Pád

Tarsem Singh je moje krevní skupina. Můžu tu začít nadávat, že se bohužel několikrát opakuje, že struktura příběhu je téměř totožná s Celou a že vyprávění je neskutečně přímočaré, ale nechci, protože jsem s tím neměl problém. Neměl jsem pocit, že se snímek rozjíždí pomalu, právě naopak, okamžitě jsem byl okouzlen vizální stránkou, úhly kamery a podobnými titěrnostmi, které opravdu dokáži ocenit. Sice jsem se zpočátku nepříliš dobře orientoval, ale to se vzhledem k "naskočení do rozjetého vlaku" dalo očekávat. Scénář není žádná bomba a je jasné že se snaží na diváka zaútočit, skrze ověřené principy, ale i tak mě po několika minutách příběh nadchnul. První linie odehrávající se v nemocničním prostoru je perfektní, decentně nasnímaná, ovšem i tak nesmírně působivá, dokonce i dějem. Lee Pace jako Roy je nesmírně přesvědčivý a role mu padla jako ušitá na tělo, téměř to samé mohu říct o Catince Untaru, která je kouzelná svou přirozeností. Oboum se daří posouvat snímek přesně do těch míst kam patří. Ani druhá linie není špatná, i když chvíli jsem měl problém přistoupit na tu hru. Vyprávění o pomstě je vizuální žranice, ale postupem času i funkční část filmu sama o sobě. Jeho propoutanost s reálným světem, s minulostí Roye a současností 'Roye a Alexandrie' je opravdu působivé. Přestože dějovým vypravěčem je Roy, jako filmový divák musím za vypravěče/zprostředkovatele považovat právě mladičkou Alexandrii, díky čemuž se dočkáme "šílených" kostýmů (geniální Eiko Ishioka kloubí svět japonského animovaného filmu a dospělé dobrodružné podívané), zajímavých dětských představ a neotřelých nápadů. Právě Alexandria v jeden moment přebírá otěže vypravěče a přidává do příběhu své vlastní motivy. Kritizovaný konec není ničím jiným než se smířením s vlastním životem, zatímco postavy jsou nuceny umírat (a jejich smrt je vzhledem k vypravěčce drsná), Roy si mohl - za pomoci své posluchačky - uvědomit, že sebevražda není tím správným východiskem. Nepovažoval bych Fall za geniální film, ale jeho nekritické přijetí (zejména na západě) je pro mě naprosto pochopitelné. Svěží snímek, na který se rád podívám znovu, neboť na nudu jsem neměl ani pomyšlení. (30.08.2008)

Tarsem Singh patrí medzi vizionárskych rezisérov s nespútanou fantáziou. Cela ho obmedzovala scénárom a tak jeho snaha vyšla tak trochu naprázdno. Takíto režiséri potrebuju voľnú ruku a vlastný projekt a tak ako Del Toro si natočil Faunov Labyrint, či Aronofsky Fontánu, Singh priniesol film s monumentálnym názvom THE FALL. V prvom rade je to film, ktorý vás zaplaví úžasnými obrazmi z celého sveta (stačí si len pozrieť lokácie, kde sa film natáčal, napr. aj Karlov most v Prahe) a relatívne jednoduchý príbeh hrá zo začiatku len druhé husle. Podobne ako v spomínanej FOntáne a Faunovom Labirinte, odohráva sa vo viacerých rovinách. Tá skutočná a tá fantazijná. Pokiaľ vačšia prvá polovica pôsobí trochu naivne, v závere prichádza obrat. Pád. The Fall. A pre mňa obrovský divácky zážitok. Ikeď po prvom zhliadnutí by to na plné hodnotenie možno nebolo, vzhľadom na tunajšie nie príliš najlepšie hodnotenie, rád prihodím aj tú piatu hviezdičku. Niektoré fragmenty filmu sú pre mňa stále opradené záhadou a preto sa ťeším, kedy si to pozriem znovu a verím, že zážitok sa ešte prehĺbi. (9/10) (27.09.2008)

Ja sa skor stotoznujem s komentarom uzivatela DaVid´82 - ,,radost pohledet, ale utrpeni sledovat". Suhlasim, pretoze bolo vidiet, ze tvorcovia sa sice snazili pri kamerovych a vizualnych zaberoch, dokonca i hudba posobila ako z velkorozpoctoveho dobrodruzneho fantasy filmu, pricom bola pouzita i krasna, ale smutna klasicka hudba od Beethovena - (ak sa mylim, opravte ma prosim). Problem je vsak v tom, ze ak som sa prvu hodinku casto dival na hodinky a cakal som, kedy tento krasne vizualny, ale pre mna pribehovo nudny zazitok skonci, neznamenalo to nic dobreho. A zial nedokazala to zachranit, ani depresivne smutna posledna polhodinka filmu, co je skoda. Cakal som od tohto filmu daleko viac, kedze som videl na zaciatku filmu i meno uznavaneho rezisera Davida Finchera... 20.01.2011 _______ Catinca Untaru - (Alexandria) +++ Justine Waddell - (Zdravotná sestra / Radová sestra Evelyn) +++ Lee Pace - (Roy Walker / Čierny bandita) +++ Kim Uylenbroek - (Doktor / Alexander Velký) +++ Aiden Lithgow - (Alexandrov posol) +++ Sean Gilder - (Walt Purdy) +++ Ronald France - (Otto) +++ Andrew Roussouw - (Pán Sabatini) +++ Hudba: Krishna Levy +++ (20.01.2011)

Pri hollywoodskych filmoch Tarsema Singha si možno hovoríte, že by ste si pozreli radi film, kde by mohol naplno popustiť uzdu svojej fantázii. Keď si ho nakoniec pozriete, tak si možno poviete, že nejaká tá kontrola štúdia nad jeho fantáziou nie je od veci. Posledné sekvencie Pádu sú poctou histórii kinematografie, ten zvyšok mi pripadá ako pocta výtvarnému umeniu, za ktoré považujem aj všetky Singhove filmy. Keď sa nad Pádom zamyslíme, tak stavba scenára nie je až tak originálna, ako sa na prvý pohľad zdá, ale jedná sa o osobný film a je cítiť, že scenárista vychádza zrejme z niečoho prežitého, alebo odpozeraného zo svojho okolia. Singh je silný autorský režisér, ľahko rozpoznateľný v každom zábere, lenže potvrdzuje skôr tendeciu, že dnes je je ľahšie identifikovať režiséra podľa záberov ako podľa sile výpovede, alebo dialógov. (21.08.2013)

Radost pohledět, ale utrpení sledovat. Závěrečná třicetiminutovka sice mnohé zachraňuje, ovšem že Singh notně vykrádá sebe sama již ve druhém filmu, to zastřít nedokáže. Zkusit to do třetice s tím, že by k práci na těch svých nádherných obrazech přibral i scenáristu, tak to by nemuselo být nutně na škodu. (20.02.2009)