Vzpoura

Tak i Bollywood, zdá se, prolamuje další tabu. Ne, polibek na plátně, natož milostná scéna (v podání Indů) jsou stále eticky nepřípustné. Ale jako houby po dešti vznikají teď historické filmy jako tento, zabývající se dříve pod pokličkou drženým koloniálním obdobím. Né, že by to byl nějaký osobitý film, Bollywood kopíruje a přejímá o sto šest (platí i o hudbě). Ale přidává své osobité koření a velkolepou rozmáchlost, díky kterým i obehrané klišé může chutnat zajímavě (platí i o hudbě). Skutečně vypjaté a dramatické momenty, skromný počet muzikálových čísel, navíc plně integrovaných v příběhu, snaha o skutečnou historickou interpretaci (či možná lépe historizující - příběh je z velké části vymyšlený), to jsou věci, díky kterým rád přehlédnu ten někdy brutální střih a celkovou poněkud neukotvenou formu. Příběh má opět patosu a patriotizmu na rozdávání, ale každá země prostě potřebuje svého hrdinu. Ostatně bez těchto ingrediencí by to snad ani nebyl Bollywood. Alespoň prozatím. (25.09.2006)

Po přečtení příslušných hesel na Wiki ani nejde říct, že film nabízí zidealizovanou historii. Film zobrazuje historii z velké části úplně vymyšlenou, podřízenou mýtu o brutálních britských okupantech a hrdém indickém národě, který se nenechá ničím zlomit. Je to historie, jakou bychom si přáli všichni: plná statečných sebeobětavých mužů a krásných žen, hrdinných gest a nezapomenutelných proslovů. Prostě historie, která s realitou nemá vůbec nic společného. ____ Když tohle pomineme, je to docela mrštně natočený příběh beznadějné vzpoury, se sem tam trochou romantiky a dojemnými scénami loučících se přátel anebo milenců. (03.10.2016)

Film mě zklamal hlavně ze dvou důvodů. Měl jsem pocit, že musel být natočen na konci "osmdesátek" nebo začátkem devadesátých let, teď jsem si přečetl, že se tak stalo v roce 2005 a pořád se mi tomu nechce věřit. No, a pak jsem čekal něco ve stylu "Vzdálených vrcholků hor" a dostal jsem jen tohle drama se zpěvy a tanci. I když jinak příslušníky tohoto etnika příliš nemusím (jejich rádžastánští příbuzní bydlí přes ulici), na Rani Murkherjee se mi nedívalo špatně, Toby Stephens šel na maškarní ples za piráta, což pro mě byla po Black Sails zátěžovka na bránici a v závěru jsem se konečně i něco podstatného dozvěděl. (17.05.2020)

Baladu o Mangal Pandeyovi osobně velice vítám jako nástupce staršího Lagaanu. Na období britské kolonizace stojí a padá základní západní mýtus o Indii a ten je dále třeba užívat právě ve filmech tohoto typu. Českého diváka pak inspiruje a zároveň zahanbuje, protože my jsme si svůj státotvorný mýtus pro změnu ušlapali sami a nezdá se, že by nám nijak zvlášť chyběl. Tolik naše vina. Ve Vzpouře jsou atraktivně zkombinovány nejožehavější otázky roku 1857 a stejně tak vynikající herecké výkony Aamira Khana, Toby Stephense, Rani Mukherjee a třešničky v podání Kiron Kher. Hudební vložky mohou připadat anorganické jen divákům, kteří příliš zkušeností ještě nemají, já jsem si pošmákla zejména na svátku Holi. A už za 90 let měli Indové samostatnost... trocha pýchy je rozhodně na místě. (25.05.2011)

Indické povstání 1857-1859 je jednou z mých oblíbených historických událostí už od dětských let, kdy jsem si přečetl Assollantův román o kapitánu Korkoránovi, Jiskře a jejich indických dobrodružstvích. Proto jsem si nemohl nechat ujít snímek barvitě popisující počátek jedné z významných dílčích vzpour ve vojsku Východoindické společnosti. Ve filmu jsou velmi hezky a podrobně zachyceny různé historické, společenské a zejména mocensko-ekonomické souvislosti, díky velkorysé produkci se nešetřilo na dobových reáliích a nechybí ani romantika a pár hezkých tanečků. Snímek jsem nesehnal jinak než s českým dabingem a ten se bohužel svojí kvalitou nijak neliší od titulků o nichž ve svém komentáři píše Niktorius. To mi zážitek z filmu ani příliš nezkalilo, jen té Rani mohlo být tedy mnohem, mnohem víc :D. (05.01.2014)