Převtělení

Takashi Shimizu, ( niekedy ) kapacita J-hororu. Tento jeho zárez do tohto ( celosvetovo ) populárneho subžánru tomu ale nenasvedčuje. Žiadne do kosti zaliezajúce strašidelné scény, žiadne vypointované zvraty ( skôr zvratky ), žiadny creepy duchovia, ktorých vzhľad vám ostane v pamäti aj v senilnom období života. Iba jedno malé dievčatko, ktoré síce nemá ,,gule,, ako Sadako, ale aspoň vie pekne skloniť hlávku, aby jej dlhé čierne vlásky zakryli tvár. (08.11.2016)

Krvavý masakr v hotelu Ono Kanko, 11 mrtvých lidí, 11 zmučených duší... Ačkoliv předchozí Shimizův film, Marebito, se vymanil z dlouhovlasé škatulky, do které režisér vklouzl prostřednictvím dlouhé a dosud neukončené duchařské série Ju-On, bude divák od Rinne podvědomě očekávat kanonádu lekaček, bílých obličejů a skřípavých zvuků. I v tomto případě se tušení nevyplní... Rinne je sice duchařina, leč poměrně decentní, prostá jakýchkoliv prudkých shock momentů (i když podařená scéna z náklaďáku na začátku snímku jisté naděje vzbuzuje). Pokud vás nevystraší oživlá panenka, tak tady se to těžko povede něčemu jinému... Ale bylo by chybou proto film zatracovat - oplývá zajímavým příběhem, vyústěním a určité napětí v něm lze také nalézt. Ve srovnání s korejskými horrory, jež jsem v poslední době viděl, je Rinne příjemné, lehce nadprůměrné horrorové řemeslo. Znalci japonských horrorů (i jiných) nejedna scéna přijde povědomá. Co třeba taková knihovna? (23.10.2006)

Miluju japonské horory, všichni se v nich chovají tak přirozeně - při sražení chlapa na silnici místo volání záchranky vyšilují z šumícího listí, děsí je pohled na malé holčičky ve vlaku, pád holčiny s panenkou na koleje metra je nedonutí k žádné akci, ale jen k zaraženému zírání, vedou divné, nesmyslné, mystické pindy, jsou věčně duchem nepřítomní a vůbec... Svých 20 minut života jsem mohla investovat mnohem lépe, nemám přece zapotřebí koukat na prýstrašidelné nezáživné pohádky z (pro mě) mizerně srozumitelné kultury - vždyť mám sakra rozečtenou dobrou knížku od pokleslého američana... (07.07.2012)

Mě to bavilo a kdybych nekoukala na verzi z rádobykinapřiblýNovy, tak bych si to užila mnohem víc. Chápu, že vydělávat se musí, ale nemohl by jim někdo vysvětlit, že reklamy v hororu nejsou to pravý ořechový? No jo, já vím, že je to nezajímá. Takže reprízu jedině v originále a s titulkama. A že si to někdy znovu pustím o tom vůbec nepochybuju. (22.09.2012)

Je to úplne priemerný horor z japonskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o filmovom štábe, ktorý sa rozhodne sfilmovať krvavú udalosť spred niekoľkých desiatok rokov, keď školský profesor vyvraždil hotel a natočil to na kameru. A tak spolu s vybraným obsadením točia film najprv v štúdiu a časom aj v skutočnom hoteli, ale jedna herečka má desivé vízie a vyzerá to, že zlo sa vrátilo. Spracovanie ma ale dosť sklamalo, túto tématiku točenia filmu mám v hororovom žánri rád a aj tu ponúka veľký potenciál, lenže celé to pôsobí až príliš priemerne, je tu množstvo zaujímavých prvkov, ktoré by v inom podaní vyšli skvelo, ale tu tomu úplne chýba náboj. A vidno to hlavne v druhej polovici, ktorá obsahovo celkom slušne vygraduje, lenže čo z toho, keď je to podané len takto priemerne. Napätie je tu úplne nulové, o niečo lepšia je atmosféra, ktorá tu aspoň je, ale mám pocit, že len na tom najnižšom možnom stupni. A čo sa týka jednotlivých hororových scén, tak väčšina z nich pôsobí len úplne obyčajne, v ničom ma nezaujali, ale celkom zaujímavé sú aspoň situácie s bábikou a páči sa mi aj jeden vydarený záber, takmer ako vystrihnutý zo zombie hororu. Herecké obsadenie je len čisto priemerné, nikto neurazí, ale ani moc nezaujme. A podobne je na tom aj réžia a technická stránka, neurazia, ale dalo sa z toho získať aj omnoho viac. Škoda, tento film mal určite naviac, ale takto je to len priemerný horor na jedno pozretie. 54% (23.06.2012)