Mé jméno je láska

Esence čili koncentrovaný výtažek toho nejlepšího co film může dát. Perfektní režie, chvílemi jsem si myslela, že se dívám ne nějaký kousek od Felliniho. Skvělá kamera Yoricka Le Sauxe podporuje dramatičnost děje a herecké umění Tildy Swinton , která bezesporu vévodí mezi ostatními postavami tohoto dramatu, ale je tak dokonalá a chytrá, že je neupozaďuje, naopak zajímáte se o ně taky. Pomalé tempo se nesmí zaměňovat s nudou, je přesně takové, aby vás plně vtáhlo do děje a rozsévá jakési neustálé napětí, které nepomíjí po celý film, i když se na stůl pouze dávají vidličky. Vše bravurně doplňuje hudba. Původně jsem chtěla na Básníka ze školky, toho jsem prošvihla a rozhodně nelituji, že jsem jako náhradu vybrala tenhle skvost. (27.03.2015)

Fatální události rozfázované oslavami, provázenými strohými úkony v krásných obrazech - toť snový, neskutečný svět vysoké společnosti, kterou máme jedinečnou příležitost dost intimně šmírovat. Už jenom při zjištění, že půjde o klasiku ve vztahové sféře, jednomu odlehne (ovšem neraduje se dlouho - patrně grantově podmíněno), ještě předtím se však může oddat dramatickému pozadí, které vrhá na celek docela jiné světlo než obvykle - cvrkot služebnictva v tichém domě plném lidí, dokonalost v každém úkonu, uhlazené chování, ale i okovy rodinného klanu, tížící jeho členy při každém drobném selhání způsobem, kterým musí trpět jako psi a kdy hrozí, že se pohoda u rodinného stolu rázem změní v zasedání velké poroty. Velké nároky jsou kladeny i na úlohu žen a matek - ve smyslu povinnosti, oddanosti, reprezentace... a samoty s pocity vyprázdněnosti, když je úloha téměř splněna. A tak, když se na všech frontách zhroutí jistoty, které byly považovány za pevné a neměnné, začíná být situace hodně zajímavá, zvlášť, když nejsme leckdo... O ztrátu hvězdiček se bohužel zasloužily mizející grády milostného vztahu (snad i díky postavě nanicovatého Antonia) a teatrálně vypointované finále, vysoko měla namířeno úžasná Tilda Swinton, hmatatelná atmosféra, překrásná kamera a když hudba, tak jako z Hitchcocka! (03.04.2018)

Nemůžu si pomoct, ale když mě z dvouhodinového filmu celá první hodina tak nudí, že mám pomalu chuť dělat cokoli jiného, jen ne koukat dál, pak může být druhá půlka sebelepší, ale nad dvě hvězdy už mě stejně nepřiměje jít. Tohle artové drámo o doslovném i pomyslném splynutí milfky s kamarádem syna mě ničím nenadchlo, Bílý palác se Sarandonkou, Zápisky o skandálu, nebo Vášeň v srdci vykřesaly z podobných témat víc a hlavně zábavnější formou. (31.07.2013)

Vysoko umelecký zážitok rýdzo európskej kinematografickej hustoty. Ani si nepamätám kedy ma naposledy kompletne uchvátila práca s kamerou vo filme tak ako práve v Io sono l'amore. Keď už nie kvôli Tilde, minimálne jednej vášnivej erotickej scéne, zaujímavými rodinnými pomermi istej vplyvnej milánskej dynastie či kulinárskym špecialitám kuchára Antonia, tak kvôli strhujúcej kamere sa toto naozaj oplatí vidieť. Hudba neskutočne ladí s vizuálnym i obsahovým tónom filmu a predstavuje ďalší mimoriadny prvok, ktorý toto dielo ponúka. Príbeh nešťastnej bohatej dámy, ktorá sa vnútorne oslobodzuje a nachádza samu seba v náručí milenca tu už bol a nie raz, naratívny postup sa mi zdal trochu nevyvážený pretože od extrémne detailného a pomalého úvodu odrazu poskočí akosi rýchlo a človeku/mne by sa žiadalo trochu viac priestoru pre vývoj vzťahov medzi postavami. Ale to aj tak nič nemení na tom, že moja pozornosť bola zamestnaná od začiatku do konca, v značnej miere asi kvôli harmonickej kombinácii spomínaných audiovizuálnych prostriedkov. (03.06.2011)

Nádherný film s Tildou Swinton, herečkou s velkým H. Jak ta se umí položit do své role, to se hned tak nevidí. Jinak se ale vůbec nedivím celkem dost rozporuplnému hodnocení, on to totiž není film, který každého nadchne a možná na něj musí být i ta správná nálada. Celkem pomalu plynoucí děj, kdy se dostanete do jedné velmi zámožné rodiny a budete sledovat jakoby z dálky jednotlivé členy rodiny, jejich životy s jejích touhami, ale i jejich každodenními rutinními záležitostmi. Ta pozvolná gradace celého příběhu byla až fascinující. Pro mě osobně ten film byl jak nadýchaný obláček na obloze na který se nádherně dívá. K tomu vynikající kamera, atmosféra a pro mě jasná pětka. (19.01.2015)