Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil

Vyleštěnej stylizovanej vizuál, typickej grindhouse-post-retro feeling jaký můžu, ale co do obsahu to bída. Jinak ale až příliš nastavované, předvídatelné, nelogické, bez hlubší myšlenky, mraky postav které jak rychle přijdou tak rychle odejdou a za chvíli tu máte konec, kterej nikterak nepřekvapí natož aby jakkoliv ohromil. Sexy buchty, kurvičky, sexistické narážky a provokace, naleštěný fára (Mustang tuším rok '65 lahůdka, ak se hrabou ty dnešní moderní atrapy!), luxusní rezidence a interiéry, brutální násilí, moře komiksové krve, a trochu zábavy (zasmál jsem se tak 3x), a to je tak vše, v celku nic ohromujícího, film na který asi lehce zapomenete na jedničku to nemá a stejně tak ani ne, na dva starší ('07) grindhouse flicky Tarantino & Rodriguez u kterých jsem se bavil daleko víc. Takže nakonec celkem zklamání, moje očekávaní byli daleko vyšší! Z filmu jsem si odnesl další potvrzení v tom, jaký jsou baby (především pak ty atraktivní) mrchy (obratný manipulátorky a citové vyděračky) a že je lepší si "některé" asi držet od těla a nemyslet jen tím dole, ale prsatá Eva by každopádně stála za hřích jako, ale pak raději zastřelit!:-) (03.09.2014)

A jsem tady zas. Pokolikátý už? Pokolikátý už jsem prošel těmahle zpropadenejma dveřma, aniž bych neměl těžký myšlenky a fakt hnusný úmysly. Nad krbem zase visej vycpaný hlavy mrtvejch psů. Bože, je tak zvrácená. Tak kurevsky zvrácená. V puse mám pachuť rezavýho železa a všude cejtím ten její proklatej parfém. Uvítala mě jako vždycky. Jasně, něco mi nalej. Tu její postavičku bych mohl sledovat celý hodiny. Kdybych neměl program nabitej masakrováním nebohejch chlápků a drcením jejich zatraceně tvrdejch lebek na malý bezvýznamný kousíčky, tak bych zbytek života strávil jen lačným civěním na tu její prdelku. Sedám si na polorozpadlou židli, beru do ruky hrnek a sleduju jak všude pobíhá. Je to prostě top třída. Dává na stůl velkej bílej talíř plnej čokoládových sušenek. Prej jsou jenom mý. Hmm, jenom mý. Beru jich hrst a vrážím ji je do prdele až po samotnej loket. Cítím jak mám pěst zabořenou v jejích sračkama nasátejch střevech, jako by mě pohlcovala samotná temnota její černý duše, jako by mě dokázala přelstít za každý situace, ty jedna mrcho. Tak smyslná a nebezpečná můžeš bejt jenom ty. Jenom ty. Z koutku rtů jí pramení horkej tok rudý krve a já stejně v těch vyděšenejch tvářích vidím nespoutanou chladnou krutost. Vyndávám jí ruku z prdele. Nic neříká. Jenom se svalí do kouta a tiše mě pozoruje těma svýma očima. Ani přes závěje plytkých slz v nich neschováš tu čirou nenávist, která ti zatemnila duši. Ale neschováš v nich ani tu bezbrannost. Vidím ji. Vidím ji moc dobře. Mohla bys mě zamáčknout jako červa ale to ty neuděláš, že? Víš moc dobře, že až ti první hajzl bude chtít prohnat čepel okem, budu tady já, abych tu tvou sladkou prdelku ochránil. Ale tuhle lekci si musela dostat, kočičko. Pro příště si snad zapamatuješ, že nemám rád čokoládový sušenky bez šlehačky. Odhazuju šálek teplýho kakaa na zem a odcházím pryč... tohle prohnilý město změní každýho... (27.09.2014)

Sin Sh*tty 2 mě příliš nenadchlo. Vizuál je opět správně temný a originální, přibyly dvě výrazné a perfektní postavy jako je Eva Green, jejíž kozy se od nedávné třístovky vůbec nezměnily a velmi talentovaný a perfektní Joseph Gordon- Levitt, který si svou roli opravdu užíval a já s ním, jen mohl dostat více prostoru. Co vnímám jako mínus je absence krve, tyhle bílé cákance příliš nezaujmou a celkově jsem se zde nebavil, tak dobře jako u jedničky, takže ode mě si Sin Sh*tty 4* neodnese. 65% (24.09.2014)

Klidně bych mohl okopírovat svůj komentář k jedničce a bylo by, protože moje pocity jsou víceméně obdobné. Na druhou stranu je mi pokračování přeci jen o něco sympatičtější - samoúčelné brutality částečně ubylo, více se spoléhá na příběh a jsou tu zajímavější hrdinové (Josh Brolin mě zkrátka baví) i záporáci (famózní Powers Boothe). Navíc si marně vzpomínám, kdy jsem v poslední době viděl svůdnější femme fatale než Evu Green. Ona skutečně JE ženská, pro kterou bych vraždil! 60%. (18.11.2017)

Green´s Titty: Prsa, pro které bych vraždil… Devět let uteklo jak splašky ve stoce Basin City a staré, olovem ošlehané tváře jsou zpět o síle mužské fixace na dámské poprsí. Senátor Roark kluzký, jak podlaha na pánských záchodech u Kadie, Marv Bernini s ksichtem podobným kovadlině a holky z Old Townu tak sexy, že samurajským mečem lze sekat vertikálně. Miluju ty drsné noirové hlášky, na které se obratem reaguje další (ještě drsnější), obdivuju originální vizualizaci celého projektu i genius loci města, kde si smrt vždycky najde cestu a tak jsem si řekl, ať poslední příběh pomsty, kdy si Hartigan musel připadat, že je zase v Šestém smyslu, vše rozsoudí. A najednou jsem měl pocit, že jsem ten večer byl v Avě Lord až jako druhý.. (09.09.2014)