Reklama

Reklama

Československý filmový týdeník

(seriál)
  • Slovensko Československý filmový týždenník

Obsahy(1)

Aktuální záznamy událostí pro Československý filmový týdeník před padesáti lety jsou dnes již historickým dokumentem. (oficiální text distributora)

Recenze (127)

woody

všechny recenze uživatele

Sledovat každý týden takové perly jako boj o zrno(v každé jiné zemi normálně žně), lampasáka pískajícího Internacionálu na festivalu v Gruzii, nové objevy sovětských vědců na poli polyfunkční mechanika pro polské svářeče, sběr západního brouka na Mostecku a občas nějaký ten monstrproces s rozvratitelem pokojného socialistického státu je _takhle sprosté slovo neznám_ A navíc vědět, že vás něčěho takového čekají ještě více jak 2000 dílů.Při té délce jsem zvědav jestli se posledního dílu dočkají alespoň mojí vnuci... Někdy si říkám, že kdyby některou obzvláště vymazlenou reportáž viděl Orwell spálil by rukopis 1984 a začal znovu, protože takové výmysly by mu nikdo nezbaštil.Realita totiž byla krutější než si dovedl představit.Poněvadž něco takového jako je Čs. filmový týdeník vás poznamená a začnete si vážit svobodného života... ()

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Československý filmový týdeník už řadu let nesleduju, vlastně jsem poslední díl viděl u příležitosti 50. výročí Gottwaldovy smrti. Přesto mi skoro žádný díl neujde, protože když v neděli ráno vyléhávám, slyším z obýváku televizi. Je zajímavé sledovat, jak se forma zpracování mění v průběhu let. Od uřvaných propagandistických reportáží z počátku 50. let, kdy občanům Československa líčil otravně zpěvavý hlas o tom, jak kombajny na južnom Slovensku chrání světový mír, až po vcelku odlehčené reportáže o tom, co se kde postavilo a událo. Musím říct, že bych v dnešní době po příchodu do kina raději sledoval filmový týdeník než trailery na marvelovky a jiné filmy, které mě absolutně nezajímají, ale demokratický režim necítí potřebu propagovat se takovým způsobem. Možná proto nebude Evropanům chybět Evropská unie – protože jim nedokáže a ani se jim nesnaží za pomoci masmédií vtlouct do hlav, že se octli v ráji, ať už to odpovídá skutečnosti nebo ne. (986.) ()

Reklama

Falcor 

všechny recenze uživatele

Sice to ve filmovém dění nemá co dělat, však jako názorné reálné obrázky z reálného socialismu povinnost pro všechny, kteří před padesáti lety ještě maximálně za sebou tahaly na provázku v rendlíku kamínky, ti bohatší kačera. (Znám rovněž z vyprávění starších rodinných příslušníků, za mého mládí již každá rodina užívala rendlík běžně pouze v kuchyni, samozřejmostí bylo již i normální nádobí a příbory - kovové, samozřejmě, plastové zatím ještě soudruzi z NDR nevymysleli.) ()

e-pilot 

všechny recenze uživatele

Jde o cenný dokument doby a přesně tak se na týdeníky musíme dívat. Poválečné nadšení vystřídalo nadšení budovatelské, ale i strach z čistek. Pod tím vším politickým balastem se skrývá skutečný život. A o tom to je... Hesla o budování socialismu zaznívají pod snímky obchodů, jejichž vitríny sice zdobí obří portréty politiků s hesly k výročí revoluce, ale jejichž regály jsou prázdné. Ironie? Ne, skutečnost! V tom jsme žili. ()

squire 

všechny recenze uživatele

Tohle je zkrátka ono. Vím, že je to často nepravdivé, často i poněkud směšné, ale těch 2379 dílů prostě něco vypovídá o nás, o naší zemi. Těch pět bodů zkrátka není o tom, že by se mi to nějak líbilo, nebo že bych tomu snad doopravdy věřil, ale je to prostě o tom, co tady bylo. V podstatě bych tomu pořadu dal tak jeden maximálně dva body ( tak nějak od 1966 do 1969) v té době, kdy byl pravidelně promítán v kinech před hlavním filmem, ale teď se na něj dívám každou neděli ráno a prostě se mi to líbí. Možná právě proto, že už je to minulost. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Jedním ze spoluautorů tohoto pořadu se v roce 1961 - především z nutnosti obstarat si nějakou obživu - stal i později velmi úspěšný režisér Jiří Menzel. Ve své autobiografii "Rozmarná léta" na to vzpomínal (kráceno): "Moc jsem se o práci nepral a točil jsem málo. Když se naskytal nějaká větší práce, vždycky jsem našel důvod, proč ji nedělat, nebo proč by ji měl dělat někdo jiný. Proto mě tam měli rádi. Bylo víc práce, a tím pádem i víc honorářů pro ostatní. Točil jsem krátké snímky, asi osm až dvanáct záběrů, tak, aby se to vešlo do minutového šotu. Většinou z pracovního prostředí. Záběry ze žní, májových oslav, brigády socialistické práce a tak podobně. Někdy se to neobešlo bez groteskních situací, když jsme třeba točili šot o tom, jak je Praha připravena na sněhovou kalamitu a příslušný funkcionář mne nutil, abych ho natočil, jak se starostlivě dívá z okna. Nebo jsme točili v hrudkovnách někde u Rokycan a doprovázel nás zodpovědný pracovník. Hlídal nás, abychom nenatočili nic ošklivého. Pořád se chtěl dívat do kamery a kontrolovat, co točíme. Nesměli jsme otočit kameru směrem vzůru, abychom nezachytili začouzenou oblohu, a nesměli jsme ji ani sklonit k zemi, aby se v našem šotu neukázalo, jaký tam mají bordel." (NIRO)

Reklama

Reklama