Točité schodiště

Bouřlivá noc, rozlehlé sídlo na samotě, v něm krásná bezmocná žena a okolo se potuluje tajemný vrah... no, znáte to. TOČITÉ SCHODIŠTĚ je po Siodmakově snímku z roku 1946 druhým filmem na motivy novely Some must watch od Ethel Liny White (v roce 2000 vznikl ještě televizák). První film jsem neviděl, ale tento druhý je velmi, velmi slabý. Děj se hrozně vleče, snaha o vytváření napětí pomocí neustálých detailů oka vraha je k smíchu a flashbacky hlavní hrdinky o ničem. Melodramatická televizní nuda. Jedna hvězdička za vždy prudce okouzlující Jacqueline Bisset. Mimochodem Peter Collinson natočil rok předtím adaptaci jiné podobné detektivky /thrilleru a sice Deseti malých černoušků od Agathy Christie. (22.01.2009)

Zamyšlená blondýnka, modré oko, černá rukavice. Kombinace nevěštící nic dobrého. Zvláště když se ukáže, že blondýnka je slepá. Hrdinka je pak po přestálém šoku někdy v minulosti němá. Postupně pochopitelně vše začne vyplouvat na povrch. Stejně jako to, kdo zastřelil blondýnku. Bissetové to ovšem v usedlých šatech nijak zvlášť nesluší. Vypadá to, že vrah si vybírá oběti nějakým způsobem handicapované. Bože, ty krásné americké domečky pro panenky, ten mít jako holčička… Docela mladý Plummer s výstižným hlasem Jiřího Štěpničky. „Mnohá dobrá sekretářka se provdá za svého šéfa. Ale žádný dobrý šéf si nevezme svoji sekretářku.“ „Ale to jsem napsal, ještě než jsi přišla ty.“ Výstižné a platné, není-liž pravda? Ve 38. minutě jsem začala tušit, kdo bude další obětí a kdo je pachatelem. Ještě jedno výstižné rčení: “Budete spolu šťastni. Tak jako my tři. Já, ona a láhev.“ Točité schodiště bylo vážně nádherné, ovšem myslím schody, nikoli film. Pokud jen trochu čtete Ahathu, Francise či soudce Ti, jako detektivku jste si to mohli užít. Jinak to žádný hlubší dojem nenechalo. (12.06.2009)

V konkurenci jiných nočních pořadů, byl tento snímek nejlepší volba. Nicméně námět snímku patřil k lacinějším a scénář to bohužel příliš nevylepšil. Zaprvé mi přišlo, že všichni s Helen jednají jako s hadrem na smetáku. (Udělej tohle, udělej tamto...) To by se možná s notnou dávkou fantazie dalo nějak vysvětlit. Neomluvitelné je však Stevenovo nepřirozené chování v závěru, což bylo takhle napsáno pouze proto, aby si to celé divák více "užil". To, co mě však dostalo úplně nejvíc, bylo, že Helen byla v závěrečné scéně zcela nepochopitelně poslána k telefonu. Tím tomu tvůrci nasadili královskou korunu. (04.08.2007)

Provazce deště bičují noční krajinu, zatímco v dáli se občas zlověstně zableskne. Nic netušící němou hrdinku pozoruje oko všehoschopného vraha, zatímco plamen osvětluje její tvář a odhaluje děsivé trauma z minulosti. Pokud máte pocit, že jsem Vám právě popsal veškerý kýč, brak a klišé starého thrileru, nepletete se. Tím to navíc začne být až ke konci, předtím postavičky jak z telenovely řeší svá rodinná pouta. Jinak řečeno i přes herce a 30letý rozdíl je to stejná melodramatická a nudná slátanina jako originál. Abych nekřivdil tak vraha jsem netipl a finální naháněčka s ním byla fajn, ale víc jak 2* to není. (26.04.2023)

Typickej starej thriller kterej havně sází na atmosféru velkýho starýho domu, bouřky a hereckýho zastoupení, což dokáže zabodovat skoro vždycky a tohle neni rozhodně žádná výjimka. Bissetová je ve svý roli fakt skvělá a atmosféra výborná, i když bych uvítal trošku rychlejší rojezd. Jinak se bohužel ale dějově jedná o dost známou záležitost a rádoby nečekaný zvraty jsou příšerně okoukaný a zastaralý, což je teda daný tim rokem vzniku, ale stejně to nepůsobí zrovna věrohodně (12.08.2007)