Ulice

Čekání na léto... to je pravidelně pauza. Odpad nedám, protože tak hrozný jako bordelhotel to zase není. Mám období, kdy to vnímám a období, kdy ani nevím, že nějaká Ulice vůbec je. Pokud to někdo sleduje od začátku a pořád se mu to líbí, tak šup s ním někam do vitríny, moc bych si ho chtěla prohlídnout. (16.03.2012)

Uživatel Sochorisko pravděpodobně shrnul to, na co jsem si nedokázal odpovědět. Ale co, ten post-traumatický syndrom z dob těch bolševických zkurvysynů a následného pádu opony přece jen ubývá a není většinou součástí veřejné sféry. Možná podobnou nostalgii cítí američtí diváci Tak jde čas, i když si za to srovnání koleduju. (05.02.2020)

Každý všední den se těším až bude 18:30 h. a já si sednu k TV a pustím si tento "nekonečný" seriál. Hrají zde dobře herci i "neherci". Zní to neuvěřitelně, ale Ulice mě baví prostě pořád. Stává se mi, že si někdy pravá jména herců pletu s jejich seriálovými postavami:) Jen škoda, že se přes léto nevysílá. Pro mě jasných pět hvězd a asi nikdy nepochopím tak nízké hodnocení zde na CSFD. (14.06.2008)

Ojedinělý televizní projekt, první denní původní seriál začíná. Od 5. září se s ním budeme na obrazovkách Novy setkávat každý všední den vpodvečer... Tyhle slova myslím vypovídají dost samy o sobě... Update: Mno, přecejenom jsem za tu dobu tu a tam něco zahlíd - ano, je to vcelku o hovnu, klasické provařené zápletky a "zvraty", leč v kontextu ostatních seriálů TV NOVA to září jako, no, bižuterie. Proti Růžové si to jednu * zaslouží. (15.11.2005)

Když se řekne "Ulice", vybaví se mi spojení "každej blbej den". Hned potom se mi vybaví postava mladého faráře halekající protestsong o tom jak mladý lidi s báglama z domu vodcházej. A upřímně řečeno, po umělecké stránce je tahle druhá myšlenka daleko větší nářez a zaujme daleko víc než takřka denní trápení těch několika nováckých lidiček a jejich řešení "všedních starostí", jako jsou nevěry, útěky dětí z domu, nechtěná láska milionáře, boj o komunální moc, dcera přivádějící si přítele z vyššího stupně bytí, minulost pronáledující ubohou feťačku svedenou na scestí a podobně. Nicméně sem tam se objeví nějaký ten překvapivě povedený vtip nebo scénka skutečně jako ze života, a upřímně řečeno, daleko víc mě vytáčí idiocie dialogů v Ordinaci V Růžové Zahradě nebo vůbec totální esence zoufalství jménem Bazén či papundeklová Rodinná Pouta. Ano, i v Ulici se setkáme s archetypem seriálového dialogu: "Dylane, jsem v hajzlu, rozvázala se mi tkanička u boty." "Nechceš si o tom promluvit?", ale skutečně by to mohlo být mnohem horší. A vzhledem ke kadenci by to byl mnohem větší nápor na nervy a duševní zdraví než výše uvedené "skvosty televizní zábavy". PS: Za díl s nějakou VELMI ODVÁŽNOU lesbickou scénou (už dávno ne toho roztomilého děvčátka s rovnátky z Jojo klubu) Patricie Solaříkové a Michaely Badinkové bych šel i výš než na tři hvězdy:)) (21.09.2006)