Režie:
Juan Carlos FresnadilloScénář:
Andrés M. KoppelKamera:
Xavi GiménezHudba:
Lucio GodoyHrají:
Leonardo Sbaraglia, Eusebio Poncela, Mónica López, Antonio Dechent, Max von Sydow, Guillermo Toledo, Alber Ponte, Jesús Noguero, Chema de Miguel (více)Obsahy(1)
Každý má svůj osud. On jediný je nedotknutelný. Dokud se štěstí nestane příčinou jeho pádu. Mají dar okrádat jiné o štěstí a ještě na tom vydělat. Tomas přežil leteckou katastrofu, Federico zemětřesení, Sam vojnu a Monica dopravní nehodu. Tomas se živí zlodějinou, Federico je pojišťovací agent, Monica pracuje na policii a Sam pátrá po lidech, kteří mají tentýž dar jako on - štěstí. Svůj osud pak pokouší ve hře na život a na smrt. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (112)
Zdá se vám, že v životě nemáte štěstí? A jiní ho mají až zbytečně moc? Zapátrejte v paměti! Třeba se vás podezřele často dotýkali, někdy i nečekaně důvěrně objali. Max von Sydow, sám velice podezřelý muž tím neuvěřitelným štěstím na desítky nádherných a silných filmových rolí, vás očekává ve sklepení svého kasina. Ukáže vám, že není o co stát. On je totiž zatracený Bůh štěstěny. Má ten DAR. Stačí letmý dotyk a vaše štěstí přejde na něj. A s každým dalším člověkem, kterého zabije při ruské ruletě, je jeho štěstí ještě větší. Je nejšťastnějším člověkem na celém světě. A je sám. Vždycky byl. Už čeká v životě jen na jedno. Při každém dalším pohledu do hlavně revolveru doufá, že tentokrát už... Intacto je trochu mysteriózní, hodně smutné a pro mne i velmi osobní. [starý komentář zde] ()
Ve skvělém tempu, s moc dobrým hudebním podbarvením, napínavě a hlavně originálně ústřední dvojka klikařů míří za svým štestíčkem...Tohle je rozhodně nadprůměr a co je na tom,že to má pár chybiček v podobě tmavších záběrů a obyčejně nezajímavým scénářem??... Důležité je jít tomu štestíčku jednoduše naproti a to dělá Intacto na jedničku... ()
Je velká škoda, že se tak slibný thrillerový námět, který mohl být použit téměř v jakémkoli žánru (hlavně sci-fi by mu slušelo nejvíc), rozmělnil v překvapivě nezajímavém dramatu, kde si divák může nechat jen zdát o zajímavých charakterech. Vysloveně mě vytáčel scénáristův odosobněný přístup k postavám po celou první polovinu, v jejímž důsledku už mi pak katarze nepřišla jako vyvrcholení, ale spíš jako vysvobození z nudy. Ze zkušenosti dobře víme, že ve španělských podmínkách může vzniknout dobrý mysteriózní nervák, ale tenhle případ to rozhodně není. ()
Fresnadillo je talent, o tom žádná. Ale pochopil jsem to až s jeho dalším filmem, přičemž nechápu, jak může 28 týdnů poté oplývat naprosto geniální dynamikou, když tahle celovečerní prvotina stojí na parádním nápadu, který pohřbívá neskutečně mrtvolné tempo a dokonale absentující empatie ke všem postavám. Den po zhlédnutí si pamatuju akorát profláknutý sprint lesem, což je na 105 minut docela málo. ()
Hodně zajímavá ústřední myšlenka a počátek celého příběhu naznačují potenciál, který je ale nakonec nevyužit a nedotažen. Při prvním zhlédnutí silněji působí mysteriózní atmosféra a pár silných scén (běh lesem, jizva na hrudi policistky…), ale při druhém zhlédnutí je najednou vidět spousta nedostatků. Nezkušený režisér to prostě neutáhl. I tak je to ale film, který má tak zajímavou myšlenku a má několik tak silných scén, že jsem si jej pamatoval mnoho let a myslím, že nakonec stojí za vidění. ()
Reklama