Noční motýl

Průměrné 3 rudé zde vlepím spíše pro to čím by mohl (nebo chtěl/měl) film být, než pro to jaký reálně je. Vítová je protagonistka krajně nesympatická, spousta scén vyznívá křečovitě, či nechtěně směšně a i technicky to působí jaksi nesourodě/roztěkaně (což se samozřejmě dá přičíst tomu, že za protektorátu filmaři holt museli plést z hoven biče). Sympatická je tak hlavně ta snaha natočit něco co by v lepších rukou a v lepší době mohlo být temnou, psychologickou studií klesající spirály života jedné obyčejné dívky. (12.12.2021)

"Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená. Letí, letí, do tmy odletí, láska je radost i prokletí…“ Radost do tohoto melodramatu o nešťastné lásce vychovatelky Marty alias Štefky k ženatému důstojníkovi přináší zejména krásná valčíková hudba Johanna Strausse ml. Jinak ale na člověka padá skoro ze "všech světových stan" (resp. ze strany všech hlavním postav filmu) spíše jen trpkost a smutek. Ona miluje nešťastně důstojníka, který zas tak trochu nešťastně miluje svoji ženu (resp. miluje ji více, než by si ona zasloužila). A když se k tomu ještě "přimotá" naivně zamilovaný studentík v podání rozkošného Rudolfa Hrušínského, je skoro jasné, že onen "noční motýl" nemůže přinést nic než prokletí... (11.12.2021)

Jedna z klasik českého válečného filmu. Upřímně, tehdejší módní filmy postavené na lásce dívky k důstojníkovi, nejsou mým šálkem kávy. Ale tenhle film rozhodně nenudil. Viděl jsem ho po delší době a vychutnal jsem si ho přes některé slabiny, které byly dány přehrávání některých herců včetně Hany Vítové, která zde ovšem vytvořila zároveň jednu ze svých stěžejních rolí. Nádherná Straussova hudba prolíná celým filmem. Samotný děj je postaven na hlubokém pádu dívky, která dělala služtičku v měšťácké rodině a když se bezhlavě zamilovala do nadporučíka Vargy, kterému byla po celý film naprosto lhostejná, byla propuštěna a nakonec skončila v nevěstinci... Mladičký Hrušínský, to už je jen dovršení zkázy. (25.11.2019)

Spíš noční můra. Odhalené ňadro Hany Vítové vrcholem filmu. Pěkná kamera, když vynechám příšernou scénu s využitím zadní projekce během bruslení. Jinak bohužel, tahle osudová a křečovitá melodramata, ve kterých si postavy vynucují city, bytostně nesnáším "Marto, já bez vás nemohu žít" nebo "Proboha vás prosím, Vy mě musíte vyslechnout". Husí kůže. Opravdu. (12.05.2016)

Tak si to vemte. Tenhle film je v podstatě klasickým uplakaným cajdákem, reflektující nelehký život kurtizán, tanečnic a podobně založených žen na přelomu 19. a 20. století. Tak by člověk čekal jalové herecké výkony a věty, kterým se dnes člověk už jenom zasměje. Nehledě na to, že to je české drama ze čtyřicátých let. Z tehdejší doby si u nás pamatujeme komedie a..... a co dál? Ani prd. Na tehdejší romantická dramata vznikla o dekádu později úžasná parodie Pytlákova schovanka. No a co tedy tenhle film? Jak je na tom? Je vynikající. Minimálně Adina Mandlová nikdy nehrála líp a v dnešní době by měla za tuhle roli Českého lva a nikdo by neprotestoval. No, vlastně by za tuhle roli dostala těch ocenění nejspíš mnohem víc. Je naprosto neskutečná a i sama o sobě ten film hodně zvedá. A to hraje vedlejší roli. Jenže k tomu je tam ještě výtečná Hana Vítová a úžasný Rudolf Hrušínský, který ukazuje, že s talentem se člověk rodí. No, jak to říct? Je to fakticky čupr film. (27.12.2014)