Méditerranée, notre mer à tous
Obsahy(1)
Monumentálně zachycený život, příroda a obyvatelé v místech, kde se zrodily evropská civilizace a kultura. Další z velkých filmových projektů francouzského filmaře Y.-A. Bertranda (Home, Earth from Above, Human). Středomoří se stalo kolébkou západní civilizace. Vznikaly a zanikaly zde mocné říše. Nalezneme tady původ judaismu, křesťanství a islámu – ke kterým se dnes hlásí polovina lidstva. Ale zrovna tak se zde zrodilo vědeckého poznání. Dochází tu už po tisíce let k mísení obyvatelstva a kultur. Právě tady se lidé jako první naučili společnému soužití. Proč by se Středomoří nemohlo stát příkladem, z jehož zkušenosti by se poučily ostatní části světa? Název Středozemní moře znamená, že je to „moře uprostřed pevniny". Ale nebylo tomu tak vždy. Je zbytkem velkého oceánu, který před více než dvěma sty miliony let pokrýval velkou část zemského povrchu. Když se pak africká deska vydala vstříc eurasijské, začal se zmenšovat, až je obě tektonické desky zcela obklopily. V důsledku dávného mohutného nárazu se začaly zdvihat ostré vrcholy Alp a Pyrenejí a dodnes pomalinku rostou. Pohoří Atlas na území Maroka a Alžírska, Pyreneje ve Španělsku, Alpy ve Francii a v Itálii, ale také řecký Pindos, turecký Taurus a pohoří Libanon ve stejnojmenném státě – Středozemní moře je obklopeno horami. Vznikla tak jakási přírodní kolébka. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Veľmi pôsobivý dokument, nie o mori, ale o živote ľudí okolo Stredozemného mora. Časovo zaberá obdobie od dávnych vekov začiatkov civilizácie až po dnešok. Najskôr ide o získavanie obživy, pestovanie obilia a obchodné cesty po mori, neskôr sa dáva dôraz na náboženstvá, ktoré vznikli v Stredomorí. Judaizmus, kresťanstvo a islam vychádza z jediného Boha a pritom má toľko obetí pri konfliktoch medzi sebou navzájom. Film obsahuje výlučne letecké zábery, to ma dosť prekvapilo, a nie sú to zábery hocijaké. Čo scéna, to umelecké dielo, prejdeme si, teda polietame si po všetkých dôležitých mestách a miestach Stredomoria a okolia. Komentár v českej verzii číta Alfred Strejček, jeho „dokumentárny“ hlas by som dokázal počúvať aj bez obrazu. Mierové a ekologické posolstvo filmu vyznieva trochu depresívne, keď si človek uvedomí dnešnú situáciu, a záver venovaný Líbyi a utečencom tomu nahráva. –––– Olivovník není jen strom, je to symbol. Středomoří končí v místech, kde už nerostou olivovníky. ()
Osmdesátiminutové pohlazení na duši, které je z větší části zprostředkováno pomocí záběrů z určité výšky, takže nadhled nefiguruje jen z pohledu vizuálního, ale také z pohledu doprovodného komentáře, protože historické a geografické souvislosti jsou vysvětlovány nádherně. Dalo by se říct, že pro Evropana povinná četba! Skvělé! ()
Hodně pěkný vobrázky, na který se nechalo koukat celou dobu. O zemích, který leží na okrajích tohodle "našeho" moře se toho člověk dozvěděl skutečně dost. Byla to takoá hodina dějepravy v kostce.Z některých záběrů se tajil dech, páč se krása přírody střídá s "krásou" civilizace, takže tady krásně můžeš vidět jak si žijou pěkně v panelácích jarabáci, turci, egypťáci, řeci. Né, že by to v Itálii nevo Španělsku vypadalo o hodně líp, ale tam ty panaláci sou fakt hnus. Jediný, co mi na tomhle dokumentu vadilo byly ty kecy o nábožentsví, sice sem se toho taky docela dost dozvěděl, ale poslouchat k těm krásnejm záběrům skoro pořád jen kecy o bozích mě prostě štvalo. Jinak hodně blízko k Earthu. ()
Vynikající dokument o celém středozemním pobřeží, který je plný překrásných záběrů na nejdůležitější města, letoviska či území každé země, jenž se u moře nachází. Ke každé zemi i k danému místu je spousta informací, avšak těch nejdůležitějších, a tak se lehce zapamatují. Celým dokumentem tak kontrastují země tří světadílů - Evropy, náboženské Asie a chudé, vyprahlé Afriky. [431. hodnocení, 24. komentář, 88%] ()
Bertrand u svých filmů používá schválně jemně depresivní monology. Mě to nevadí. Zastávám názor, že působení lidské činnosti na přírodu je potřeba vidět a né přehlížet. Dívat se na ty změny v průběhu let celý život právě jako Bertrand, tak ze mě skalní optimista také nebude. Úchvatné záběry jsou tu jakoby samozřejmé. ()
Galerie (19)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Všetky zábery vo filme okrem máp sú letecké. (Autogram)
- Ve 40. minutě dokumentu komentátor nepravdivě uvádí vrchol Římské říše v roce 27 př. n. l. Tento letopočet byl určen nejspíš kvůli nástupu vlády Augusta. Komentář doplňuje i vizualizace mapy. Británie byla však přičleněna k Římské říši až za vlády Claudia (41-54 n. l.). Největší územní rozmach Římské říše byl pak až za vlády Traiana kolem roku 117 n. l. (sardakutar)
Reklama