Antropofág

Odľahlý ostrov, ktorý je celý obklopený morom a k tomu partia mladých ľudí a kanibalistické monštrum. Príbeh sa neniesol v znamení originality, le prepracovanosti rozhodne ano.  Tento film disponuje silnou atmosférou hneď od začiatku. Keď prídu do dediny a tá je vyľudnená bez života, tak tu je dusné tajomno čo sa to vlastne stalo v tej dedine. Vynikajúca až desivo strašidelná atmosféra sa niesla od tej doby až po záverečné titulky. Prvý krát ako som sa zoznámil z Antropofágom a na mňa urobil dojem, išiel z neho strach a beznádej i maska sa podarila. Silno depresívne vplývalo aj samotné miesto zrúcaniny a starých domov. Len samotný Anropofag je braný len tak okrajovo a gore scén je tu tiež poriedko, ale dve scény mali efektnosť. Ako celok som spokojný a to z D"Amatom som sa stretol po prvý raz, ale určite nie naposledy. (01.02.2015)

Úvodná nudná hodina je v znamení obohratého syntetizátorového diska. Jeho tóny sprevádzajú skupinu turistov, ktorí na grécky ostrov zavezú jednu paničku za kamošmi. Po priplávaní k brehu ostrova všetci rýchlo zisťujú, že čosi nie je s kostolným poriadkom. Z ostrova zmizli všetky živé duše! Pomerne štandardizovaná úvodná nuda sa poslednou polhodinou mení na plnokrvné krvavé peklo. Plné zotlených, rozpadávajúcich sa mŕtvol, kde tu ešte s lesknúcimi sa očami, či kúskami mŕtvolne zhnitého mäsa popri kostiach. Plné psychopatického kanibalského vraha s odpornými vyrážkami po celej tvárovej časti. Plné nečakaných gastro zážitkov antropofága, z ktorých sa citlivejším jedincom môže zdvíhať žalúdok. S vynikajúco temnou elektronickou hudobnou linkou. Kto vydrží nezaujímavý úvod dočká sa vytríbenej hororovej hostiny pre skúsených filmových labužníkov! (18.05.2021)

Toto, by mal byť predchodca "Anthropophagus 2", ktorý pred pár dňami vyčaril trblietky v očiach nejednému fanúšikovi horor žánru, a obzvlášť teda gore. No čo k tomu dodať. Má to 43 rokov, asi ťažko bude kvalita spracovania dosahovať úrovne, ktorá uspokojí niekoho náročnejšieho, veď aj jebačka s "dvaciatkou", láka ďaleko viac, ako s "milfkou" na prelome kategórie "mature". Ono, snaha sa ráta, uprieť sa nedá a Ja úprimne verím, že v danom období musel daný snímok vyvolať minimálne emocionálny rozruch. Prvá polovica sa snaží budovať nejakú tu atmosféru, no akcie je pomenej, pričom za zmienku stojí tak maximálne jedna scéna z úvodu. No a tá druhá? Bohužiaľ o nič lepšia, tak max dve scény navyše, pričom ten hudobný doprovod ťažko budovanú atmosféru len totálne dojebal a to mňa osobne sralo najviac a možno aj práve preto len dve "jagavé". No čistý "Fantozzi". (21.11.2023)

Antropophagus disponuje nevídanou ultrabrutalitou, ktorou prevyšuje väčšinu obdobne zameraných talianskych hororov z 80tych rokov vrátane väčšiny fulcioviek. Je to raritné dielko, ktorému by sa žiaden správny hororový fajnšmeker nemal vyhnúť. V rámci filmografie ničoho sa neštítiaceho Joea D'Amata sa bez debaty jedná o špičkový počin. (27.05.2010)

Námět o kanibalovi mi přišel fajn, ale zpracování mě bohužel moc neoslovilo. Zpočátku se tam dlouho nic neděje (vyjma dvojité nevysvětlené vraždy v 6. minutě), a silně jsem se u toho nudil, film se navíc nijak neobtěžuje sdělovat jakékoli informace o jednotlivých postavách, takže mi jejich osud byl zcela ukradený (což se ale dá říct v podstatě o všech hororech, kde jde nějaké partičce lidí o život). Samotný kanibal nastupuje na scénu až v 51. minutě, a teprve posledních 30 minut na jeho zámečku mi přišlo jakžtakž zajímavých a konečně se tam něco děje, byť je to spíše komické než strašidelné (ten kanibalův olbřímí apetit - kdy dokonce v závěru začne požírat sám sebe, jak zobrazuje i mezinárodní plakát filmu - působí v posledku až komicky, protože je zřejmé, že nemůže být motivován hladem - kanibal se permanentně někým cpe, jako kdyby týden nejedl - nýbrž psychicky - ostatně film jeho kanibalismus vysvětluje jako následek psychického traumatu na moři po ztroskotání jeho plachetnice, po němž ze zoufalství zabil svou ženu bránící před sežráním tělo jejich mrtvého syna (který pravděpodobně zahynul následkem žízně na moři), což takto napsané celkem zní rozumně, ale v tom filmu je to podáno strašně nevěrohodně až komicky, což je důsledek mj. nevěrohodných gore efektů, kdy jsem se chechtal nahlas tomu, jak amatérsky to celé působí (btw. zaujalo mě, že stejný týpek, který hraje kanibala, byl současně i autorem scénáře). Navíc k tomu hraje i divný soundtrack,  a celé to vlastně nedává moc smysl, proč by hlavní postavě mělo to její bezuzdné vraždění tak dlouho procházet, a kam se poděla nějaká policie apod., takže nakonec jsem z toho měl bohužel spíše podprůměrný dojem, byť v závěru se to trochu vytáhlo nahoru, a králem filmů o kanibalismu pro mě nadále zůstává dokonalý (a na ČSFD zcela nedoceněný) Kanibal. (07.12.2021)