Anděl Páně

Na scénáři je trošku vidět, že má spíše původ v evangelickém prostředí, ale nezasvěcené ateistické české prostředí to asi nepozná (a stejně tak z druhé strany katolíci budou cosi povídat o komunistické výchově, přičemž budou zapomínat, že antikatolické a ateistické tendence česká společnost získala hluboko v 19. století, nemluvě o masarykovské republice). (24.12.2012)

Jakou příhodnější pohádku si člověk 23. 12. může pustit, než právě pohádku, která se tento den odehrává. Úvod byl celkem sympatický. Myšlenka s přetransformováním hříšníka je typicky vánoční a měla v sobě značný potenciál. Bohužel, pohádce velice brzy došel dech a spíše diváka nudila. Herecky je pohádka dosti nevyvážená. Od vynikajícího Trojana s vynikajícím umírajícím Bartoškou až po krajně nezajímavý a nevýrazný zbytek. Pohádka také obsahuje spousty velice zvrácených sexuálních narážek, ze kterých se mi ježily chloupky v rozkroku. Taktéž mě velice zaskočila nehorázná láska hlavní hrdinky k bohatému hraběti, či jaké společenské postavení vlastně zaujímal, kterého nepoznala, i když stál hnedle vedle ní. K zamyšlení mě poté přivedla další vyobrazení čerta v civilu jakožto myslivce. Z mého pohledu se tedy jedná o pořádný pohádkový podprůměr a značné zklamání. Jako by se u nás vytratilo umění vytvořit kvalitní pohádku. Pokud se něco významně nezmění, tak se obávám, že i děti našich dětí budou stále obdivovat ty samé pohádky, na kterých vyrůstali naši rodiče. (24.12.2016)

Už před vánocemi mi známí říkali, že je to nejlepší česká pohádka za dlooouhou dobu. Také, než jsem film viděl, mi bylo sympatické, že Jiří Strach sehnal víc peněz, aby mohl jít film do kin, čímž se dostávám k tomu důležitému - chudičké mi to nepřišlo. Žádná supervýprava, samozřejmě, ale ošizené taky ne. Scénář Lucie Konášové (ta paní mi začíná imponovat čím dál víc!) je plný pěkných narážek na náboženství (ne znevažujících!) a jemného humoru. Spolu s určitým šibalstvím, se kterým na diváka celý snímek pomrkává, dává tohle všechno vzniknout opravdu kvalitní pohádce. Herecké výkony od těch hlavních partů (Trojan, Dvořák, Navrátil), až po "štěky" (Geislerová, Jirásková) jsou opravdu zapamatováníhodné. No, Jiří Strachu, děkuji ti za tvoji podporu (musím touhle veřejnou cestou) a i když se ty příběhy, jak ty sám říkáš, vyprávět teprve učíš, myslím, že to děláš velmi dobře :-) (08.02.2006)

Jirko, ty lišáku :-) Konečně jsem prohlédl, co všechno se dá ve tvé pohádce najít. V průběhu sledování mě napadla tři slova charakterizující tvé dílko: (1) milý - celý film je velmi milý, mírumilovný, rozpustile hravý (včetně roztomilého nešiky Petronela). Inteligentní křesťanský humor pochopí snad i nevěřící. (2) mentorský - pohádka poučuje, ale v tom dobrém slova smyslu, protože je to jeden ze smyslů pohádek. Pohádky v sobě často ukrývají vysokou teologii a moudrost. I tady se ti, Jirko, povedlo vsunout do děje jasné a konkrétní poučení, aniž by to působilo lacině. Což je veliké plus. Je vidět, že pohádku točil filmař, který věří tomu, co točí. A do třetice (3) pohádkový - konečně pohádková pohádka! A to přece něco znamená - v porovnání s jinými současnými pohádkami. A třešnička na dortu je čert v podání Jiřího Dvořáka, bravo. Ten mi konečně spravil chuť po Troškově "malým, ale šikovným..." (30.12.2014)

Jiří Strach dokázal, že tradice má zlaté dno. I přesto, že je moderní a sarkastická. Skvělé exteriéry, skvělá atmosféra, skvělé herecké obsazení. Kašperk, nebe, peklo, ráj. Trojan, Bartoška, Navrátil, Stivínová, Somr, Štěpánková, Jirásková i princ s princeznou (!). A navíc výtečný Dvořák v roli věčně popichujícího pekelníka. Jeden by řekl, jak jednoduchý recept na úspěšnou pohádku. Ale ono je v tom víc, než se na první pohled zdá. (29.12.2013)