Poslední kat

Skvělý herecký výkon představitele ústřední postavy "vykonavatele spravedlnosti" kata Alberta Pierrepointa, který v letech 1933 - 1955 oběsil 608 lidí. Svoji práci dovedl k naprosté dokonalosti, dělal ji bez emocí i výčitek svědomí až do okamžiku, kdy "musí?" popravit svého nejlepšího a jediného přítele... (05.04.2009)

Chválit herecké výkony je asi zbytečné, kdo "Posledního kata viděl", musí (nejen) T. Spalla obdivovat. Jak ve svém komentáři správně připomíná Tahit, o celé řadě názorů A. Pierrepointa se z filmu nedozvíme takřka nic, ale toho co nám snímek přiblíží rozhodně není málo a je o čem přemýšlet. Pro upřesnění - film se věnuje období 1933 -1956, kdy se měl A. P. účastnit popravy v Manchesteru, která se díky milosti odsouzenému nakonec nekonala a tudíž nebyla popravčímu ani uhrazena. Několik zajímavostí: Timothy Evans, který ve filmu zoufale přesvědčuje kata o své nevinně byl posmrtně skutečně shledán nevinným - jeho dceru patrně zavraždil jeho soused John Christie, později odhalený jako sériový vrah. Blondýnka oběšená v závěru filmu, Ruth Ellisová, byla poslední ženou popravenou ve Velké Británii (1955) a o její kauze vypráví tento http://www.csfd.cz/film/13278-tanec-s-cizincem/ snímek. Britský systém oběšení zvaný "Long Drop", vypočítaný přesně dle fyzických parametrů odsouzených, způsobí okamžitou smrt, neboť se zakládá nikoliv na udušení, ale na zlomení vazu a je tak patrně nejrychlejší a "nejhumánnější" metodou popravy v celé historii hrdelního trestu. (08.02.2012)

Zvláštní, smrt byla jeho řemeslem. Už od začátku filmu je zřejmé, že jde o psychologicky působivou záležitost. Musím přiznat, že můj obdiv má především Timothy Spall, který kata ztvárnil. Přesto vše se mi zdá, že film se snaží vsugerovat zjednodušený pohled na Alberta Pierrepointa. Ve filmu není vůbec hlubší zmínka o jeho postojích k nevině popravených lidí a k justičním omylům, které zůstaly zde nezodpovězeny. Přesto, že s tím ve své duši během své profesní dráhy zápasil. Dokonce ve svých pamětech o těchto problémech psal. Neobvyklý životopisný příběh je zajímavým způsobem natočen. Ještě dodám. Trest smrti je velké dilema. Obzvlášť, když mnozí zločinci dnes mají dost často lepší život než jejich oběti. Bohužel již zmíněný justiční omyl je velký strašák. Tak sám nevím…. I když se v duši trochu vzpírám takovému závěru. Tak ten, kdo zabije zvláště surovým způsobem, by měl sám asi taky zemřít. (21.01.2011)

Trochu krejčí, trochu funebrák, občas neproplacené cesťáky. Zdá se to jako normální povolání, ale to zatáhnutí za páku dělá z jeho řemesla psychicky náročný unikát. Klientela prosí o pomoc, naříká, mlčí, modlí se, vyžaduje rychlost a Albert Pierrepoint ve své profesionální chladnokrevnosti tlačí časy dolů jak mechanici od Ferrari, jenže.., i když se tomu snaží usilovně vyhnout, jeho duše je na místě exekuce i s tělem mistra popravčího.. Nesedla mi mrazivá strojovost obsahu (i když chápu, že nejlépe vyjádřila podstatu katova zaměstnání spojeného s nepřipouštěním si možnosti justičního omylu) a abych pravdu řekl, jisté pochyby budilo i Mydlářovo přesvědčení, že okamžikem smrti jsou odsouzení nevinní. Nikdy je totiž nelze stavět na stejnou úroveň s obětí, už kvůli té možnosti volby, co činu předcházela.. Nicméně Timothy Spall je ve své roli (i díky vizáži uzenáře od vedle) zcela přesvědčivý. (05.02.2014)

Vďaka mne 666.hodnotenie tohto filmu a ja môžem konštatovať, že sa jednalo o veľmi podarený film o popravách. Iste, nebola to druhá Zelená Míľa, ale dívať sa na film, v ktorom sa popravujú známi nacisti, to si človek užije. Atmosféra bola ponurá, ako sa na film v 30.rokoch patrí, škoda len že sa ťažko zisťovalo, kedy sme sa počas filmu preniesli do 40.rokov a následne do 50.tych, kedže herci tiež nejak extra nestarli. Koniec bol dojímavý a smutný (možno nie úplný koniec ale tak 15 minút pred koncom) a prinieslo to zaujímavé oživenie, keď už som si myslel, že tento film už nič nové neprinesie. A Timothy Spall bol naozaj skvelý. (14.11.2014)