Melodie mého srdce

Ano, je to taková pohádka, ale i přesto to působí ohromě kouzelně osudově, akorát, ač je teda hudba po celej film různorodá a plná fantazie, tak tam neni nic, co by mě přímo posadilo na prdel, že bych si řek "ty krávo, to je úžasný" a nezmoh bych se na nic víc, což tomu podle mě trošku chybí. Ale Freddie Highmore má rozhodně něco do sebe a tady zahrál výborně (27.06.2009)

Nádherná hudební pohádka (ne, opravdu nemyslím typ HSM) s jedním z nejúžasnějších dětských herců současnosti, Freddy Highmorem, v hlavní roli. Spíše ve vedlejší, protože hlavní roli zde hraje hudba, ať populární či vážná; obě se celý film prolínají, až vyústí do strhujícího finále... V dalších rolích se objeví Terrence Howard, Jonathan Rhys-Meyers a Robin William v netradiční roli nejednoznačného padoucha, který se k mladému géniovi chová jako správný bezohledný manažer. *** Je jistě možné žehrat na ohraný koncept nelehké cesty za úspěchem a rodiči, ale ochromena melodiemi nejsem schopna. Od Lásky Nebeské mě žádný podobný soundtrack nechytil. Navíc vizuálně je film neméně zajímavý, snaží se "zobrazit hudbu" a musím říct, že se mu to daří. August Rush je nenápadné dítě, které jsem si, když jsem je poznala blíže, bezvýhradně zamilovala. (05.11.2008)

Po dokoukání filmu jsem si musela jít vyčistit zuby a osprchovat se, protože mi cukr z přeslazeného, pateticky kýčovitého snímku nejen skřípal mezi zuby, ale doslova tekl ze všech možných otvorů i pórů. Moderní variace Olivera Twista naštěstí má své klady: krásnou hudbu, dobré herce a zvláště toho klučinu v hlavní roli, co skutečně dokázal přes obrazovku předat moře silných emocí. Jsem naměkko z Vánoc, mít volno a nehákovat víc než týden je vskutku dojemná událost, tak přihodím i čtvrtou hvězdičku. Ale s odřenýma strunama, Auguste Rushi, bohů ze stroje bylo moc a kýč to byl jak keramické pokladničky ve tvaru prdelí s ušima! 70% (28.12.2010)

Když se vám zdá, že je svět vzhůru nohama, stačí nasadit sluchátka, nechat se unášet hudbou a všechno zlé je hned snesitelnější. To je pravda, za kterou se můžu postavit. Podobné poselství má i August Rush, půvabný snímek o tom, že slyšet není totéž co poslouchat. Freddie Highmore je zatraceně šikovný kluk, jeho kariéru budu sledovat a doufat, že nedopadne jako většina dětských hvězd. Jonathan Rhys Meyers dokazuje, že mu role rockera sluší nejlépe a konečně taky zpívá. Nechápu, proč mu (nebo spíš mně?:-)) to nebylo dopřáno i v Sametové extázi, kde nazpíval jen polovinu partů ze svého filmového repertoáru. Ano, možná je příběh přitažený za vlasy, ale já na to kašlu, už pro to krásné poselství, výbornou hudbu a sympatické herce. Scény, kdy se jednotlivá hudební čísla ústředního páru prolínají, aby symbolizovaly splynutí duší, patří k těm, které mi spolehlivě přivodí husí kůži. (28.05.2008)

Čekal jsem absolutní sračku, ale nakonec jsem si o Štědrém večeru řekl, že budu věřit výběru ČT a podívám se. Čeho jsem se dočkal? Pohádkového příběhu z dnešní doby, výborného soundtracku, Robina Williamse hrajícího spíše zápornou postavu a především ukončení v pravou chvíli - těsně předtím, než by se film zvrhl do bláta klišé a kýče. Neskutečné vánoční překvapení. (03.01.2011)