Režie:
Pavel KrausScénář:
Radek JohnKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří VáclavHrají:
Jiří Adamíra, Jiří Pleskot, Vítězslav Jandák, Jiří Schmitzer, Jiří Ptáčník, Zdeněk Rumpík, Jan Vágner, Rudolf Papežík, Jan VítObsahy(1)
Knihy francouzského spisovatele Julesa Verna, který se proslavil zejména jako autor vědecko-fantastických románů, znají čtenáři na celém světě. Jeho zaujetí pro techniku a vědu, víra v pokrok, který jejich rozvoj přinese lidstvu, Vernova nezměrná fantazie spolu s geniálním vypravěčským talentem, zajistily jeho dílu nesmrtelnost. Autorovy dramatické příběhy nejednou posloužily jako předlohy k výpravným filmům, divadelním představením a televizním adaptacím, jako je tato z roku 1980. Dobrodružný televizní film na motivy stejnojmenného Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořem líčí příhody tří zajatců – trosečníků na palubě legendární ponorky Nautilus. V režii P. Krause si kapitána Nema zahrál J. Adamíra, profesora Aronnaxe J. Pleskot, v neméně důležitých rolích se objevili J. Schmitzer a V. Jandák. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Televizní kulisy by až tak nevadily, jako chybějící více sevřený děj. Zde se projevuje nejvíce zápor samotné Verneovy předlohy, kde vlastně o nic nejde, vše je jen sled scének, kde poznáváme Nema a jeho myšlenky, záměry a cíle, s nimiž můžeme, nebo nemusíme souhlasit. Herecké výkony jsou jak na houpačce - Adamíra je vynikající, ostatním člověk ne vždy jejich hereckou snahu věří. ()
Česká televize si v roce 1980 nemohla moc finančně vyskakovat, a tak z filmovou adaptaci jedné z nejslavnějších dobrodružných knih pojala v ryze komorním vyprávění. Točeno je to jen a pouze v ateliérech, přičemž kulisy nejsou nijak bohaté. Dokonce jsem měl chvílemi pocit, že se dívám na divadlo a ne na film. Co se týče triků, kdy Nemo a spol. se prochází po mořském dně či na Nautilu jsou velice bizarní. Přesto i vzhledem k výborně napsanému scénáři a samozřejmě i knižní předloze, tak je děj napínavý a nutí diváka se dodívat do konce, a to je přece to hlavní. [466. hodnocení, 27. komentář, 65%] ()
Tak som si sadol, no a pozrel. Táto TV adaptácia, sa môže smelo zaradiť, medzi ostatné kvalitné československé televízne adaptácie, slávnych románových predlôh ( HRABE DRÁKULA, KRÁSKA A NETVOR) a aj napriek minimálnemu vizuálnemu prejavu ( tento námet proste operuje s obrovskými scénami ), ide o napínavý prepis a myslím, že aj v dnešnej dobe dosť dravý. ()
Jiří Adamíra je asi ten nejlepší kapitán Nemo, jakého jsem kdy viděl, potěšila mě i věrnost předloze a místy velmi slušná atmosféra. Zároveň však byl film párkrát docela dost nudný, profesor Aronnax v podání Jiřího Pleskota se neustále něčemu divil jako malý kluk na školní exkurzi a vůbec nepůsobil dojmem vědce (možná chyba Johnova scénáře), o Vítězslavu Jandákovi coby Conseilovi ani nemluvím. S Adamírou dokázal udržet krok jedině výborný Jiří Schmitzer jako výbušný Ned Land. Velmi dobrá hudba Jiřího Václava, dávám tři a půl mořské hvězdice. ()
Našinec viděl tři (americké) adaptace tohoto románu, ale tato adaptace se nejvíc držií originálu. Především necpe tam za každou cenu nějakou pohlednou ženštinu, aby byla nějaká erotizující romantika, kterou Hollywood zprznil mnoho klasických dobrodružných příběhů. Velkou slabinou této adaptace je samozřejmě technická stránka, přece jen je vidět, že jde jen o TV inscenaci dělanou takřka na koleně, takže triky jsou již zastaralé a trochu směšné. Ale interiéry Nautila jsou přes svou jednoduchost věrohodné. Tvůrci se vcelku s úspěchem snažili obrátit svou nevýhodu (nedostatek peněz) v přednost, takže dobrodružný sci-fi příběh proměnili v komorní drama. Bohužel výkony J. Pleskota a V.Jandáka jsou jen stěží průměrné, leč Ned Land J. Schmitzera je výborný. A skvělý je ovšem J. Adamíra, to je, hlavně svým chováním, kapitán Nemo jak má dle knihy být - tajemstvím obestřený muž s vyrovnaným chováním se skořepinou neosobní vlídnosti, kterou jen občas prorazí něco z magmatu vášní pod ní vřící: "Ke čtvrté hodině odpolední jsem už nemohl ovládnout svou netrpělivost i sžíravý neklid a vrátil jsem se k hlavnímu schodišti. Palubní otvor byl otevřen. Kapitán se procházel rychlými kroky po plošině. Díval se na loď, která zůstala devět až jedenáct kilometrů za námi. Kroužil kolem ní jako šelma, a nechávaje se pronásledovat, zaváděl ji na východ. Neútočil však. Snad ještě váhal. Chtěl jsem zakročit podruhé. Ale než jsem mohl kapitána Nema oslovit, umlčel mě. "Já jsem právo! Já jsem spravedlnost!" řekl mi. "Jsem utlačený a tady je utlačovatel! To on mi zabil vše, co jsem miloval, zbožňoval, uctíval: vlast, ženu, děti, mého otce, mou matku! Vše, co nenávidím, je tam! Mlčte!" ()
Reklama