Berlínské spiknutí

Scénář: Paul Attanasio .. Poválečné drama ze zničeného Berlína ve vizuálním a stylovém noir odéru jako by vypadlo z oka dávného Třetího muže, který se odehrál v tehdejší zničené Vídni. Newmanův hudební doprovod a černobílá kamera slušně dokreslují atmosféru, kterou doplňuje poctivá výprava, pár dobových záběrů, zadních projekcí a dalších prvků tolik typických pro čtyřicátá léta. Snaha o autenticitu však po pár desítkách minut přichází vniveč, protože příběh prostě nedokáže zaujmout a je jen druhořadou záležitostí. Dokud se tam motá Tobey Maguire, měl jsem co sledovat - jeho postava mi sedla, kolem něj se nastiňuje zápletka, jenže to příjemné (ani on samotný) dlouho nevydrží. Zbylý děj je vyprávěn odtažitě, překombinovaně, postavy jsou povrchní a finále už jen smutnou tečkou, bez jakýchkoliv uvěřitelných emocí. 50%. (17.03.2007)

Nie je vela filmov, pri ktorych sa mi podarilo zaspat. Good German je vynimocny tym, ze sa mu podarilo uspat ma raz a to az do jeho konca a druhy krat na druhy den, ked som sa to snazil dopozerat a mal som opat co robit, aby som nezaspal. Film moze byt natoceny stylovo (ta ciernobiela a snaha o imitovanie noiru, niekedy naozaj vyzera dobre), avsak pokial je pribeh plochy a postavy chladne, nemozem hodnotit inak ako hodnotim. (19.01.2009)

Emocionálne do značnej miery chladné (ale príde mi to ako režijný zámer) a trošku viac prekombinované, než by bolo treba (záverečné priznanie na letisku už bolo fakt navyše), ale určite by som to nenazval sklamaním či nevydareným experimentom. Zápletka je zaujímavá od začiatku do konca, vo filme je isté vnútorné napätie, vizuálna stránka je do-ko-na-lá a herci aj napriek tomu zvláštnemu chladu, ktorí z nich všetkých robí do istej miery nesympatické postavy, veľmi dobrí. Hlavne Tobey by sa mal vykašľať na poletovanie medzi mrakodrapmi a odteraz hrať už len takéto vrcholne odporné, slizké postavy. ;-) (14.10.2007)

Dobrý Němec JE dobrý film. Možná se tady teď budu trochu brodit proti proudu, ale mně se zkrátka líbil. Ano, je pravda, že zvlášť v úvodní části je citově sterilní jako šedesátiletý eunuch, s přibývajícími minutami ale tato sterilita nepozorovaně ustoupí do pozadí a i díky překrásnému vizuálnímu zpracování se z něj začne linout jakási podmanivá atmosféra 40. let, která vám bude snad každým okamžikem (zvlášť při závěrečné scéně na letišti) připomínat božskou Casablancu. Na co film ale bezpochyby doplácí je nevyrovnanost příběhu. Často nestačíte přecházet mezi tématy a i význam některých souvislostí či dokonce samotných postav vám občas zůstane značně nejasný. Nejhůře je na tom asi George Clooney. Filmem se celou dobu jaksi podivně motá (a dostává do držky) a vy si nejste přesně jisti, jestli je jeho postava opravdu důležitá a nebo je její význam pouze v přítomnosti atraktivního obličeje na plakát. A jelikož je Brian De Palma lepší režisér než Soderbergh a pokud jsem jeho Black Dahlii něco přidal za oživování mého oblíbeného noiru, musím tak udělat i u Dobrého Němce. (28.03.2007)

Jaký má smysl natáčet v současnosti film jako ze čtyřicátých let? Kromě potřeby dokázat si, že na to mám? Soderbergh dokonale napodobuje styl amerických filmů z poválečného období, ale jaksi ignoruje skutečnost, že styl není všechno. Natočil si svůj vlastní užvaněný film-noir, zasazený do rozbombardovaného Berlína a (nejenom) plakátem připomínající Casablancu. Hlavním problémem Berlínského spiknutí je jeho obrovská zahleděnost do sebe. Ani herecká účast tří současných hvězd a brilantní stylistická stránka nedokáže zamaskovat samoúčelnost celého počinu. Blanchettová, Maguire, Clooney – prostor pro vyprávění postupně dostanou všichni tři, nejde však o pohled na tutéž událost ze tří různých úhlů. Každý z nich obohacuje příběh informacemi, které ten druhý (třetí) znát nemohl. Bohužel, výsledná mozaika není moc zajímavá a žalostně ji chybí silnější pointa. Zamotaný děj nenabízí krom brzkého odstranění jednoho z hrdinů žádné překvapení a záhy se zvrtne ve zdánlivě nekonečnou sérii nijak objevných dialogů. Tajuplně ponurá atmosféra filmu-noir není příliš hmatatelná a do děje ji nevnáší ani George Clooney, jenž prostě není obdařený podobným šarmem jako takový Humphrey Bogart. Mrzí mě, že jde ve výsledku o film bez chuti. Mrzí mě to kvůli Soderberghově kameře, Soderberghovu střihu (v obou případech je v titulcích uveden pod pseudonymem) a především kvůli Cate Blanchettové. Její uhrančivý pohled, chladnost a smyslnost, ji společně s ohromným talentem pro charakterní herectví staví na úroveň Lauren Bacallové, Ingrid Bergmanové nebo Avy Gardnerové. 60% Zajímavé komentáře: Damiel, elle, Sofia (27.01.2008)