Fast Food Nation

Ta pasáž ke konci je silně nechutná a pro masožrouta, což já jsem, poměrně demoralizující. Ale o něčem jiným. Scénka s krávama v ohradě by se v českým filmu před dvaceti lety použila jako alegorie na komoušskou éru. Přijde mi docela zajímavý, že tady ji používá amík s poukazem na dnešní vývoj konzumní společnosti. Hm. Prostě krávy tam neměly žádnýho indiána, kterej by prohodil půl koupelny oknem... (08.11.2007)

No, jestli jsou hambáče z hoven nebo ne, je mě úplně jedno. Já je nežeru. Kde mám však záruku, že jsem někdy nesežral nějakej ten výživnej kuchařův plivanec dovedně zamíchanej v jídle v klasický hospodě. Jídlo složený z kousku hovna jsem snad nikdy neměl, ale jeden nikdy neví. Třeba jsme už všichni sežrali nějaký to hovno, ale hrajeme si na to, že máme nóbl držky. To, že nežeru ve fastech má jiný důvod. Abych se tam nadlabal jako v hospodě, musel bych vysolit tak dvě kila a to ještě budu žrát rukama, budu mít umaštné ruce i nohy a o hubě ani nemluvě, přitom za dvě kila se v hospodě naměju jak král. Takže tahle část kritiky mě ve filmu přišla zbytečná. Druhá část kritiky ve filmu je však daleko závažnější. Novodobé otroctví v podobě zaměstnávání nelegálních uprchlíků je totiž dost velká nemoc současného světa. (15.07.2007)

Z tohoto filmu jsem si odnesla pár ponaučení. Za prvé dobře socializovaný jedinec, nikdy nemůže být úplně svobodný, vždy ho bude ovlivňovat kultura daného prostředí. Imigranti z Mexika, kteří si chtěli splnit svůj americký sen ( práce na jatkách) a jsou na tom ve výsledku prakticky hůř, než ve své původní vlasti. Dokonce je má v hrsti jeden jediný člověk, který s nimi manipuluje jako s hadrovými loutkami a oni musí odhodit hrdost a dokonce svoji důstojnost, protože peníze na živobytí nezbytně potřebují. Za druhé (opravdu úsměvná scéna s aktivistkou Avril, kdy chce zachránit stádo krav, vypuštěním do volné přírody), myšlenku že, svoboda je důležitá pro lidi, ale kravám je to očividně jedno. Podle mého názoru výborně zpracovaný snímek a jeden z mála, který kriticky poukazuje na nedostatky v konzumní společnosti. Líbilo se mi to syrové zpracování snímku, kdy ze scén na jatkách, mi šel mráz po zádech a hlavně mě tento snímek překvapil hereckým obsazením, kdy jsem dotyčné herce neznala, až na Avril Lavigne a Bruce Willise, kteří tam oba měli jen malý štěk, který pro samotný film nebyl tak důležitý a mohl to zahrát i kdokoliv jiný. (31.03.2012)

Niečo pre vegetariánov. Síce mám zo zeleniny najradšej pečené bravčové koleno a z ovocia kuracie stehno, no po tomto prejde chuť na mäsové výrobky asi každého. Síce sa Linkanter v koncepcii štyroch nezávisle rozprávaných príbehov zo začiatku stráca a línia s teenegerskými aktivistami a zamestnancami fastfoodov mohol radšej okresať na úkor ostatných dvch, no na konci to má ten správny úderný efekt, vďaka ktorému budete McDonalda obchádzať aspoň týždeň veľkým žltým oblúkom....a Bruce Willis (holá bravčová hlava vo vedení mäsokombinátu) a Ethan Hawke si svoje minirole úžasne vychutnávajú... (06.01.2009)

Skrze naivní iluze bossů korporačních fasfoodových řetězců, sociální zázemí náctiletých zaměstnanců v pestrobarevných uniformách řetězcových poboček a drsný život špatně placených imigrantů pracujících v masokombinátech skládá režisér Richard Linklater nelichotivý, celoplošný obraz světa fastfoodové kultury. Namísto lineárního příběhu film tvoří epizodní výjevy, které fungují jako malé reportáže. Nepřítomnost příběhu sice vede k nesoudržnosti, ale zároveň umožňuje naznačit všechny aspekty fastfoodové kultury a poukázat na její globální vliv. (15.08.2008)