La Gifle
Lo schiaffo
The Slap
Režie:
Claude PinoteauKamera:
Jean CollombHudba:
Georges DelerueHrají:
Lino Ventura, Annie Girardot, Isabelle Adjani, Nicole Courcel, Francis Perrin, Jacques Spiesser, Michel Aumont, Robert Hardy, Nathalie Baye, Georges Wilson (více)Obsahy(1)
Trable s láskou jedné nepříliš harmonické rodiny.
Jean je profesorem geografie v Paříži, jeho žena Helen, se kterou se rozešli před deseti lety, žije v Austrálii. Mají spolu osmnáctiletou dceru Isabelle, která by chtěla být milována a je ochotna tomu obětovat třeba i studia na lékařské fakultě. Chce, aby otec přijal její nezávislost a nechal ji žít s přítelem Marcem. To se však Jeanovi vůbec nelíbí a Isabelle po hádce uteče k matce, která je právě v Londýně. Musí se rozhodnout. Vrátí se k otci? Odletí do Austrálie s matkou? Nebo se rozhodne pro život po boku milovaného muže?
Francouzská komedie s prvky dramatu vznikla v roce 1974, kdy ji natočil režisér Claude Pinoteau (Studentka, Večírek). V hlavních rolích se objeví Lino Ventura (Rozhněvaný muž) jako Jean Doulean, Isabelle Adjani (Královna Margot) jako Isabelle a Annie Girardot (Něžné kuře) jako Helene. Dále hrají Nicole Courcel jako Madeleine, Francis Perrin (Stepující stonožka) jako Marc Morillon a další.
(oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (27)
Pro jistotu jsem se podívala na Facku znovu a skutečně se není čemu smát. Na psychologickou sondu do soužití otce s dospívající dcerou je film příliš plytký. A navíc Isabelle Adjani neskutečně přehrává a v roli pubescentky působí trapně. Annie Girardot dostala příliš malý prostor, hlavní ženskou roli kazí Adjani. Ještě že je tam Lino Ventura, jinak by to byl vážně brak. Nemůžu pochopit, jak se k něčemu takovému mohli Pinoteau s Venturou propůjčit, tenhle film byl jednoznačně pod jejich úroveň. ()
Typický francouzský film s trochou komedie i dramatu. Musím však přiznat, že kdyby tam nehrál LINO VENTURA a ANNIE GIRARDOTOVÁ, tak bych film asi zařadila níže. Je to film o boji dospívající dívky (vlastně medičky), která přecenila své síly a není schopna udělat zkoušky. Z toho vyplyne i její vztah k otci, kterého viní za rozpad rodiny. A tak dále.... Konec dobrý, všechno dobré, ikdyž film má otevřený konec a divák si tam může dosadit co chce. Já si dosadila, že chyba se napravila. ()
Komedie to opravdu není. Tomuto se těžko hledá nějaké označení. Drama? Snad, ale s mírně komediální nadsázkou. Těch facek mělo padnou více než jedna. Ta mladičká svobodomyslná nevyzrálá dceruška by si jich zasloužila jistě bezpočtu. V té povedené rodince snad nejvíce rozumu nabral otec. Souhra Ventura a Girardotová se nevidí tak často a o to více se dá vychutnat. Snímek Facka sice přitahuje účastí dvou velkých francouzských hereckých veličin, ale řekl bych, že nepatří mezi zlatý výběr francouzské kinematografie sedmdesátých let. ()
Dcera bez diskuze na facku, mám pocit, že by mohla sloužit jako odstrašující příklad plánovanému rodičovství. Neumím si představit, že bych ji měla doma, krajně otravné stvoření s myšlenkovými pochody mně zcela neznámými. Nicméně Lino Ventura v roli milujícího, chápajícího, odpouštějícího otce celou tuhle tragédii vytáhl z odpadu. Pravda, pomohla mu v té těžké práci Annie Girardot, která to svým šarmem a umem popotáhla. Hodnotí se mi dnes těžce, ale nemohu jinak, jen dvě, za ty dva, nebavilo mě to a nebýt Lina, ani Annie bych se nedočkala.. ()
Já se tady nechci opakovat, ale nedá se nic dělat, i já se přikláním k faktu, že film začal být nejzajímavější ve fázi, kdy se na plátně objevila Annie. Jinak je to velká škoda, protože mám ráda nejen Lina Venturu, ale i vztahové propletence, to tenhle film splňoval. Výborní herci, ale evidentně zpackaný scénář a nebo špatná herecká sestava, sama přesně nevím, kam tu "facku" nasměrovat. Když je někdy řeč o polozapomenutých filmech, které mám chuť nechat oprášit, tak tenhle mezi ně, žel, patřit nebude. ()
Galerie (60)
Photo © Gaumont
Reklama