Miláčku, zmenšil jsem děti

Joe Johnston umí udělat z rodinného filmu zábavnou a napínavou podívanou, o čemž mě zcela přesvědčil svým vynikajícím Jumanji, které bych osobně klidně přidal do kategorie Podobné (i přes rozdílné náměty lze jen těžko nevidět značnou podobnost mezi těmito filmy). Tento snímek je jeho docela zdařilým předchůdcem. S lehkým přihlédnutím k době vzniku dávám 65%. Bohužel v konkurenci dnešních triků začíná pomalu zapadat a hereckými výkony (ve srovnání například se zmíněným Jumanji v čele s Williamsem) také není něčím výrazně nadprůměrným nebo nezapomenutelným. (28.04.2013)

Jako mlaďas jsem to pochopitelně dost žral, neboť neexistuje moc věcí, které by si dítě přálo více, než prožít jeden den v miniaturní velikosti ve světě obrů. S odstupem let je to pořád fajnové dobrodružství, které by ale víc fungovalo jako epizoda ze seriálu o šíleném vědci a jeho různorodých pokusech. Expozice je totiž hodně dlouhá a představení hrdinové do jednoho nezajímaví, zatímco část kolem zmenšení toho zase tolik převratného neukáže (nejlepší je scéna se včelou a souboj se škorpionem). Naštěstí má aspoň Rick Moranis dostatečně zábavný ksicht a Johnston umí pracovat s prostředím a s triky, takže to celé tak nějak neškodně uteče a zabaví. (13.02.2018)

Je to fajn. Prvních 20 minut je sice neskutečná nuda, ale jak se děcka zmenší, začne to být zajímavé a překvapivě i vtipné. A je to takový milý humor, žádný infantilní nebo fekální, jak by tomu asi bylo dneska. Sice to ani pak ne vždy funguje, ale dívá se na to dobře a všechna ty čtyři děcka jsou poměrně sympatická. Hodně se mi líbil i vizuál a triky na svou dobu vypadaly dost slušně (třeba ta všudypřítomná tráva nebo mravenec) a některé scény zaujmou, třeba přespávání v obří kostce lega. Možná by se to dalo ještě líp využít a promyslet, ale upřímně mi to v tomhle podání vlastně i stačilo. Na rodinný film to svůj účel plní víc než dobře a silné 3* si to podle mě zaslouží. Dokonce bych se snad ani nebál si to pustit znova. (31.01.2021)

Veselá, nápaditá, legrační komedie, je zde však jedna smutná část a taky jeden feministický prvek, který v moderní době bývá celkem běžný. Všimněte si, že oba tátové jsou blbci, zatímco obě mámy jsou normální a neztrapňují se. Ta jejich dcera je taky praštěná, když tančí se smradlavým mopem místo úklidu, ale je to feministicky podáno jako akt hodný obdivování. Takže když pomineme ten feminismus, je to opravdu velice povedená komedie se smutnou vsuvkou. (04.11.2017)

Dětské filmy hodnotím jen sporadicky, dělají je pro jinou věkovou kategorii diváků, necítím se proto být objektivním hodnotitelem. Tahle sci-fi se mi ale líbí, takže mi to nedělá až takový problém. Zaujal mě námět, oceňuji, jak je to pestré, vyhráli si s tou posunutou perspektivou. Co mě na tom ale baví nejvíc, to je vzájemná sounáležitost mezi dětmi, které se octly napospas nástrahám světa běžných lidí. Chovají se k sobě přímo ukázkově a příklady, jak známo, táhnou. Škoda, že na jeden biják s kamarádskými dětmi připadá deset filmů s dětmi, které snad ani dětmi nejsou. Ale třeba se pletu a vidím to zbytečně moc černě. Už jsem předeslal, že v tomhle žánru a zacílení běžně nefrčím. (23.03.2015)