Ve znamení Merkura
Režie:
František FilipScénář:
Ivan GarišKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrají:
Jaromír Hanzlík, Eva Hudečková, Josef Beyvl, Stella Zázvorková, Ota Sklenčka, Jiřina Štěpničková, Josef Somr, Jana Švandová, Ladislav Frej st., Jan Teplý st., František Hanus, Robert Vrchota (více)Obsahy(1)
Na praxi do celnice v Hřensku přijíždí Karel Hradilák, je už třetím z generace celníků ve své rodině. Karel na cestě do Hřenska vidí, jak na nádraží dva chuligáni obtěžují pohlednou dívku Jolanu Novotnou. Pomůže jí a ještě jí půjčí peníze, aby mohla odjet domů vlakem. Zprvu v práci Karel není moc šikovný, ale získává zkušenosti od starší kolegyně. Na celnici přijíždí ze zahraničního zájezdu jazzová kapela a pro celníky uspořádá malý koncert, který je nadšeně přijat. Karel si však všimne, že altsaxofonista jen markýruje. A protože je sám amatérským saxofonistou, vypůjčí si jeho nástroj a objeví v něm velkou dávku marihuany. Současně je celníkům nahlášena loupež cenných mincí a ti předpokládají, že se pachatelé pokusí zboží propašovat do ciziny. Za Karlem přijíždí Jolana, aby mu vrátila peníze, a ptá se, zda by tu nebylo nějaké zaměstnání. Karel jí najde místo v JZD a ubytování u dědečkova kamaráda. Jolana vytáhne Karla na tancovačku a tam uvidí dva chuligány, kteří ji obtěžovali před časem na nádraží, jak se dohadují s nějakým cizincem. Karel to ohlásí policistovi Slámovi, ale nechce, aby do věci byla zapletena i Jolana. Ta odjíždí údajně do Prahy. Krátce nato přichází zpráva, že byla zatčena parta chuligánů a s ní i Jolana, pro krádež mincí... (TV Nova)
(více)Recenze (6)
Vypadá to na trochu nudnější seriál, který však nabídne spoustu archaických situací, neboť i takovému ultraodpůrci jakékoli mezistátní integrace, jako jsem já, přijde poněkud absurdní prohrabovat někomu bágly a kontrolovat, co si s sebou bere do ciziny. Natož když se na seriál podívá někdo, kdo to ani nepamatuje. První díl je o tom, jak trochu přitroublý (ale veselý a občas vtipně hláškující) novopečený celník dvakrát (spíše náhodou) zazáří. ()
"Ty ji znáš ?" - "No jéjé, vždyť s ní čekám dítě." Na Františka Filipa spíše slabší, ale jako výplň televizního vysílání docela solidní. Zajímavý pohled na práci socialistických celníků, kteří tu objeví valuty v poklici od kola, tu marihuanu pašovanou v saxofonu anebo mince schované v žehličce. Hotový špionážní thriller :-). ()
Třicetiletý Hanzlík hraje jelimana po škole, který nastoupí do svého prvního zaměstnání. Strašidelná atmosféra hlubokého socialismu, tesilky, výrazné vzory oblečení a přehlídka značek automobilů. A taky pohled na myšlení té doby. Kdo se usmívá a je příjemný ten je podezřelý. Brrr. Na tohle se nemůže nikdo dívat ani z nostalgie. ()
Tahle afektovaná postava Hanzlíkovi vyloženě nesedla. Zdá se, že ve filmu Dva muži hlásí příchod zafungovala otcovská role důstojníka Somra a nezbedná role zženštilého Hanzlíka a tak tento vzorec byl zopakován i v rámci tohoto seroše. Jen to bylo místo Jorgou Kotrbovou tentokráte okořeněno Evou Hudečkovou. Celníci byli pro mne v dětství takoví civilní pohraničníci. Bez vlčáků a samopalů, byť je tam někde na služebně jistě také měli. A vždy jsem je bral za něco podezřelého. Pohraničník byl chlapík v lese s maskáčovým mundůrem, dalekohledem o ostrým vlkoušem na řetězu s ákáčkem na rameni. To byl ten, co hlídal můj klidný spánek aby nám sem žádný narušitel nelezl. Tak mi to tehdá říkali a až mnohem později jsem pochopil, že oni spíše dohlíželi na to aby ten náš socialistický ráj nemohl nikdo nevděčný opustit. Ale uniformovaný pohraničník a celník to bylo jiné kafe. Lezli vám do aut, viděl jsem je na jednom parkovišti jakýmsi nebožákům s Warťasem z DDR vylévat šampony a vymačkávat zubní pastu rovnou na asfalt... Tehdy to mnou otřáslo. Ještě větší adrenalin byl, když jsme převáželi z DDR tuším nějaké boty ve větším - tudíž nepovoleném množství a nějaký mixér. Naši se tenkrát tvářili děsně tajně jako bychom převáželi Štěchovický poklad a mamka tenkrát měla pod vložkou boty navíc shované Marky navíc... Když jsme projeli hranici naši si znatelně oddechli a já s nimi. Prostě celník byl někdo nebezpečný, někdo kdo vám vytahal kufry a sundal tapecírung ze střechy nového Embéčka když na to přišlo. Proto mi tenhle seroš tenkrát moc k srdci nepřirostl, byť se tvůrci snažili co to šlo (a takové jistě bylo i zasání) aby i tento pracující lid přiblížil běžnému pracujícímu lidu s jejich strastmi a starostmi. Aby na hranicích šacovaný lidpoznal, že i oni jsou jen lidé co jen dělají svoji práci. Nad tím vším se samozřejmě tyčí hrozba ze strany vetešníků z NSR v pašování národního kulturního dědictví v podobě soch, šperků a obrazů. Jistě se tehdy pašovalo, ale v sedmdesátých letech se stát k našim památkám a to včetně exponátů leckde choval tak, že byl ten poslední kdo mohl o nějaké ochraně mluvit. Naštěstí je tu celník v zelené kamizole, nebo jeho přicmrndávač s páskou na rukávu a ten už reje kapitalistických sběratelů v Mercedesech zarazí. Nehrát v tom tehdejší herecká elita, tak by to asi bylo nekoukatelné... Takže za tři dukáty. * * * ()
Novopečený celník Hanzlík pochází z pašerácko-celnické rodiny. Navíc je muzikant, takže bravurně odhaluje drogy ukryté v hudebních nástrojích. Jeho kolegyně Jana Švandová je bohužel ženatá, k dispozici je ale Eva Hudečková pronásledovaná dvojkou vostrých týpků Lábus-Štěpánek. V rodině zaujme hlavně děda v podání Josefa Beyvla ("A sakra dědo, ty máš splávek" - "To já se s tím nemazlím"). Velmi zdatně mu sekunduje babička Zázvorková. Výsledkem jsou velmi solidní tři hvězdičky. ()
Reklama