Sluníčko na houpačce

Vinobraní v bledě modrém. Čepek válí, o tom žádná, ale koho zajímá takový film bez konce. 80 minut čumím na to, jak malý kluk utíká z dětského domova k tátovi, který chlastá a páč chlastá, tak zas utíká od něho do děcáku a takhle dokola. Nakonec uteče i od adoptivních rodičů i od otce bumbaly, no bomba pointa. (15.06.2014)

Samotná zápletka, kdy jako vždy milá a usměvavá Marta Vančurová spolu v Jiřím Bartoškou řeší převoz jednoho klučiny (Matěje) z dětského domova do Prahy na převzetí první ceny z výtvarné soutěže, mi úplně nesedla. Moc věrohodně na mě hlavně nepůsobily ony neustálé návštěvy Vančurové u všech těch možných osob spjatých s Matějovým dosavadním životem. Je jasné, že scenáristicky zde bylo účelem, aby se divák toho mohl o těžké Matějově životní situaci co nejvíce dozvědět a to z různých úhlů pohledu. Ale dost pochybuji, že by se někdo tak intenzivně zajímal o něčí cizí osud a věnoval tolik času návštěvám cizích lidí, jak to ve filmu činí postava Vančurové. To všechny ty scény vzájemné interakce mezi postavou Bartošky a Matějem mi přišly mnohem uvěřitelnější. A hlavně i mnohdy docela vtipné a velmi lidské. Nejsilnější mi ovšem přišla scéna, kdy je malý Matěj se svým tátou alkoholikem (skvělej Petr Čepek se svýma typickýma "psíma" smutnýma očima) a snaží se jej přesvědčit, že "rum je blbec". Jinak jsem moc nerozuměl, v jakém vztahu spolu vlastně byli v tomto film Vančurová s Bartoškou (staří přátelé/milenci v nezávazné vztahu). Celý film pak končí tak nějak divně do ztracena a vlastně i dost smutně. Coby televizní snímek to nebylo špatné, ale možná jsem (i kvůli mé oblíbené Martě Vančurové) čekal maličko víc. (10.09.2018)

Aneb jak to dopadá, když komise rozhodne o ponechání si nechtěného dítěte. Tklivá výpověď lidí, kteří poté takový problém řeší či neřeší, nicméně neodráží skutečný důvod takové situace. Jeden z několika snímků na podobné téma, s vynikajícím hereckým obsazením (i tak Petr Čepek zcela vyčnívá), silným tématem a chytrým scénářem s pěknými dialogy. (05.09.2015)

Marek Mikuláš hraje dítě z dětského domova, ale tady je mě značně nesympatický, je to asi tím, že na svůj věk je nějak až moc chytrej, všechno ví a zná, na všechno má odpověď. A i jeho vystupování je docela arogantní. Možná tak namachrovaně působí taky díky předabování Adamem Bernauem - Vitorem Králem (v zajímavostech o filmu je mylně uvedeno jméno Lukáše Becha). Naopak jeho otec, alkoholik Stibor v podání Petra Čepka má ty správný grády. Všechno další je na vysoké filmařské výši, je v tom TA atmosféra počátečních osmdesátek, vyzdvižená tísnivou hudbou Karla Svobody. Režisér Jiří Adamac byl ve své době na vrcholu tvůrčí práce a jeho tvorba měla nezpochybnitelnou úroveň. Což už u něj bohužel hodně dlouhou dobu neplatí. (14.09.2018)

Kdepak dnes už takový herci jako byl pan Čepek nejsou, tak výborně zahrát souboj s alkoholem a přitom vypadat jako opravdový lesník dělník, co se pro svého chlapce snaží vyhrát nerovný boj – to se nepodaří již dnes někomu zahrát. Celkově je sice film velmi depresivní, ale jsou tam malé jiskřičky štěstí a dobroty, které vlastně všem událostem přinesou klidný a harmonický dojem. Těžko říct proč se česká televize málo věnuje vysílání podobných filmů, které jsou krásné a milé a do nekonečna radši opakuje notoricky známé filmy, které již diváka nepřekvapí. Velmi silný je hlavně konec…. (09.10.2018)