Hellboy 2: Zlatá armáda

Spoilery. Hellboy II : Zklamání roku. Skutečně nic, než zklamání,a to ze dvou důvodů: 1)Hellboy má obrovský potenciál a 2)del Toro má obrovský potenciál. Kde ho utopil, není zřejmé, asi v těch penězích, které mu producenti přiklepli. Přitom to byl tak slibný projekt : del Toro už měl z geniálních comicsových knih propracovaný svět se svou mytologií zaplněný úžasnými a barvitými postavami, které tentokrát ještě doplnil zábavný Němčour Krauss a z prvního filmu už měl také pořádný základ, na kterém se dalo stavět. Jenže když první díl občas tápal, tak to bylo omluvitelné právě tím, že je první - u druhého dílu už to není omluvitelné ničím! Začátek filmu - fotka skupiny vojáků s malým Hellboyem z roku 1944 - obsahuje snad jediný doslovný odkaz na comics, příjemné mrknutí na čtenáře, pak už se ale ve scénáři vydal del Toro vlastní cestou. Což je bohužel jen na škodu. Je to podivná směs, načrtává spousty věcí, ale máloco dotáhne do konce. Spousta nápadů je moc hezkých i originálních, ale v podstatě je neuvěřitelně banální, koho chce dneska ohromit tím, že lidé udržuje křehké příměří s tajným podezmním světem? Vždyť to je největší klišé! V komediálních pasážích vše funguje, jak má (sledování televize, Abe a Hellboy pijí pivo), stejně tak když jde o akci (souboj s trollem). Jeden z největších trumfů filmu je pestrost a představivost (Smrt, Krauss). Problém je, že ve všech vážných scénách naprosto selhává (lákání na "temnou" stranu). Závěrem několik náhodných postřehů: Hned na začátku, ve scéně v aukční síni byl Zubničkami sežrán jeden (nebo dva?) agent BPRD a nikdo se nad tim ani na vteřinu nepozastavil! Byl jsem jediný, komu Hellboyův souboj s Elementálem připomněl lov na Lesního boha z Princezny Mononoke? Vím že ne. Vchod do úkrytu Zlaté armády byl fakt tajnej jako noha. Tady chtěl zas jen někdo předvést, že má velkej rozpočet. Konec souboje hlavních protivníků musel být každému jasný od začátku, ne? Proč agenti na konci sekli s prací? A na tisícihlavé armády jsem fakt alergickej... Celkově tedy ještě jednou - obrovské zklamání. To, proč se režisér/scénárista víc nedržel předlohy, na jednu stranu (po úspěchu Faunova Labyrintu) chápu, ale touto cestou to skutečně nejde. Protože tohle se del Torovi rozpadlo v rukou. Pevně věřím, že v případném dalším pokračování se objeví víc atmosféry z dokonalých Mignolových knih. 75% ale ani o chlup víc. (21.09.2008)

Osobně mám raději Hellboye zamilovaného, neodolatelně tápajícho v lásce a bojujícího s nabroušenými tonfami ozbrojeným fašounem, než zamilovaného, s plechovkou piva řešícího naštvanost partnerky a rozdávajícího si to na férovku s elfím kopiníkem. Trochu zbytečného sentimentu, ale zato plus v podobě nové postavy ektoplazmáka, jenž jakoby vypadl z filmu o kapitánu Nemovi. O vtip druhý Hellboy nepřišel, takže ačkoliv mi připadalo, že disponuje menším šmrncem a Perlman nepředvádí znovu tak skvělé sólo, opět jsem se hodně bavil. Mám pro Rudocha prostě slabost... (11.08.2008)

Obávám se (a současně do budoucna doufám), že Zlatá Armáda je odsouzena k roli jakési nezbytné výplně před megalomanským finále, které nás čeká v Hellboyově pokračování třetím. Výplně sice výtvarně neskutečně nabité a obsahující několik velmi zásadních okamžiků, ale jako celek zážitkově dosti chabé. To je asi zbytečně tvrdé hodnocení, protože jako komedie funguje Hellboy 2 naprosto perfektně, a není to zásluha jenom ektoplazmatického Johanna KrauSSe, jehož "eine kleine Krankenschwester" byla naprosto zdrcující:) Bohužel dějově je to už takové jakési onaké. Jednu chvíli jsem si připadal jako v Princezně Mononoke, a byla to scéna velmi silná, nesoucí pořádnou myšlenku - tu, kterou jsem tak nadšeně odchytával z jedničky, a o které to vlastně celé je. Ale nějak se stalo, že ty emoce, které tu u jedničky byly, mě tentokrát obešly. Jestli to bylo tím, že mě na úkor všeho ostatního zahltily figury rovnocenné těm z Gaimanových fantazijních výplodů, nebo tím, že chyběl Marco Beltrami a jeho pod kotel mocně přikládající žesťové kompozice - btw světe div se, Danny Elfman mi přišel jako hodně slabá náhrada - to se mi nepovedlo rozklíčovat. Snad to vyjde při repríze, zatím ale nemůžu jít přes sedmdesát, protože příběh životní energií propojených dvojčat a Abeovy lásky je předvídatelný už od první chvíle. A co se hlavního záporáka týká - Luke Goss je sice lepší než v Bladeovi II a vypadá fakt cool (správně fantasy cool, aby bylo jasno), ale bohužel si na sebe Guillermo upletl bič v podobě toho ultrahajzla Kroenena. Což při vědomí toho, že byl vlastně jenom poskok, pročež bychom ho měli srovnávat s tou hroudou, co měla pazouru na řetězu, a dala se příliš lacino, hovoří v neprospěch Zlaté Armády ještě víc. Zkrátka Schade a ode mě jenom 70%. (28.10.2008)

Guillermo del Toro si přinesl v baťůžku od producentů "pouhých" 85 mega, ale to jakým způsobem s nimi naložil, je něco neuvěřitelného. Vedle jeho přehlídky působivých bytostí vypadá bar v přístavním městě Mos Eisley jako nudný a nezáživný pajzl. Jedna nápaditější kreatura než druhá a Doug Jones si tak může připsat do svého Deníčku ztvárněných efektních monster několik dalších. Magický svět film kompletně zahltil, Del Toro posílá před kamery své vypiplané výtvory v podstatě nonstop. Snímek je silný nejen v akčních sekvencích, ale i v klidnějších pasážích, které jsou často zasazeny do emotivních rámů. Duet Hellboye a Abeho působí skutečně rozkošně. Film ubíhá velmi rychle a lze si ho užít téměř v každé vteřině. Připadal jsem si jako na pouti na strašidelné projížďce Domem hrůzy. S tím, že projížďka nebyla strašidelná, ale kouzelná a nebyl to Dům hrůzy, ale jedinečná Del Torova fantazie. A i když je možná scénář jednoduchý a strukturovaný - jdeme tam, vybijeme to, pak nakráčíme tam, nabančíme tomu a nakonec tamhle a konečně to vyřešíme - absolutně mi to nevadilo a moc jsem se bavil. 90% 85 miliónů dolarů(rozpočet)/133 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (16.08.2008)

„You can suck my ectoplasmic Schwanzstücke!“ Výplody Del Torovy nevyčerpatelné imaginace nemohly z papíru uprchnout do lepšího filmu. Jejich prohánění se touhle akčně-hláškoidní šlehou bez velkých ambicí a s jedinou nezapomenutelnou scénou („Can't Smile without You“) mě až do závěru, slibujícího do budoucna mimochodem velké a smutné věci, neomrzelo. Ať vědomé či nevědomé čerpání z anime a monster filmů s sebou nese příšerky děsivé, vtipné („Nejsem dítě, jsem nádor“) i dojemné (zkáza monumentálního lesního elementála coby symbol devastované přírody). Jedním z ústředních témat je opět režisérovo oblíbené pronikání fantazijního světa do světa reálného a vnímání jednoho druhým. Kladní hrdinové jsou „zlidštěni“ mimo jiné nutností nasadit si mechanické brýle, aby mohli vidět pro běžného smrtelníka neviditelné trolly. Jde-li o nicméně o bližší poznání, je před vizuálním vjemem upřednostňován vjem hmatový, mající blíž k empirické zkušenosti (klíčový dotyk princezny a Abea). Del Toro hned na začátku spouští obrovské mechanické soukolí, aby v závěru vtipně ukázal, že jej (to soukolí) nespustil jenom metaforicky a že bychom ho (toho mexického hobita) během režírování podobných filmů vlastně vůbec neměli brát vážně. Proč taky. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, DaViD´82, salahadin, HAL, ScarPoul, C.C.Baxter (11.11.2008)