Darwinovy ceny

V obsazení figurovali semé známé osoby. Darwinovi ceny jsou zajíavý materiál pro zpracování, neboť ti ocenění jsou opravdový idioti. Zde bylo, za prvé vybrané celkem špatné a méně vtipné příklady a za druhé zasazení do děje, kde je hlavní postavou divný člověk s hemofobií, trochu divné a pošetilé. Asi nejvtipnější z vybraných byli ti dva borci co se chtěli podívat na Metallicu a ten typ co zkoušel to okno. (08.02.2008)

Darwinovy ceny spočívající v obohacení genofondu lidstva vlastní naprosto dementní smrtí jsou velmi zajímavým fenoménem, skutečně bizarním v pravém smyslu toho slova. Podobně bizarní jako předmět filmu vyzníval i film sám. Ústřední postava, Joseph Fiennes bývalý policista, posléze vyšetřovatel pojišťovny, omdlévající při pohledu na krev a chrlící během filmu neúnavně a mnohdy až úmorně nejrůznější statistiky tvořil dvojici s neslanou nemastnou vyšetřovatelkou pojišťovny Winonou Rider, která působila dojmem, že si svoji roli příliš neužívá. Tuto dvojici doplňoval všudypřítomný kameraman, z jehož očí jsme film převážně sledovali. Film se nám snaží prostřednictvím vyšetřování pojistných událostí přiblížit osudy a osobnosti adeptů i laureátů Darwinových cen. Z úst Fiennese v jednom dialogu zazní, že když nic jiného měli ti lidé alespoň fantazii. Tedy v porovnání s ostatními obyčejnými (normálními) lidmi. O motivaci nositelů Darwinových cen by bylo možné vytvořit zcela určitě mnoho set stránkovou existenciální, filosoficko-psychologickou esej a obávám se, že motivace fantazií by byla na jenom z posledních míst, alespoň pro mne. Ta fantazie totiž mnohdy hraničí s prostou i naprostou blbostí. Film je svým žánrem paskvil, koškopes. Jednak se v jedné linii snaží věnovat Darwinům, to je asi ta nejzábavnější, aby v další linii rozehrál šestákovou detektivku i introspekci hlavního hrdiny a jeho pokusy o obyčejný život, sex či vztah. Záveřečný happyend kdy hrdna dopadne vraha, vyspí se s kolegyní, získá práci v pojišťovně už moc Darwinovský není. (15.06.2009)

Asi nadlouho mi zůstane záhadou, jak vůbec mohl z takového námětu a s takovým obsazením vzniknout tak jalový film. Zatímco samotná ‚idiocie umírání‘ je notoricky známá z kdejakých internetových fan stránek, její obrazové provedení nenabídne ani špetku inovace. Z nevytěžených charakterů utkví matně v paměti leda tak ňouma Fiennes a dvojka ‚MythBusterů‘. Ve zručnějších tvůrčích rukou by z toho byla pamětihodná řachanda pro další generace, tohle ale leží právem v zapomnění. (04.02.2010)

Klasický problém trojhviezdičkových filmov - dobrý, originálny nápad a zároveň jeho podpriemerné využitie. A potenciál bol o to vyšší, že aj herci sa očividne snažili. Za Metallicu by som dal aj o hviezdu vyššie, ale to by som nebol objektívny. Ale aspoň viem, že kvôli tomu si túto skľudnenú šialenosť rád ešte niekedy pozriem. 60%. (08.11.2007)

Vyjma asi 5 vtipných scének (ale ne zas tak moc, abych měl z toho astmatický záchvat kašle, jak tady pár uvědomělých fanynek srdceryvně sípajíc popisuje) se jedná o neskutečně natahovaný sopel, který se díky své pevné konzistenci neustále vleče a vleče a vleče...Jediný, kdo si opravdu zaslouží pochvalu za odvahu, je pan Arquette, který se ale bohužel v nadzvukové automobilní rychlosti rozmrdal o nedalekou skálu a užil si tedy jenom pár filmových minut). Zamilovanému Shakespearovi bych jeho smysl pro psychopacii snad i věřil, z toho jeho úchylného výrazu a hemzů jde vážně strach, Winona by zase zasloužila celoživotní cenu za trpělivou filmovou slepici, která když zrovna nekdáká, tak jenom blbě čumí...............moje hodnocení = 3,5 z 10. (12.01.2017)