Pí a jeho život

Že je to barevné a že tam pobíhá hladový tygr, ještě neznamená, že z toho divák musí padnout na zadek. Další výzva Anga Lee tentokrát nedopadla dle očekávání. S Bohem jsem dobrých třicet let nerozmlouval, hlavní hrdina Pí naopak vstřebává křesťanské, buddhistické, muslimské, hinduistické a kdoví ještě jaké vlivy. S vírou mu paradoxně pomůže až ztráta nejbližších a ocitnutí se uprostřed oceánu v záchranném člunu s ne zrovna ideální zvířecí společností. Než se k tomu ale dostaneme, musíme se probrat desítkami minut žvatlání v do sebe zahleděné pohádky, která láká na přepálené západy Slunce a neonově zářící oceán. A divák v té myšlenkové fádnosti jen obtížně hledá záblesk nějaké přidané hodnoty. Jasně, vizuálně podmanivé kudrlinky jsou víc než fajn, jenže tyhle čarohrátky působí hypnoticky jen pár desítek sekund a jednou přestanou bavit, a to v momentě, kdy divákovi schází děj. Žánrový všeuměl Lee dokáže být pokaždé tematicky i geograficky „jiný“, tentokrát mi ale jeho banální vyznění a příběh plynoucí do ztracena nesedlo. Vyprázdněné mučení!! (04.02.2013)

Po vizuálnej stránke úchvatné... prvých pár minút. Potom už to začne stagnovať, nech je to akokoľvek obrazovo "obrovské". Jednou z najnepochopiteľnejších vecí na tomto filme pre mňa zostáva absurdných asi 55 sekúnd s Gérardom Depardieuom. Scéna s veľrybou fajn, potešia aj lietajúce ryby, úchvatný "mäsožravý" ostrov a koniec v nemocnici, na môj vkus je toho ale strašne málo. (31.01.2017)

První půlhodina sice mohla být zpracována lépe, ale těžiště příběhu je v prostřední části, která je úchvatná - výtvarná stránka je magická, Pičínův boj o přežití věrně koresponduje s knižní předlohou a Richard Parker je jako živý (tímto si sypu popel na hlavu, když jsem svého času nevěřil, že CGI tygr nebude vypadat směšně). Bohužel samotný závěr filmu (nemocnice) je totálně zazděn - v knize šlo o působivou katarzi, při které jsem ani nedutal, ve filmu posloucháme Pičínův patetický pětiminutový monolog. Proč to vyprávění nebylo doprovázeno aspoň krátkými flashbacky? Byl by to působivý kontrast v porovnání se snovou většinou filmu. Člověk se pak diví, proč kvůli tomu půlminutovému štěku Depardieua vůbec obsazovali. A hlavně - v knize to Pí naštvaně odříká, aby vyšetřovatelé už konečně vypadli a kniha je tak mnohem nejednoznačnější, ve filmu je svým vyprávněním značně citově otřesen. Závěrečná rekapitulace, kdo byl jaké zvířátko, aby to pochopil každý Američan, už tomu nasazuje korunu. Pokud se vám nechce číst celou knihu, přečtěte si aspoň její konec (část 3, asi 30 stránek), a film vypněte na začátku výslechu v nemocnici. __________ btw, banány plavou! (20.12.2012)

I když se podle snímku o Bohu mluví jen v těch lepších historkách, pořád to ještě tak úplně neřeší víru v něj, anebo pocit, který se v podstatě rovná důkazu, že extistuje. Škoda těch dialogových pasáží, respektive upovídaného úvodního exkurzu, nevím, stále mám dojem, že film vznikl jen kvůli té mokré části. Knihu jsem nečetl. Obrazově samozřejmě brilantní (i když titulková část v ZOO dost zaváněla kýčem). (29.12.2012)

Tleskám borcům, kteří na to dali 120 mega. V dnešní době nevídaný mix rodinného survival dramatu a náboženské fantastiky, který i přes mírnou trikovou nedokonalost úřaduje po celou stopáž. Ta pravá lahůdka ale přichází až s úsměvnou závěrečnou pointou, kterou si každý musí přebrat po svém a rozhodnout se, jestli ho štve nebo ne. Já s ní problém neměl, takže s klidným svědomím zaokrouhlím nahoru. Jednou za pár let se člověk přeci nemůže zlobit, že se milá indická pohádka rozletí do celého světa. (10.01.2013)