Match Point - Hra osudu

Woody se podobně jako ve Vicky Cristině Barceloně vypořádává s konfliktem západního konzumního stylu života a vášnivé lásky, která jako by existovala mimo tento svět a byla s ním neslučitelná. Film napřed dostatečně dlouho rozehrává poměrně klasické schéma allenovské konverzačky, aby pak za zvuků operní árie přešel do adrenalinových vod thrilleru a o chvíli později olíznul i kapku mysteriózna. Z čistě morálního pohledu lze režiséra za ten závěr nenávidět, já ho ale pro filmový zážitek musím milovat. Nehledě na to, jak kouzelně podvratným způsobem pracuje i s motivem štěstí jako takovým; ne vždy, když míček po kontaktu s páskou dopadne na naši stranu dvorce, to musí znamenat naši celkovou prohru. (21.12.2009)

Woody Allen poprvé tak trochu jinak, ale rozhodně ne hůř. Spíše bych řekl, že mu tato změna prospěla a celý film režíruje s pevnou rukou. Má to dobrý příběh, výborné obsazení, skvěle zvolenou hudbu a to zasazení do Londýna tomu taky hodně přidalo. To zakončení mi možná ze začátku přišlo trochu divné, ale nakonec mi sedlo. Prostě spokojenost. (26.12.2008)

Vybaven na Match Point jen kolou & rumem v poměru 1:1 a teplýma ponožkama, usedám na Boží hod před obrazovku. Až později mi docvaklo, že bych ke sledování spíše potřeboval jezdecké sedlo a bičík, ale když film byl tak nádherně rozjetej, tak bych přece jako blbec neodešel. No ne?__ Na Match Pointu mě doslova dostala ta jeho arogance. Zní to blbě, vím, ale postavy se chovali tak snobsky a zároveň lidsky, že mi tentokráte společnost buržoazních "prevítů" nevadila. Co víc, mě snad dělala i dobře. Meyers v roli hocha, který se dostane od pinkání do vyšších vrstev, prostě čaruje v každém záběru. Naopak kuřačka Scarlett dodává snímku na dráždivosti a sexuchtivosti (jasně, že je to stejný, ale...). Ovšem je-li něco, co překračuje zmiňované ďábly, tak je to scénář. Woody je pracant, ale tady si fakt máknul. Rozhovory o Dostojovském, tenise, opeře, politice...ten chlap má brutální rozhled. Všechno ví, všechno zná, ale na rozdíl od Bédi Trávnička, jemu to žrát budete i s navijákem... Bomba a čistých 95% - 3% za to, že Woodymu závidím jeho inteligenci (ha ha..) (26.12.2008)

Je neuvěřitelné, jak si tady Woody Allen s divákem pohrává. Pořád jsem nevěděla, co z filmu vlastně nakonec vyleze. První polovinu se totiž jedná o klasický milostný trojúhelník, kde se nevyskytuje nic originálního, jenže je to tak skvělé natočené, že si režisér udržel mou pozornost po celou dobu a čekala jsem, k čemu všechno spěje. Ovšem ten závěr by mě ani nenapadl, přepadl mě naprosto nepřipravenou a já jen zírala. Skvělá pointa. Proto dávám plný počet hodnocení, protože se jedná o film, který je celou dobu o dva kroky před divákem a já miluji filmy, které mě dokážou svým vyvrcholením naprosto odzbrojit. (23.01.2011)

Scénář: Woody Allen .. Match point mi přišel nemastný neslaný. Scénář rozpracovává tak neoriginální zápletku o milostném trojúhelníku, že jsem neustále vyhlížel tu chvíli, kdy už se ukáže nějaký nový, neotřelý prvek. Když pominu okolím dosti kritizovaný závěr, nic takového jsem tam nenašel. Pokud ale závěr vezmu v úvahu, musím přiznat, že právě několik posledních minut ostře vystupuje z předešlého průměru a nechybí jim napětí, zvrat, překvapení, kdy je divák tahán jedním směrem a vzápětí se situace vyvíjí zcela opačně. Pravda, je to vykonstruované, ale oproti zbytku se alespoň děje něco zajímavého a slouží to pointě. Woody Allen je opět silně moralizující, ovšem bez svého typického humoru a tím vlastně neukázal nic originálního. Je dobře, že v obsazení vynechal sebe, mezi těmi mladými by působil dosti rušivě. Apropo herci, Scarlett Johansson se do role neskutečně hodí, její sexy aura a vyzývavost přímo dráždí a Jonathan Rhys-Meyers si nezaslouží nějaké výrazné negativa. (27.04.2006)