Samotář Jim

Tak tohle se mi pořádně zalíbilo až napodruhý. To jsem teprve ocenila tu melancholickou odevzdanost Jima a naprostou dekadentní humornost scén (nejen) z tréninku basketu, do něhož se promítá ta beznaděj a zbytečnost Jimova života ("Tak a teď si dělejte, co chcete, já nevím, co říct.") Jeho "povzbudivá" řeč před zápasem je taky dobrá. Celkově ta postava nemá bejt sympatická - naprosto monotónní, nešťastnej chlap, co v zájmu nejlehčí cesty občas řekne svejm milovanejm pravdu, která bolí, jen proto, že se mu prostě nechce hledat vhodnější slova a takhle to má se vším - chová se jako sobec, protože to vyžaduje nejmíň úsilí, někoho milovat se mu nechce, protože vztah dá práci... Přesto mi Jim nějakým způsobem sympatickej byl, asi za to může Casey, kterej mi poprvý v jeho kariéře tak přišel a ta role mu sedla. A ačkoli doteď nevím, jestli vlastně hrát umí (i když v Zabití Jesseho... byl samozřejmě skvělej), zajímavej typ to každopádně je a vůbec - sem stejně tyhle domněnky nepatřej, protože se mi v roli flegmouše Jima moc líbil. Takže, Já se jdu napít vody. (09.07.2010)

Tento film má čas, nikam sa neponáhľa. Má čas na všetko. Rozobratý príbeh by sa dal natočiť strhujúcejšou formou, ale tento má proste len pomaličky plynie a s postupným pribúdaním minút, pribúdala aj spokojnosť (zo začiatku som tipoval tak šesťdesiat percent). Affleck svojho patetického loosra zahral s prehľadom a elegantne, niekedy mi podobné typy postáv začnú liezť na nervy, tento výkon stačil na to, aby mi som si postavu Jima dokonca aj trošku obľúbil. Takže ak sa náhodou Buscemiho tvár pred obrazovkou niekomu zunuje, určite má tento pán budúcnosť aj za kamerou. A vlastne som od neho ako herca nezávislých filmov a navyše aj po predtým zhliadnutej 'Animal Factory' film iného štýlu ani nečakal. 80%. (11.06.2008)

Ze své samostatné pouti životem se do rodného hnízda vrací 27letý mamánek s jedním baťohem, „chronickou beznadějí“ a dvěma kufry.“ Zpátky ke svým rodičům, kde se už přiživuje i jeho stejně nešťastný a stejně odevzdaný starší bratr. Vlastně jediným až nepatřičně šťastným člověkem v téhle famílii je matka rodu. Steve Buscemi vytvořil kouzelný snímek, který dokáže vyvolat nejen pobavený úsměv, ale třeba i přinést do vlastního života trochu víc tolerance a pochopení ke svému okolí. (jenom škoda, že jsem to neviděla zhruba o 6 hodin dřív :- ))) špatné načasování ). A panové si můžou rovnou přidat * navíc. Už jenom za naději, že i na posledního nekňubu, bez peněz, bez střechy nad hlavou, bez jiskry, kterému to nejde ani v posteli, může (možná) někde čekat někdo jako Liv Tyler. A že i maminčin mazánek, který se ne a ne odlepit od její sukně by mohl být pro někoho chlapským vzorem. Iluze k nezaplacení. (21.07.2006)

Po filme Jasse James s Bradom Pittom som si Caseyho Afflecka obľúbil a ešte viac jeho farbu hlasu. Škoda, že som tento jemne komediálne ladený film nevidel v pôvodnom znení. Celkovo fajn film, zaujímavý Affleck, pekná Liv Tyler, ale niečo tomu chýbalo. Dívať sa takmer dve hodiny na znudeného a pesimisticky naladeného Afflecka, nebol práve najlepší pohľad na príbeh, no naštastie to režisér Buscemi aspoň sem-tam oživil pošahaných Jimovým švagrom. 60%. (11.04.2012)

Samotár Jim je jednoduchý film, ktorého hrdinovia pôsobia na začiatku strašne nesympaticky. Typické vyžívanie sa Buscemiho vo svete totálnych looserov je tu očividné viac ako kedykoľvek predtým. Čo potom následne na filmu prekvapý je absolútna odovzdanosť príbehu a s totožnenie z postavami tak silné, že som sa na konci neubránil slzám. Casey Affleck podáva typický minimalistický výkon a ten sa blíži skoro k dokonalosti - jeho rozprava o samovraždách spisovateľov ma uchvátila. Čo sa týka ostatného osadenstva tak je to geniálny Mark Boone Junior, ktorého považujem už za dvorného Buscemiho herca a Mary Kay Place, ktorá podáva rozhodne najlepší zo svojich výkonov, ktorý je herecky aj po scénaristickej stránke absolútne bezchybný. Lurieho hudba dodáva filmu zvláštnu atmosféru rovnako ako aj digitálna kamera, ktorá robí všetko o trocha bezútešnejšie - ako keby sme sa nachádzali v hlavách predstaviteľov, ktoré nie sú až tak pokojné a utešené ako sa nám snažia pri vystupovaní v spoločnosti nahovoriť. Film je malým dielkom, ktoré bohužial istotne zapadne do zabudnutia, ale ten kto k nemu pritrafí, úplne náhodou ako ja, tak verím že bude veľmi spokojný. (30.06.2010)