Star Trek II: Khanův hněv

Khanův Hněv jsem už před nějakou dobou viděl, ale až teď, napodruhé, jsem ho víc docenil. Sice se Khan na postavu s "nadměrným geneticky vyšlechtěným intelektem" chová docela jako idiot, přesto je pěkné vidět sci-fi nutně nezaložené na dechberoucí akci, ale spíš charakterech a jejich interakci. Škoda, že právě tenhle jeden aspekt nezvládá Abrams, jehož postavy se chovají strojově "podle kánonu", ale chybí jim osobnost a osobitost. (03.06.2013)

Tak jsem konečně viděl tenhle legendární film a musím říct, že jsem si ho docela užil. Už chápu, proč má takový kultovní status. Ten závěr je parádní a možná mi přišel ještě dojemnější než jeho novější verze v poslední "Star Treku". Postava admirála Kirka je tu tentokrát více jak snesitelná a je vidět, že mezi ním a Spockem skutečno bylo silné pouto. Khan je parádní záporák. (23.03.2015)

pokračovanie populárnej vesmirnej ságy so zmenou režisera, zmenilo i štyl a tak namiesto pomalého tempa tu máme skvelého zaporáka, iny look filmu (dizajn kostymov, všetko vyzerá viac skutočne a preč je celkova televíznost) a hlavne vynikajúci záver. pri scene s červikmi v uchu som sa v mladosti skoro posral strachom... (01.06.2013)

Velká legenda mého dětství a rozhodně jedna z nejpovedenějších hvězdných štrapácí pro velké plátno. Po "seriózněji" pojatém startu, který byl z velké míry tematicky i stylisticky ovlivněn Kubrickovou Vesmírnou odyseou (jako mnozí další), takže místo epických bitev předvedl relativně filozoficky orientovaný zážitek v kombinaci s hypnotickým opájením se krásou vesmírných lodí (v rytmu božské Goldsmithovy hudby) a mysteriózní atmosférou, zacílil takřka kompletně obměněný tvůrčí tým na plnokrevné dobrodružství, na spektakulární space operu se vším všudy. Nový režisér Nicholas Meyer přinesl do druhého ST celovečeráku esenci toho nejlepšího ze seriálové produkce, kvintesenci hardcore ST a ukázal, že dokonale rozumí jejím postavám i interakcím mezi nimi. Khanův hněv je vtipnější, napínavější, emocionálnější a melodramatičtější. Avšak rozhodně nejzajímavějším specifikem je to, že se inspiroval jednou ze svých dávných čtenářských lásek a "oficiální" dění na Enterprise i vesmírná klání s Reliantem vymodeloval podle života a způsobu vedení bitev v námořnictvu za dob napoleónských válek. Nutno podotknout, že velmi věrně! James Horner (v počátcích své kariéry) navíc zkomponoval nádherně pompézní, dynamickou partituru, která je zaslouženě počítána k vrcholu ST hudby a naopak trikaři z ILM odvedli úžasně poctivou práci na tricích, které ani dnes - v éře digitálního morfingu - neztratily nic ze svého nostalgického kouzla a "zemitosti". Jedním z důvodů, proč je Khanův hněv tak dobrý filmem, je v neposlední řadě i logicky odvoditelný fakt, že má naprosto výtečného a maximálně charismatického záporáka, jehož konflikt s admirálem Kirkem má ten pravý osobní rozměr (Hitchcock by mi jistě dal za pravdu). Zkrátka Khanův hněv je i po letech výbornou a nenudící záležitostí. Dokonce natolik, že jsem schopen mu odpustit i jisté "osmdesátkové" neduhy a recyklaci záběrů z jedničky ze scény v "suchém" doku. (08.08.2007)

Po prvním Star Trekovém filmu přišla změna režiséra, změna hudebního skladatele a všechno se obrátilo vzhůru nohama. Změna to ale nebyla ani k horšímu, ani k lepšímu, prostě vznikl naprosto odlišný film. Akčnější, dobrodružnější, zábavnější, ale také zase méně filozofický a hluboký a ani tak veliký. Výborného Jerryho Goldsmithe nahradil rutinér James Horner (který se ale snaží a výsledek není sice výborný, dobý ale ano), znovuobjevení záporáka Khana, který se objevil už kdysi dávno v seriálu bylo na druhou stranu velmi zajímavým tahem a dobrou volbou. Smrt na konci filmu (je tu snad ještě někdo, kdo neví, pro koho si tady přišla zubatá?) musela být pro fanoušky opravdový šok a vlastně i mě pořád ještě dojímá. Velmi dobrý ST film. (11.07.2009)