Zvedá se vítr

Čakal som kanonádu plných počtov, presa len spomienky na utláčateľov majú čerstvé aj naše dva národy. Ale asi nás problémy s bojom o nezávislosť iných krajín zaujímajú menej, nehovoriac o Írsku. Zdvíha sa vietor má zopár veľmi silných momentov, rozumej vidíme utláčanie a mučenie nevinných civilistov a vzbúrencov (aj ženy) okupantmi a tak nám neostáva nič iné, ako O´Donovanovi a spol. držať palce. Mám rešpekt pred Írmi a Britmi, že dnes nie je na verejnosti ich nenávisť cítiť, že ich spoločné futbalové zápasy nekončia hromadnými bitkami a že sa dokážu nad minulosťou povzniesť. Možno by som to ako insider vnímal inak, ale aj v tom vidím posolstvo Loachovho filmu. Poučiť sa z minulosti a žiť prítomnosťou. Neviem, či bol film odpremietaný aj na nejakom britskom festivale, ale reakcie tamojšieho publika by ma veľmi zaujímali. (07.07.2015)

Dle mého názoru se film násilným způsobem snaží diváka vydírat klasickými prostředky, jako je velice surové jednání ze strany Angličanů. Ne náhodou se mi při pohledu na jejich šikanu a mučení vybavili nacisté. Můj problém by se dal shrnout otázkou; byly opravdu všichni do posledního kousku duše tak krutí, nebo film přehnaně tlačí na pilu? Určitě to tehdy nebyl žádný med, ale vadí mi, že film se vůbec nevěnuje náhledu na problematiku ze strany Angličanů a divákovi se tak dostává obrázek, že všichni Angličani jsou stoprocentní svině. První část filmu, kde se tímhle způsobem buduje atmosféra pro budoucí dění, mi přijde zdlouhavá, ne nejlepším způsobem zfilmovaná. Nicméně od scény z kina se film přehoupne do roviny politické, což potěší diváka, kterého daná problematika zajímá. Najednou je k dispozici spousta faktů, postřehů a názorů na věc, což mi v první polovině značně chybělo. Závěrem bych jenom poznamenal, že já osobně absolutně nedokážu pochopit, že bych měl vzít zbraň a v zájmu věci, ve kterou věřím, na příkaz zabít člověka, kterého mám rád. Rozepisuji se o tom, protože v tomhle filmu se to týká více scén. Na úplný závěr ještě tradičně pochválím Cilliana Murphyho, který je ozdobou každého filmu, ve kterém se objeví. Spokojených 3 a 1/2* (28.03.2007)

Príbeh silný a veľavravný. Málokto si uvedomuje, že Briti boli vo svojej histórii rovnako krutí ak nie ešte krutejší ako nacisti. Veď koniec koncov napr. taký koncentračný tábor je ich výmysel. O tom by vedeli rozprávať nielen Íri ale aj Búri v Afrike - búrske vojny bol jeden neskutočne krvavý masaker. Z tohto pohľadu hodnotím snímok veľmi vysoko, navyše bol v mnohých scénach aj emotívne nabitý, avšak na mňa tam bolo až príliš veľa politiky a z toho dôvodu pre mňa veľa nudných pasáží. 70/100 (16.11.2016)

Diskutabilní film, který vyhrál zlatou palmu v Cannes, je nejvíc zvláštní asi svým lookem nezávislosti a levnosti, kvůli kterému se mnohým nemusí zamlouvat. Nevypadá ani honosně, ani výpravně, ani rozpustile. Snaží se říkat věci bez patosu a snaží se diváka udržet v distanci od díla, aby si mohl neustále kritickýma očima srovnávat věci, které se mu na plátně ukazují. Nejde o podívanou, která by se divákovi snažila nahrát do karet. Jde o pevně uchopený příběh, který dokáže nadnést mnoho otázek a vyvolat v divákovi nejistotu. Stejně tak jako nejistotu v tom jak se k tomuto filmu postavit... (27.04.2008)

Kdo chce vidět velký barvitý a umělecky ambiciózní snímek o vzniku Irské republiky, historii boje za nezávislost a události kolem vzniku a nejslavnějších okamžiků v historii Irské republikánské armády, pustí si Michaela Collinse od Neila Jordana. Zvedá se vítr představuje typicky malou produkci s televizní vizáží a pokud ho bude chtít divák poměřovat s výpravnými velkofilmy, zákonitě bude zklamaný. Po pravdě řečeno, vítězství na prestižní filmové přehlídce příliš nerozumím, protože bráno z uměleckého hlediska, není možné považovat tenhle film za festivalovou špičku. Jeho hodnota spočívá v něčem jiném. Beru ho jako kvalitní historicky analytický film, který dnešnímu divákovi zprostředkovává události relativně dávné historie. Je to svým způsobem hraný dokument natočený z pozice hrdiny, který v historickém sporu o charakter nově vznikajícího irského státu stojí na levicově radikálních pozicích. Nic proti tomu, spousta tzv. historických filmů dává přednost efektnímu příběhu před střízlivou a věcně podanou historickou pravdou. V případě tohoto titulu nemá smysl posuzovat film z hlediska zábavnosti nebo umělecké katarze. Velmi výstižně ale popisuje mechanismus vzniku politické krize, gerilové války za nezávislost a následného konfliktu mezi radikálními stoupenci silového řešení a těmi, co jsou schopni pochopit realitu a sjednat kompromis. Za mě 3,5 hvězdičky, které po kratší úvaze povyšuji na čtvrtou. Celkový dojem: 70 %. (31.05.2015)