Hudbu složil, slova napsal

Položili jste si někdy otázku, když jste zahlédli v časopise fotku např. Sagvana Tofiho, co tahle vyhaslá mj. popová pseudohvězda z neblaze proslulé „stáje“ Františka Janečka dneska vlastně dělá? Zřejmě ne, taky proč byste to dělali, že ano? Já jsem četl, že prý prodává ledničky v Grónsku (copyright Klára Nemravová z Tata Bojs), ale skutečnost bude mnohem prozaičtější. Zkrátka obráží všemožné „high-society“ večírky a recepce, kde se zadarmo nadlábne, nechá se tam vyfotit s našimi rádoby hvězdičkami a „celebritami“ a modlí se za to, aby se jeho fotka objevila aspoň na spodku str. 32 nějakého bulvárního plátku (těsně pod reklamou na Kosmodisk a náramek na zázračné hubnutí). A to proto, aby totálně neupadl v zapomnění a pořád mohl čeřit vody se svými „čerstvými scenáři“ a „chystanými alby“. Grantův Alex Fletcher zažívá podobné pocity, ale je na tom ve srovnání s Tofim přeci jenom nesrovnatelně lépe. Bývala velká popová hvězda, žijící jenom z minulosti a s přibývajícím věkem z občasných vystoupení při zahájení otevření nového obchoďáku, či na ředitelských recepcích a podobných „vyzobávání drobků“. A nutno říct, není moc herců, kteří by podobně jako Hugh Grant dokázali interpretovat otravný kolovrátkový pop 80.let s takovou grácií a kouzlem. Už úvodní klip ve stylu 80´s metrosexuálních boy partiček typu ´Wham!´ musí u každého, kdo tu éru pamatuje, vyloudit úsměv na tváři, zvláště když je to zde podáno s takovým sebeshazovačným nadhledem. A nebýt toho, že zhruba po půlhodině se film překlopí do celkem tuctové romanťárny, vydržel by ten úsměv až do konce. Ale svěží neokoukaně dějové nápady, točící se kolem pop-star Cory a jejího hitu „na zakázku“ tady nechybí, takže i přesto, že éra 80´s diskoték, barevných trvalých, mrkváčů a stereotypních syntetizátorových spodků nebyla tou mojí „krevní skupinou“, dávám pobavené 3*. Bylo to občas vtipné i trefné. (18.02.2008)

Vezměte Hugha Granta, dejte mu sladkou limču na tác a instruujte ho, aby mi namluvil, že se jedná o prvotřídní ležák. Sežeru mu to. V tomhle filmu není jediná nota, která by nebyla kradená odjinud, přesto jsem ho sledoval s neobyčejným zaujetím a reagoval přesně tak, jak jsem měl. Jestli existuje mezi herci špičkový popíkař, je to právě Hugh. A Drew Barrymore působí opravdu velice velice roztomile. (03.12.2008)

Som prekvapený nízkym hodnotením ostatných... Pre mňa ide o prekvapivú (takmer)dorovnávačku kultoviek ako DENNÍK BRIDGET JONESOVEJ, PRÁZDNINY či NOTTING HILL. Áno, je to jednoduchšie, ale konečne to má vlastný príbeh a romantika ho obohacuje, nie naopak (Gerard Butler aj Matthew McConaughey hrajú presne v tých "amerických" typoch romantických filmov). Neskutočne suchý humor je nevtieravý, vzťahové klišé je minimálne a po prvý krát som mal pocit, že využite hudobného premyslu (vrátane pesničiek) je zmysluplné... (06.09.2010)

Začátek ještě ušel a úvodní videoklip skvěle naladí. Jenže pak se to začne zvrtávat. Pořád čekáme na nějaký příběh, zajímavost, zvrat, protože je nám naprosto jasné, jak to bude s Drew a podobně, ale nic navíc se už neobjeví, rozchod je takový nijaký, a konec umolousaný. Celé si to hrozně hraje na možný druhý Notting Hill, ale Drew Barrymore chybí charisma Julie Roberts, a dost často i jistá dávka herectví, kterou Drew zaplňuje rádoby šaškovstvím. Moc jí zde prostě tu květinářku nevěřím. (29.12.2015)

Chytlavý 80´s song "Pop Goes My Heart" mi nevím proč připomenul hit hochů z Červeného trpaslíka "Tongue Tied", asi to bylo těmi pánevními výpady Granta, ovšem do íránského kulčíka, potažmo Kocoura (na pomalý chod), měl Hugh ještě daleko.. Poměrně vtipná romantická komedie, ale ta šablonovitost mě již unavuje. Proč před cukr-moučka-padneme-si-do-náručí koncem musí vždycky přijít nějaká krize, odloučení, či citové tápání? Ale vždyť já vím proč, to byla jen řečnická otázka.. (06.09.2010)