Inland Empire

HRUZA! Chaoticky vystrelek Lynchova podvedomi. Neuchopitelna nuda. Silena kamera (zlatej Panavision a Eastman Kodak). Skoro tri hodiny dlouha navsteva v pekle. Absurdne stylizovane herecke vykony. Nepochopitelny zhluk asociaci, alegorii a metafor. Proste zklamani. Proste absolutne uzasne filmove dilo. (03.09.2007)

Vidím v tom kreativitu. Vidím v tom určitý přednes, který Vás pohltí. Vidím v tom část sebe, můj odraz, mou vizi, mou smrt, moje znovuzrození, moje pokání. Lynch vytrhl můj mozek z hlavy, vytvořil ze mě zrůdu, která si nedožaduje přídavku, ale přímo o něj úpěnlivě prosí. Herci hrají v obrovských místnostech, případáte si nicotní a zatraceně nejistí v kramflecích, nevadí, atmosféra Vás staví na nohy. Je jako člověk, který vás v určitých situacích podrží, je vaší ochranou berličkou, Bohem. Ten film nemusí dávat smysl, nemusí se líbit všem, ale pro mě znamená neuchopitelnej svět, svět- kam bych se chtěl teleportovat. Zmogořil jsem už dávno...teď chci, aby to bylo definitivní.. (23.09.2009)

Scénář: David Lynch .. „To je ta sračka." _ Nechápu, jak dokázal David Lynch přimíchat tolik psychotropních látek mezi ty zmatené jedničky a nuly. Nechápu králičí sitcom v úvodu. Nechápu, jak může mít tak dlouhý film tak málo zajímavého děje a mizivou výpovědní hodnotu. ___ Úvod snímku je otřesný. Poté, zhruba do konce první hodiny, se místy je na co dívat - prolínání točeného materiálu s realitou působí chytře a zajímavě. První hodina tak je ještě průměrně koukatelná s trochou té obvyklé tajemné atmosféry, ale zbytek už je opravdu jen bezcenný zmetek. Chaos, zmatek, nahé kozy, střídání nesourodých scén, expanze paralelních motivů, prázdných dialogů, které nic rozumného nespojuje, prostě scénáristická nemohoucnost. Když uvážím, že v tomhle směru byl Lynch vždycky slabý, není se čemu divit. S věkem totiž jde níže a právě zabředl na tvůrčím dně své pokřivené fantazie. Některé záběry vypadají hodně amatérsky až hnusně, málokdy dýchne formální profesionalita letitého tvůrce. Nemá co říct a jen hraje trapnou hru na to, zda je větší blbec on nebo divák. Zkrátka, hodina dobrá, zbytek je neuchopitelné, smradlavé nic, kdy reputaci nenapraví ani podbízivě sladký závěr. Pokud byl cíl filmu nepochopitelnost, povedlo se. Pokud měl i jiné ambice, úplně vyhořel. Někdo tyto psychicky nerušené projekty nazve geniálními, jiný ne. Inland Empire už nikdy více, leda, že by Lynch dostal rozum, ustřihnul dvě hodiny a sestříhal je tak na dvacet minut. Na závěr si dovolím ocitovat část mé dodatečně objevené a určitě oblíbené recenze, která je asi nejvýstižnější ve vztahu k filmu: „ い明日の空の上で」をクランクアップする。ところが、この映画はジプシーの民話を基にしたポーランド映画「POSRAL」のリメイクで、主演の二人が撮影中に殺されたので未完になったといういわく付きの企画であった。" ;-) (10.10.2007)

Jak já to vidím, Lynch si od minule zvýšil svou dávku halucinogenů, horečnatě zašeptal něco ve smyslu, že scénář je přežitek, vzal do ruky kameru, ozvláštnil obraz kukátkovým efektem a pěkně naostro improvizoval - v "díle" se střídají chvilky jasnější mysli s totálním zatměním a budiž mu ke cti, že králíky obsazoval jen, když byl úplně na kaši. Nevím, nakolik se natáčení s "géniem" podepsalo na Lauře Dernové, neboť jsem natrefila na zajímavost - jeden a týž výraz, který měla postava Nikki, nebo chcete-li Sue - ono je to vlastně jedno - během celé projekce, se zračí i na hereččině profilovém fotu v naší databázi, jestli jí to, chudině, nezůstalo... No a Lynch, ten se bude dál chechtat pod duchnou všem rádobyznalcům, vynášejícím jeho magorie do filmových nebes, odvolávajíc se na magický realismus, surrealismus, tvůrčí svobodu a další berličky, o které se opírají ve svých pokulhávajících argumentech. (18.06.2010)

Zatím samozřejmě bez hodnocení... jak já se těšil, jak toho Davida prokouknu, jsa připraven na nejhorší... Nedal mi však nejmenší šanci. Úpěnilvě jsem od začátku schraňoval všechny informace, snažil spojovat i nejmenší detaily, ale na konci jsem se nechal jen vláčet změtí obrazů. Věřím, že po druhém shlédnutí budu moudřejší a doufám, že IE někdy pochopím a docením úplně (rozhodně věřím, že je to možné)... přesto však musím podotknout, že postrádá onen dokonalý magntismus Mullholand Drivu a Lost Highway, který držel mé zraky připité na plátně od začátku do konce téměř bez mrknutí. Tříhodinová stopáž IE na to nemá dost šťávy ani "lynchovské" elektrizující statiky. Takže zatím tak. (04.12.2007)