Let číslo 93

Věřím, že svými 4/5 nebudu mezi všemi těmi 5/5 hodnoceními šmahem považován za nelidu, necitu, antiamerikanistu, anticocalistu, antimcdonaldistu a "last but not least" teroristu. ;o] Na snímku velmi oceňuji jeho civilnost, autenticitu a jakousi (v nejlepším smyslu slova míněnou) ordinaritu. Snímek mi zas a znova dokázal, že zapůsobit na city se dá i bez vlajek, zbytečných proslovů podmalovaných kdejakou symfonickou hudbou apod. Shrnuto a podtrženo: Vzhledem k obětem a pozůstalým citlivě natočený film o událostech, na které bychom neměli zapomínat. (27.08.2006)

Příběh o letadlu z 11. září 2001, které jako jediné nestačilo dolétnout ke svému cíli. Hraný dokument, který je více než důstojnou poctou těm co v letadle zahynuli. Kdo ví jak by film dopadl nebýt Greengrasovi precizní a bezchybné režie (Lépe už to snad ani nejde), při které jsem místy myslel, že se mi zastavil tep. Mohu každému jen doporučit...... (27.11.2007)

Dramatický film, s dramatickou ruční kamerou, dramatickými hereckými projevy a pohledy, dramatickým scénářem a režií, dramatickými dialogy a hlavně monology a podle dramatických událostí. Je to prostě DRAMA. Jenže všeho moc škodí a tak tenhle film mou pozornost na těch 110 minut udržet nedokázal. Pravda, je tam pár hezkých detailů (extra benzín, nový šéf, nemožnost se kamkoliv dovolat, pár těch informací z doslovu atp.), jenže to je jen drobnost. Při útocích zemřelo několik tisíc lidí, ale kolik jich následně umřelo v té protiteroristické Bushově válce? Mnoho desítek tisíc a to ne teroristů, ale jen obyčejných civilistů. Film je co se mě týká naprosto zbytečným. Vlastně je to jen dražší replika v obsahu avizovaného Flight 93, přestože taky o něco kvalitnější, což je ale pouze kvůli délce filmu a přístupu režiséra. Útoky z 11. září mi byly ukradený už v den, kdy se staly (nepleťte se, těch obětí mi je líto). A tento film to možná jen prohloubil svou zdlouhavostí, přehnanou dramatičností a snahou vymáčknout z diváka tolik emocí, aby Bushovi tu válku odklepli i s penězi extra. Nehodnotím tu situaci, stejně jako u filmů o druhé světové nehodnotím genocidu, hodnotím ten film z pohledu člověka, který se chce zabavit (ne smát, to není totéž) a ten mi přijde nudnej. Ještě drobnost, Greengrass přeci jen tu svou dokumentárnost trošku oddokumentárnil a udělal z toho jen další propagační snímek amerického hrdinství, islámského fanatismu a evropanské zbabělosti v posledních scénách obohacený ještě o krásnou pohádku, když nechal pasažéry vniknout do kokpitu. Nic takového se jim totiž nepovedlo, podle všech dostupných informací (i když, jak jim vůbec můžeme věřit, když si vzpomeneme na Vrtěti psem) (13.11.2006)

Jeden z nejlepších filmů, které jsem měl možnost kdy vidět. Paul Greengrass si vybral to nejtěžší možné téma a převedl je na filmové plátno takovým stylem, že se mi film navždy vryl do morku kostí...snímek je zachycen těkavou kamerou, že skoro až irituje k dokumentu a kdyby mi někdo řekl, že takhle to 11. září 2001 skutečně bylo, věřil bych mu, protože film prakticky nejde odlišit od skutečnosti. Je to nejreálněji zpracovaný film...Teroristé zastihli Ameriku naprosto nepřipravenou a jak vypovídají závěrečné titulky také úplně dezorientovanou...jaké to je zavolat své přítelkyni, manželce nebo mamince a říct: Ahoj, naše letadlo bylo unesené, všechny Vás miluju, sbohem...?? ... Pokud bylo skutečností(ale to se nikdy nedozvíme), že mužská část osazenstva letu č. 93 se opravdu postavila teroristům, jsou to Ti největší hrdinové na světě. A tento film budiž památkou jim i těm, kteří toho dne přišli v souvislosti s teroristickými útoky na WTC o život...15 miliónů dolarů(rozpočet)/75 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (01.01.2007)

Neskutečný filmový zážitek. Jeden z nejsilnějších filmových momentů a zároveň jeden z nejlepších filmových konců. Film skutečnější než realita. Let číslo 93 není film, Let číslo 93 je dokumentem. Začínáme na letišti, kde je děj nejnudnější, pokračujeme v budově Řízení letového provozu, kde se film rozjíždí a závěrečná pětačtyřicetiminutovka je horská dráha emocí, úzkosti a beznaděje. Během prvních zjištění o únosech letadel jsem ani nedutal. Když zmizelo první letadlo z obrazovky radaru, divák narozdíl od postav ví co se stalo a jen mlčky sleduje a očekává, kdy už se to všichni dozví a jak budou reagovat. V poslední třetině se děj přenese do prostředí uneseného letadla, kde vzniká vzpoura samotných pasažérů proti odhodlaným teroristům. Při dobývání do kokpitu jsem ústa nezavřel ani na okamžik a zavřel je až po skončení závěrečných titulků. Pro mě osobně zatím nejlepší film roku. (01.11.2006)