Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (více)Obsahy(1)
Bývalý učitel Josef Tkaloun se rozhodl definitivně opustit žáky, ale rozhodně se nehodlá smířit s pozicí důchodce, trávícího čas na lavičce v parku. Je plný energie, nápadů i chlapských tužeb a nemíní zestárnout v nečinnosti. Navzdory nesouhlasu manželky Elišky, která se sarkastickým nadhledem komentuje všechny jeho aktivity, přijímá brigádnické místo ve výkupu lahví menšího supermarketu. Malý prostor, kde se potkávají lahve s lahvemi a lidé s lidmi, je svébytným mikrosvětem, plným tragikomických osudů. Tkaloun dokáže být nejen jejich pozorovatelem, i když v jeho režii dostávají situace občas poněkud groteskní obrysy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 115)
Film je natočen hodně dobře, herci hrají parádně, scény, ve kterých se objevuje Jiří Macháček, mají obrovské vnitřní kouzlo(pro mě). Mrzí mě jedna věc. Film byl přesně takový, jak jsem čekal a to strašně pesimistický(pro mě). Připadá mi, že jsem jej neměl vidět dříve než za dvacet let. I když je tu spousta vtipných momentů, nemůžu se zbavit pocitu, že je to film pouze pro někoho. A já tím někým nejsem. Snímek podtrhuje můj syndrom českých filmů - nemám je moc rád. Myslel jsem, že by Vratné lahve mohly vybočit z řady. Nevybočily. Přesto jsou ale skvěle zpracované a možná s odstupem několika let změním trochu názor a tento komentář nahradím jiným...110,5 miliónů korun(výdělek v ČR) ()
S radostí mohu konstatovat, že český film ještě pod drnem není. Pro letošek jej zachránil Jan Svěrák s pomocí svého otce Zdeňka a snad nejdospělejším projevem Jiřího Macháčka. Po ROMingu jsem ani nedoufal, že bych se u nové české komedie zasmál, zde se to podařilo, a to dokonce i přesto, že nejde o ryzí komedii pro mlácení hlavou smíchy o podlahu. I přes jednu opravdu trapnou scénu jde o film bezchybný, příjemný a klidně se na něj ještě někdy podívám. Herecký projev Zdeňka Svěráka je nanejvýš profesionální a snad poprvé se to dá říci i o Jiřím Macháčkovi, který mě opravdu překvapil. Letos se tedy český film ještě nad vodou udržel, kdo jej udrží příští rok? ()
O Zdeňku Svěrákovi stále platí, že je vynikajícím pozorovatelem dění kolem sebe, a dokáže napsat postavy s lidským rozměrem. Všechny vyjma svého hrdiny, jelikož Tkaloun na mě celou dobu působil jako dokonale vykonstruované zbožné přání ideálního důchodce, tudíž právě v něm mi onen oduševnělý rozměr chybí. Navíc rukopis Svěráka mladšího mi často uniká a spokojí se pouze s (byť) působivým odkazem na své předešlé filmy. Je mi líto Vratné lahve zatratit úplně, zvláště k přihlédnutí ke zbytku české kinematografie, tudíž jasně hvězda nahoru, jenže abych měl z filmu této autorské dvojice pocit vykalkulovanosti a mírného egocentrismu – hvězda dolů. Rozpačitých 60%. ()
Určitě nejlepší český film roku 2007, což nám potvrzuje rekordní návštěvnost v kinech. O tomhle filmu se dá říct, že je ze života a má určitě co nabídnout. Zdeněk Svěrák je klasicky výborný včetně Jirky Macháčka. U mě 90%. Něco by se dalo vytknout ale to by bylo spíš hnidopišství. Na český film opravdu kvalitní zážitek. ()
Ve Svěrákovské volné "lidské" trilogii stojí kvalitou Vratné Láhve daleko za Obecnou školou, ale rozhodně před Koljou. Jan Svěrák tentokrát nedává na odiv své režijní mistrovství a drží se spíše v pozadí. Jasný prim tedy má Zdeněk Svěrák a otázka je zda je to zcela dobře. Zatímco scénář napsal tradičně výtečně, tak herecky je to takové... "divné". Jeho postavu mu uvěříte, o tom žádná, ale prostě na tom něco nesedí. Na co lze ovšem pět jen slova chvály jsou herci ve vedlejších rolích. Obvzláště Macháček je opravdu dobrý a nepůsobí jako karikature sebe sama jako u kolegy Hřebejka. Největším kladem Lahví, je krom atmosféry především výkon Daniely Kolářové, které má po delší době opět ve filmu větší prostor. A využívá ho přímo neskutečným způsobem. Snímek má výborný začátek a konec (především od intonační narážky na K. I. Prácheňského), ale celkový dojem trošku kazí střední část obvzláště kolem pádu z kola. Tohle nemá režisér Svěrákova formátu zapotřebí. Lahve se zde rozpadnou v sérii méně či více povedených útržků bez výraznějšího dopadu na konečné vyznění. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (87)
- Tkaloun (Zdeněk Svěrák) celý film oslovuje mluvku (Pavel Landovský): „Bedřichu,“ ale na svatebním oznámení je uvedeno křestní jméno Vlastimil. (Drzma)
- Samoobsluha, ve které Tkaloun (Zdeněk Svěrák) pracuje, se nalézá v ulici Ondříčkova 580/39 v Praze na Žižkově. (sator)
- Při svatbě Bedřicha Řezáče (Pavel Landovský) a Jiřiny Kvardové (Božidara Turzonovová) se oddávající Wasserbauer (Jan Vlasák) ptá pouze ženicha a následně ihned prohlašuje sňatek za právoplatně uzavřený. Nevěsty se na manželský slib neptá vůbec, což dle českého práva není možné. (RadimHavl)
Reklama