Režie:
Lian LunsonHudba:
Leonard CohenHrají:
Bono, Nick Cave, Adam Clayton, Leonard Cohen, Larry Mullen Jr., The Edge, Jarvis Cocker, Rufus Wainwright, Antony HegartyObsahy(1)
K poctě Cohenovi a jeho sedmdesátinám proběhlo ve světě několik koncertů nazvaných Came So Far For Beauty. Organizoval je hudební producent a promotér Hal Willner. Poslední, který se konal v lednu 2005 v budově Opery v Sydney byl zaznamenán pod vedením australské producentky a režisérky Lian Lunson. Autorka film pak doplnila rozhovorem. (LFŠ 2006) (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (14)
Je mi ľúto, ale nie, nie a ešte raz nie...Cave bol ako vždy výborný, Bono ako vždy neznesiteľne ukecaný (a to sa ešte k nemu pridal i Edge) a to je tak asi všetko. O tom, ako na mňa pôsobila väčšina umelcov z koncertu radšej pomlčím. Celý dokument na mňa pôsobil veľmi silene a ešte k tomu tá amatérska kamera...Cohen je veľký človek, a rozhodne si zaslúži dokument na úplne inej úrovni než bolo toto... ()
Uměl bych si představit Leonardův portrét namalován rukou takového Jima Jarmusche: nasnímal by zřejmě starého pána na ČB materiál, sedícího někde v rohu báru (v němž houstne dým), kousek od přiopilý kapely...jak pořád pohledem ospalýho bernardýna scanuje barmanku a její přednosti a zpívá tím svým kulervoucím BARytónem "á jem jór mén..." Ach, jo. Jenomže tohle není portrét, ale devotní maškarní bál. A člověk, kterej to má na svědomí, má na Cohena evidentně asi takovej puvoár, jako židovskej rabín pro sepsání zabijačkový kuchařky... ()
Musela jsem zavřít oči, tak se to dalo přežít a bylo to prima - především když zpíval Rufus Wainwright a pak taková podivná zpěvačka - zpívali dobře, ale ta jejich jevištní prezentace - jak se tam kroutili a protáčeli oči - to bylo fakt moc... Měla jsem co dělat, abych se nezačala smát... ///// Samozřejmě L. Cohen je muž s neuvěřitelným charizmatem, takže jeho přítomnost jsem si užívala... ///// Jarvis Cocker, Nick Cave a U2 byli OK. //// Chyběla mi tam ale zpěvačka k.d.lang, která nádherně nazpívala "Hallelujah" a "Bird on a Wire" na své CD coververzí kanadských autorů - "Hymns of the 49th Parallel". (kdo je fanda Cohena a nezná to, vřele doporučuji!) //// Celkově tedy z dokumentu mám smíšené pocity. Prapodivný tribute, takový trochu ulítlý. ()
Leonard Cohen, jeho hlas několik let ohlašoval moji jízdu autem. Můj vnitřní svět dostával prostřednictvím jeho zvuků slov potřebnou dávku vášní. Lian Lunson dokázala z ničeho vytěžit mnoho. Především film Leonard Cohen: I'm Your Man. Jde o chytře sestříhaný medailonek k uctění životního jubilea slavného umělce. Známé písně ve vyšších vibracích populárních pěveckých osobností při oslavném koncertu jsou prodchnuty obdivem. Do toho pár životních mouder. Film, a můžeme mu dát přívlastek dokumentární, je sám o sobě slabý, nepřináší nic převratného, ani zajímavého a bez něj bychom ušetřili několik stříbrňáků. Naštěstí Cohen je stále Cohen a nic na tom nezmění ani mé "vysoké" hodnocení. ()
Snad je kvuli Caveovi a doprovodu U2 na závěr se tehle hrůznost a trapnost dala vydržet. Kdo máte alespoň trochu rádi cohena, vyhněte se tomuhle záznamu koncertu, který přípomíná oslavy bráchů medvědů na strahove za učasti "hvězd" formátu michal david. Pokud někdo další z "interpretů" je uznávaný umělec, tak se omlouvám za svou neznalost, ale tolik planého patosu a "prožívání" jsem už dlouho neviděl. Při psaní tohoto odsudku měním z jedné hvězdičky na odpad, bo jsem si tu hrůzu opět připoměl. A to jsem kvůli tomu přišel o Ježíše z Montrealu. K... ()
Galerie (11)
Photo © SPI International Polska
Reklama