Ima, ai ni jukimasu

"Pri každej veci, ktorá Ti lahodí alebo Ti prináša úžitok alebo sa teší Tvojej obľube, nezabúdaj si hovoriť, aká je jej prirodzenosť. A začni tým najnepatrnejším. Ak máš napríklad v obľube hrniec, hovor si: Obľúbil som si hrniec pretože ak sa Ti rozbije, nebudeš sa znepokojovať. Ak bozkávaš svoju ženu alebo svoje dieťa, hovor si, že bozkávaš človeka, pretože ak umrie, nebudeš sa znepokojovať." (stoik Epiktetos). So stoickým kľudom je už potom ťažké a priam nemožné nechávať sa podobnými filmami citovo vydierať, huh! (22.10.2017)

Po remaku som si znova pustil originál a len som si potvrdil svoje dojmy z pred rokov. Papierovo to je pekná melodráma s obrovským potenciálom dojať diváka, ale mňa to jak predtým tak aj teraz emocionálne vôbec nezasiahlo. Proste mi tam chýbala poriadna chémia medzi postavami. Obidvaja si išli svoje romantické línie sólo a divák sa diví prečo si ho vlastne zobrala. Na konci nám to v krátkosti objasnia, ale u mňa sa namiesto výbuchu dojatia dostavilo rozčarovanie z toho, že už bolo neskoro k tomu, aby ma to zasiahlo. Jej línia so synom mi tu pripadala tiež menej prepracovaná a tak nejak bokom. Viac sa sústredili na romantiku, ktorá ale pre mňa zúfalo nefungovala. Oproti remaku tu má väčší priestor kamarátka hlavného hrdinu z práce v podaní nádhernej Mikako Ičikawa. Až mi bolo ľúto, že hlavnú hrdinku nehrala ona namiesto nevýraznej Júko Takeuči. Výsledok je priemer a ja teda rozhodne oveľa viac odporúčam kórejský remake. 5/10. (01.07.2019)

Opět asijská kinematografie ukazuje svojí sílu, kdy je všechno natočeno s ohromným citem a ve výborný audiovizuální podobě, která všechno ještě umocňuje, jenže abych pravdu řek, tak Ima, ai ni yukimasu mi nepřišlo zase tak dechberoucí, abych tomu musel dávat plný hodnocení, kór když jsem asi 2 dojemný scény prozíval (10.09.2008)

Čím dál víc mě udivuje, kolik je nádherných asijských filmů. Troufám si říct, že za těch 21 let, co jsem na světě, jsem z americké a evropské tvorby neviděla ani zdaleka tolik krásných filmů, jako jsem za poslední rok či dva roky viděla těch asijských. Ima, ai ni yukimasu je skutečně kouzelný film. I když je svou mírnou fantastičnosti trochu neuvěřitelný, vše do sebe zapadá a vypadá to naprosto přirozeně. Maminka a zároveň manželka se ke své rodině i po své smrti na nějaký čas vrátí, jak slíbila, a za období dešťů s nimi prožije několik posledních chvil, kdy se odhalují vzpomínky na její předešlý život a lásku. ~(4,6★)~ (29.12.2009)

Jeden z japonských klenotů. Kam se na něj hrabou americké filmy. Velice příjemné prostředí, herci, hudba, příběh.... prostě super film. Hlavní roli v tomto filmu hraje cit, láska, ohleduplnost, ale také obavy a své blízké. Strach otce, že nedokázal dát své milované manželce štěstí, že se nedokáže dobře postarat o svého syna. Velice hezky zpracované a podané. Mám z toho filmu moc hezký pocit. (10.02.2010)