Cesta na Guantánamo

Příběh několika anglických mladíků pakistánského původu, kteří se v opravdu špatnou dobu vydají na výlet do Afghanistánu. Krátký výlet se změní na několikaletý (místy docela hustý) pobyt ve věznici Guantanamo na Kubě. Tomu se říká být v blbou dobu na blbém místě. Nebo možná ne, sice sdílejí jiné hodnoty, ale je tam o ně většinou (!!!!!!) postaráno podle ženevských konvencí, mají tam zdarma plně vybavenou lékařskou péči (jak nám ukázal Michael Moore v Sicko) a pouští jim tam mé oblíbence Cradle of Filth..... (13.04.2009)

Nevím nakolik je tento film pravdivý, a nakolik jde o protibushovskou propagandu, protože jsem v Guantanámu nebyl, ale je fakt, že vedle praktik, které používají američtí vyšetřovatelé v tomto filmu, vypadá středověká inkvizice jako parta hodných strýčků. Vězni třeba musí dřepět celé dny na sluníčku, bez jediného pohybu a nechat se pomalu grilovat, nebo jsou zavření v cele s blikajícím světlem, ruce mají přivázané ke kotníkům a jsou nuceni poslouchat na plné pecky metal (zde musím Američany pokárat za nevhodný výběr hudby, kdyby jim pustili třeba Standu Dolínka, budou mít přiznání do deseti minut) a čas od času jsou přivedeni na kobereček před vyšetřovatele, který se pokouší o naivní chytáky typu "Tvůj kamarád nám prozradil, že patříš k Al Kajdě. Tak nám řekni, kde je bin Ládin, a můžeš jít domů". A do toho pár z kontextu vytržených záběrů Bushe a dalších politiků, jak tvrdí, že se zajatci zacházejí lidsky v souladu s mezinárodními úmluvami. Prostě film je to velmi sugestivní, ale... (01.07.2006)

Jediné čo G.Walker Texas ranger B. vie je to, „že sú tam zlí ľudia“. Jediné čo vie jeho deputy je , že „na Guantáname sa s väzňami zaobchádza ľudsky, slušne a v súlade so Ženevskými konvenciami ....väčšinou“. Hraný dokument opäť ukazuje, že sa pomaly etabluje ako filmový žáner rovnocenný s fikciou a Michael Winterbottom opäť raz ukazuje prečo je jedným z najlepších európskych režisérov. Každý z jeho filmov, ktoré som mal tú česť vidieť je režisérsky odlišný nielen od zvyšku filmovej produkcie, ale i od jeho ostatných filmov. Road to Guantanamo je založené na výpovediach „Tipton Three“, troch Angličanov pakistanského pôvodu, ktorí sa vďaka svojej nerozvážnosti omylom ocitnú v rekreačnom zariadení US government pre podozrivých z terorizmu. Ako pseudodokument je určite sugestívny a z veľkej väčšiny len čisto popisuje a necháva diváka utvoriť si vlastný názor na dianie na plátne. Nevyhne sa však podľa môjho názoru prehnane zjednodušenému pohľadu na americké jednotky. Nechce sa mi totiž veriť, že nielen mariňáci , ale aj elitní vyšetrovatelia na Guantáname majú v hlave slamu. Každopádne, RtG je jeden z filmov, ktorý dúfam pomôže ľuďom pochopiť, že keď štátna moc potrebuje zakryť svoju vlastnú neschopnosť, potrebuje nepriateľa, i keď len vyfabrikovaného. A je jedno či ho nazve triedny nepriateľ, menejcenná rasa alebo teroristi. 9/10 (10.12.2006)

Pokud mohu soudit, tak toto byl nejlepší dokument, který jsem letos (2006) ve Varech viděla. Nápad spojit dokument s hranou formou se velmi povedl a mě jako diváka emocionálně vtáhl do příběhu čtyř muslimů nespravedlivě obviněných z terorismu. Nemám ráda Bushe a za věty podobného typu (citace z jeho projevu) "Nesdílejí hodnoty jako my." bych mu fakt nakopala p****. Jaké hodnoty sdílí pan B.? Aktuálně byl velmi trefný Putin před summitem G8, když Bush kritizoval demokracii v Rusku, načež mu na to Putin opáčil, že o takovou demokracii jako v Iráku, on nestojí... (20.07.2006)

Nesdílím nadšení svých oblíbených pro tuhle propagandistickou taškařici. Parta arabáčů žijících v blahobytu Anglie, majících problémy s policií(podvody, krádeže, měsíce ve vězení) si vyrazí na výlet do Pákistánu. 3 dny (kurva dlouho) se tam ten jeden Mustafa seznamuje s dívkou a chce se ženit. Pak ale začne bombardování Kábulu (r. 2001 po dvojčatech) a chlapce zláká vzrůšo. Říká tomu "pomáhat"! Ženění, neženění i s kamarády se ocitá v konvoji utíkajících Talibanců. Končí v nelidských podmínkách Guantanáma. Ač nemám amíky rád velmi, pohádku, že jako britští občané se tihle hnědý idioti nedopustili zločinu - neberu. Práci amerických vyšetřovatelů naopak plně beru. Já bych těm hnědejm klučinům taky nevěřil, a zvlášť kdyby mi někdo před měsícem vyhodil do luftu Hradčana nebo Vyšehrad. Paradoxní je, že tyto hajzlíky propustili amíci na základě záznamů z věznic v Anglii, kdyby byli počestní občané Spojeného království asi by na Kubě hnili dodnes. (05.10.2012)