Na stojáka

Kvalita pořadu Na stojáka se bezvýhradně odvíjí podle toho, kdo právě vystupuje. Takže jednou se pořad plácá na hranici totální trapnosti, jindy jde zase o královskou zábavu, kdy brečím smíchy. Nejsem pravidelným divákem, ale vždycky se ráda podívám na vystoupení Daniela Čecha, který mi přijde ze všech nejlepší a nejvtipnější. (16.03.2013)

Není to typický stand-up observational comedy, jak někteří s širším kulturním rozhledem můžou znát kupříkladu ze Seinfelda, je to ovšem takové hezké české, formát je to neokoukaný (tedy aspoň pro českého diváka), je trochu smutné, že zrovna tenhle pořad nevysílá nějaká veřejná TV, aby se všichni ti "nováci v teplákách" poučili o tom, co je to humor. Sic teda většina jich pracuje na základě dopředu připravených scén, kde vidím kámen úrazu, jak se něco takového dá dělat častěji? Před jiným obecenstvem někde v klubu možná, ale pro TV by byl potřeba stále čerstvý materiál. Zde je jasně patrný rozdíl mezi one-hit-wonders čili lidmi s nějakým extra výrazným talentem, lidmi, kteří si prostě rádi dělají srandu a viditelně si to užívají a lidmi v branži komediální již ostřílené, kteří jedou rutinu, avšak i ti si to můžou (a většinou tomu tak je) užívat. Pokrok to je, ovšem je potřeba udělat i druhý krok. (14.04.2010)

Nesleduji tento pořad nikterak pravidelně, avšak humor, který je zde předváděn je mi zčásti docela blízký. Ovšem pak uvidím ty chlámající se diváky, kteří tuto činnost provádějí v podstatě po každém slově účinkujícího a já si v duchu říkám: "Jo, je to dobrý, ale až tak dobrý, aby se u toho dalo takhle smát, to tedy rozhodně není..." Já se leda tak tiše v duchu pousměji, nevím, kdybych byl v divadle, tak to bude třeba jiná káva... (09.02.2006)

Zábava takového kalibru se snad ani nedá komentovat. Protivná už je samotná forma, kdy člověk za mikrofonem sděluje publiku vtipnou historku. Vše je odvislé od sympatie nebo častěji antipatie k účinkujícímu, trapnost ale bohužel vítězí. Najdou se ale světlé momenty, díky kterým neváhám udělit průměrné hodnocení. A to nejsem zapšklý morous, takový Matonoha s dopisem KSČM nebo blondýna Ivy Pazderkové mě dokážou rozeznít... :)) (28.05.2011)

Stand-up comedy je žánr vysoce uznávaný především ve Spojených státech, kde běžně vystupují naživo ty největší hvězdy filmového plátna a televizní obrazovky. Sestřihy, které se k nám příležitostně dostanou, obvykle obsahují, jak předpokládám, to nejlepší a nejzajímavější, takže porovnávat s tím českou produkci není férové. O fenoménu stand-up comedy v USA pojednává např. snímek Pointa se Sally Field v hlavní roli. Na rovinu říkám, že jsem příznivcem spíš intelektuálně laděného konverzačního humoru, jaký praktikovali např. Lasica se Satinským nebo Horníček s Werichem. Evidentně nejsem cílové publikum, ale i tak mě zamrazilo, jak zoufale trapný může být dnešní humoristický mainstream, zvlášť když si uvědomím, že i tady jsem viděl s největší pravděpodobností to nejlepší, co je v tomto pořadu k mání. Vulgarismy, křeč a to nejlacinější podbízení se. I při těch obecně doporučovaných scénkách jsem vyloženě trpěl. Snad jen Pazderková je snesitelná, podotýkám snesitelná. Celkový dojem: 20 %. (16.05.2012)