Vondráčkovo pozdní odpoledne

Československá televizní komedie s kvalitním obsazením, ale nedokonalým scénářem a režií. Pětatřicetiletý Hynek Vondráček žije sám se svou matkou S. Zázvorkovou a přes naoko klidné soužití vyplouvají na povrch tajemství na obou stranách. Matka z neznámých důvodů tají synovi, že má vážnou známost s kardiochirurgem F. Filipovským a syn, navenek puritán a nepřítel žen, skrývá za svým každodenním docházením do šachového kroužku zcela jinou vášeň, a sice milostné užívání si s milenkami. Známý český komik L. Sobota v roli Hynka na sebe upozornil, jak bývá v mnoha případech zvykem, nepřirozeně teatrálním chováním, odporujícími si sděleními či pouze stěží uvěřitelnou stylizací jeho kompletně nevěrohodné osoby. V komedii F. Laurina dále vystupuje slečna Zuzanka, dcera doktora Filipovského a současně narychlo a podivným způsobem sehnaná Hynkova snoubenka, k jejíž postavě mám také výhrady, jež si zasloužila především svým v její situaci nepochopitelně povýšeným a celkově nelogickým a nepříjemným vystupováním. Herecké výkony paní Zázvorkové a mistra Filipovského byly na mnohem snesitelnější úrovni, přestože scénář je k něčemu opravdu výraznému nevybídl. V závěru u společného oběda se z průměrné veselohry stává stupidní fraška, jenž si dle mého názoru více než dvě hvězdy nezaslouží. (30.08.2016)

S přibývajícím časem jsem si víc a víc říkal, jestli scenárista Roman Ráž, jehož jméno jsem viděl v úvodních titulcích, nebyla ve skutečnosti převlečená Marie Poledňáková. Ano, přesně tak, Vondráčkovo pozdní odpoledne na mě působilo stejně jako ty její filmy, které nezachránili Tomáš Holý a František Němec. Tu a tam se objevil vcelku schopný vtip nebo nadějně vypadající záměna či nedorozumění, ale vzápětí všechno zazdily další zbytečné plky, nelogicky a amorálně se chovající postavy... Prostě hrůza. Zarazila mě i podivná režie, které bylo jedno, že se herci čas od času přeřeknou (a teď nemyslím typické "přeřeky" Luďka Soboty, ale opravdové, které ujedou i Františku Filipovskému). A co ten konec? Bláznivost, pořádně pitomá. Závěrečné titulky pak přinesly šokující odhalení. Dramaturgie: Marie Poledňáková. HA! (09.03.2013)

Fakt upachtěná inscenace v hlavní roli s věčně se přežbleptávajícím Sobotou, intelektuálně na úrovni hlášek typu: "Žena se vdá, má děti, a pak se buď chce rozvádět, nebo nechce. A člověk neví, co je z toho horší." Když pak v titulcích vyskočila Poledňáková, bylo mi to jasný a dál jsem o tom nehloubal. (24.05.2011)

Sobotův Vondráček je tak nečitelný, že jsem vůbec nevěděla jak na něj. Nejdříve jsem si myslela, že to jenom tak hraje, pak že takový opravdu je. Čekala jsem trochu víc. Vždyť téma si o to přímo říkalo. Rodiče vs. děti je krásné klasické téma, ze kterého se dá těžit. Herecké obsazení pořádně nevyužito. Samozřejmě, že Luděk Sobota nemůže pořád hrát koktající figury. Tady by to ale nevadilo, kdyby začal nějak zmatkovat. (19.05.2020)

Průměrná televizní inscenace, kde vše zvládne hrstka herců. Na(ne)štěstí toho ke zvládnutí není mnoho. Bohužel ani Zázvorková s Filipovským nemohli nic udělat se slaboučkým scénářem, ani mi nepřipadalo, že by je samotné hraní nějak bavilo. Téma jako by se zdálo být aktuálním, o tom, kterak se starému mládenci nechce od maminky. Zápletka se sice trochu rozjede asi v polovině filmu, ale vše pohřbí očekávatelný konec. Pointa je už poněkud navíc a stejně jako celý film je nevtipná. (28.04.2011)