistým průměrem. Poselství snímku funguje i do dnešních dnů, varuje nás všechny, že je moudré předem dobře rozmyslet si kam investovat uspořené oběživo. Hlavní postavou, kterou je bezesporu Kolčava představuje hrdinu, který se nebojí vzepřít a nespravedlnost páchanou na sice naivním ale přeci jen hodným člověku nenechá bez povšimnutí a co více, dokonce zosnuje plán, která k vede k nápravě. Příběh je podán ze všech hledisek průměrně, zapadá skvěle do vytýčených žánrových škatulek, a končí předpokládaným happy endem a počínajícím milostným vztahem. Tehdejší divák z kina ve většině odcházel dozajista uspokojen. Po přeběhnutí několik desítek let, přesněji šest, se dnešnímu divaku jeví již spíše více naivně, což není dáno kvalitou filmu nýbrž dravostí naší doby. Přes to všechno mě snímek režiséra Hašlera dokázal na devadesát pět minut upoutat k obrazovce a pustit do své příběhové fantazie. (28.12.2009)

Zdeněk (Gina) Hašler, syn slavného pražského písničkáře, herce a scénáristy, se po letech strávených ve střižně propracoval na samém úsvitu války k samostatné filmové režii. Stejnojmenná divadelní hra Karla Piskoře nabízela divákům vděčný a svým způsobem nadčasový příběh o velkých podvodech s akciemi falešných naftových pozemků. Důležitou oporu získal mladý ambiciózní režisér především ve zkušených a populárních hercích – Jaroslavu Marvanovi, Čeňku Šléglovi, Růženě Šlemrové a především v Jindřichu Plachtovi, který se s neodolatelnou bezbranností zhostil role trochu směšného solicitátora, brzy ovšem prohlédnuvšího nečisté obchody svých chlebodárců. Film mimo svou obvyklou komediální náplň předkládá také poměrně rafinovaný způsob, jak se vypořádat s korupcí a pochybnými bankovními transakcemi. Diváci i kritika byli Hašlerovým filmovým debutem příjemně překvapeni a mladý Gina se tak velice záhy ocitl na oběžné dráze pomyslného barrandovského Hollywoodu. (04.10.2008)

Detektivní veselohra takříkajíc přesně zapadající do dnešní doby. Bohužel. Posuďte sami..? . Tento film který i pří své umělecké nenáročnosti a naivitě měl však na svou dobu jednu dobrou myšlenku. Chtěl být mementem prostých lidí, kteří chtějí rychle zbohatnout. Chce varovat střádaly, kteří se chtějí přizbusobit finančním podnikatelům a spekulovat svými penězi, aniž znají džungli finančního světa... Jindřich Plachta jako solicitátor Kolčava předvedl opět bravurní výkon, ne sice hlavní ale byl opět vidět a svou takovou zadrhávající dikcí i gestikulací vytvořil určitě jeden ze svých nejzajímavějších hereckých tipů. Byl to takový vysoký, hubený človíček, mírné povahy ( ale když se rozzuřil, zatočí se rázem kolem něho celý svět), avšak velice přívětivý, klidně dobrotivý, a důvěřivý (ostatně jako většina dnešních starých lidí), který je zpočátku přesvědčen o poctivém podnikání svého šéfa Jaroslav Marvan ( JUDr. Losman), šéfa naftařské společnosti. Dokázal se za jeho ,,pravdu" snad i poprat s jinými solicitátory u soudu, kteří tvrdili, že jeho šéf je lump. Postupně však prohlédne a typickým způsobem ,,malého českého člověka" se dostane na kobylku. Posléze si všichni drobní akcionáři získají jeho zásluhou své peníze a podvodníci se záhy ocitnou na mizině. Zdařilé herecké výkony zejména tria Plachta, Marvan a Šlégl to byla asi jistota tohoto jinak, jak už jsem psal nepříliš umělecky náročného filmu. Marvan ze Šléglem se nám představily v trochu netypických rolích advokáta Losmana resp. bankéře Hegnera. Plachta stále stejný ale vždy jinak zajímavý a s něčím novým přicházející a nás všechny filmové staromilce stále něčím okouzlující. Film u kterého jsem se vyloženě bavil a po dlouhé době i od srdce zasmál. Plachta s puškou v hrozícím postoji hlídající peníze, nebo nemotorný a, neohrabaný a v krkolomném pádu padající na schodech v nějakém baru..? Tuším že ,,Hollywood" se jmenoval.? Škoda jen že tento film tolik často nedávají, naposledy jsem ho viděl snad někdy před čtyřmi lety. I tak slušný tehdejší průměr. 2,5/5*. (20.01.2007)

V bankovních a akciových záležitostech se nevyznám ani zbla, proto jsem se zpočátku trochu nudil, neboť jsem tápal, o čem je řeč. Jediné, co mi bylo jasné, že nafta není. Ale mistrovsky zahraný kousek pokladníka Kolčavy vše napravil a vpravil mě do děje ve správném okamžiku. Lumpové Losman a Hegner (kolik jich tam nahoře i dneska sedí) okradli domnělé akcionáře a v okamžiku, kdy se přichází na to, že existence ropných polí je podvod, chtějí se i fyzicky zmocnit peněz svých věřitelů. Boženka Šustrová nic moc, Struna nevýrazný, Šlégl klasický, ale Jindřich Plachta tentokrát v netypické roli, v níž přeswto dokázal vážný film oživit svým humorem, byl prosdtě hvězda. (17.02.2019)

"Dobrej chlap neuvažuje, ten jedná!" tvrdí solicitátor Kolčava, když prohlédne nepříliš čestný plán svého zaměstnavatele a začne konat. Kolčavův vychytralý protiúder přemístí finance z čerstvě vybudované černé díry do kapes věřitelů, kteří se již chystali zatopit s bezcennými akciemi. Je to roztomile naivní snímek z dávné doby, kdy slovo ČEST ještě nebylo zaměňováno s výrazem HLOUPOST. (28.12.2009)