Pusinky

„Lesbická křížová výprava“ Upřímné jako plivanec do tváře, přitažlivé jako záchodky v knajpě třetí cenové kategorie, dotěrné jako zasmrádlý ochlasta od vedlejšího stolu… . O pusinkách se nějakou dobu tradovalo, že budou další velehloupou teen‘ komedií; pak vyšlo najevo, že nikoliv a všichni možní kritici začali nadšeně jásat, přitáhli do kin spoustu jedinců, jež nepřestali doufat v kvalitní český film, aby ti následně prozřeli a zjistili, že taková pecka to zas není. Nevzpomínám si, kdy naposledy u nás vzniknul podobně syrový snímek – z tohoto hlediska nelze nepochválit odvahu tvůrkyň. Pusinky se především nebojí podívat pravdě do očí, zalézají hluboko pod kůží a nechtějí být další konzumní komedii na jedno zkouknutí a brzké zapomenutí, i když… Znásilnění, lesbický sex či močení na podlahu ještě nedělají z filmu otevřeného film silný a nezapomenutelný. Chladnost, bezemočnost, odtažitost, pochybná dramaturgická výstavba, jistá ledabylost v zacházení s mužskými postavami, vztahová chaotičnost a občas i snaha šokovat za každou cenu devalvují Pusinky na pouhé vykročení správným směrem, jež za sebou nezanechá příliš hlubokou šlápotu. Ale další film Karin Babinské by mohl. Poučen z debutantských chyb, stejně obsazen a třeba pojmenován Pusinky 2. Apendix: Ruppert a Blažek, dva nadržení zoufalci = Rafťáci po dvaceti letech. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Brygmi, uzzi, cross, iNKa 1104 (18.08.2008)

,,že si trochu užijem, když jsou to naše poslední prázdniny. Že se popovezem, zapaříme“..... Sonda do životů a duší ,,náctiletých“ holek, plná živočišných scén a hledání sama sebe v perfektním podání tří holek, které to snad ani nehrály, za což patří K. Babinské poklona. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, kde chytnu svalovou slabost. 2.) Jsem vášnivým pozorovatelem Vrbaře čtyřtečnýho a koz mladých holek. 3.) Chci se stát zoufalým vytrvalcem. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.09.2010)

Po dlouhý době zas můžu nějakej film titulovat slovem SRAČKA. Tři dylinky jedou do Holandska a nepřetržitě se buď hádaj, nebo brečej. V průběhu filmu se zjistí, že ta zrzavá je lesba a ta bachyně má mindrák, protože jí nikdo nechce. Nic víc se tam nestane. Sledování tohohle filmu na mě působilo úplně nepříjemně. Měl jsem fakt špatnou náladu z toho jak se furt hádaj blééé. Ještě že ta černovlasá byla aspoň pěkná. Jinak by to bylo nekoukatelný. (14.10.2008)

Budiž přínosem tohoto filmu mimo jiné to, že jsem se konečně dokázala rozhodnout a přikláním se k tomu typu světonázoru, že Shadwell je pitomec. --- Jinak nevím proč, ale film jsem si tak nějak zařadila jako druhou polovinu Vorlova Gymplu. Nezávislý snímek o dospívajících, se zjevnými uměleckými ambicemi, na první pohled mylně interpretovaný jako komerční týnejdžerská komedie, hledání sebe sama v době, kdy člověk ještě prd ví. A stejně jako Gymplu se ani Pusinkám bohužel nepodařilo doklusat až na konec cesty. Gympl vyprávěl klučičím způsobem o klucích, Pusinky zase holčičím způsobem o holkách, co jenom nechápu, proč to musí znamenat, že se zase u holek daleko víc brečí. Oba filmy i trpí stejnými problémy; jako u Vorla zaváněly oproti propracovaným klukům dívčí figury ze všeho nejvíc šablonou, tak Babinská zase opomíjí nějak vyplastikovat muže, oproti tomu zase dělá z bezradných holek někoho div ne následováníhodného a utápí se na tolik v nevyjádřitelnosti dívčího nitra, až člověk má pocit, že v tom slavném nitru stejně nic není. Ve srovnání dojmů, které ve mně dotyčné snímky zanechaly, se vysoce tyčí Graffiti epos a teprve až za ním klopýtají tyhle dívky, které já nikdy nemůžu pochopit, protože to mám taky k ženskosti daleko jako čarodějnice k přechodu pro chodce na třímetrovém koštěti. (24.08.2009)

Zoufalý to český film. Na Pusinkách je asi nejvíce vidět problém téměř všech českých filmů a to, že film měl být dramatem a přesto ze sebe snaží vyblít vtip za každou cenu. Paradoxně se mu komediální stránka (i ta nechtěná) daří lépe. Takoví Rafťáci byli dost špatní, ale alespoň se nesnažili o nic víc, než byl žánr teenagerovské komedie. Karin Babinská se snaží přihnout z láhve levného bílého vína stokrát jinak a v druhém plánu paří na PlayStationu Portable. Hlavním problémem dramatické roviny příběhu jsou všechny titulní slečny. Nemohl jsem jim fandit, protože z principu odmítám s takovými skvosty cokoli prožívat. Jejich "problémy" mi přišly směšné, což logicky nejvíce kazí můj celkový pohled na film. (09.05.2007)