Apartmá v hotelu Plaza

Docela uřvaná dialogovka, ze které je ta divadelní naivita cítit na sto vzdálených honů. Film se dělí na tři části, tři rozdílné příběhy, kde ve všech převládá fantastický civilní výkon Waltera Matthaua. Ten si tu totiž střihnul tři různé postavy, kde všechny tři role se snaží rozřešit ne úplně pohodlnou situaci. Nezáviděníhodná byla třeba v první příběhu, zábavná pro změnu v příběhu druhém. Třetí příběh je pak vysloveně rodinný a trošku panický. Rodinné trampoty nicméně řeší všechny tři příběhy a tak je třeba se na ně řádně připravit. Druhý příběh byl ale asi nejlepší a nejzajímavější. Zbytek spíš ukazoval to divadelní herectví přítomných herců. (07.01.2023)

Pěkný povídkový film s Walterem Matthau, který hraje samozřejmě skvěle, stejně jako jeho spoluhráčky. Mám s ním jen podobný problém jako se spoustou komedií té doby, především těch ve kterých hraje Matthau nebo Lemmon - nepřijde mě to příliš vtipné. Apartmá v hotelu Plaza je vlastně 3* divadelní konverzačka na téma Matthau s někým v hotelovém pokoji. Mírné SPOILERY. První příběh je spíše docela smutný pohled na rozpadající se manželství po 23 letech, kdy manžel na konci přizná milenku, ani sám nevím proč se mu žena odcizila a nedokáže ženu pochopit. Druhý příběh je úsměvný příběh o balení vdané ženy, tedy něco co mě morálně štve. A třetí příběh je opravdu celkem vtipný, jenže až trošku absurdní. Boháč a jeho žena připravili luxusní svatbu své dceři, který se ale zavřela v koupelně, odmítá jakkoliv komunikovat a oba z toho může trefit šlak. I přes pochopitelnou (a celkem hořkou) pointu by dceruška zasloužila 25 na prdel za to co způsobila. Celkem slušné 3*, ale co se týče komedií, mám rád prostě jiný styl než tyhle divadelní konverzačky. (12.01.2023)

Sestupná tendence povídek, scénář v mnoha ohledech nepovedený. Vsadit na ústřední dvojici a strukturu divadelní hry se režisérovi Arthuru Hillerovi sice povedlo, jenže scénář s kterým se tady pracuje není z nejpružnějších ani z nejvybroušenějších, což je na film, který stojí především na scénáři vcelku problém. Za první a nejlepší povídku 80% za zbylé dvě 60%, ač ta poslední s přemlouváním nevěsty je jednoznačně nejhorší, celkově 65%. (10.02.2010)

Vlna životních komediálních rolí Waltera Matthau od Průvodce ženatého muže, přes Hello Dolly, Kaktusový květ až k Apartmá. Komediální talent Matthaua (ve všech těchto filmech bez Jacka Lemmona !) je mimořádný a zakládá se na skvělé mimice a pohybech zdánlivě nemotorného čahouna. Tři rozdílné charaktery v povídkách hry Neila Simona jsou ztělesněné Matthauem pokaždé v jiné poloze, ale pokaždé skvěle ( poslední povídka musí pochopitelně být nejlepší !) (30.12.2017)

Velká příležitost Waltera Matthau zazářit v trojroli? Je to relativní. 1. povídka, ZÁLETNÝ MANŽEL (Walter s knírkem) je napsaná jako exhibice pro herečku. Roztržitá paní (nedokáže s jistotou určit ani svůj věk) se během půlhodiny projede emocionální horskou dráhou a její zplihlý manžel, který za to všechno může, jí víceméně pasivně nahrává na smeče. 2. povídka o HOLLYWOODSKÉM PRODUCENTOVI (Walter v šílené blond paruce), který láká do postele dávnou známou, je milá, vtipná, ale nadměrně dlouhá na to, že je to pouhá anekdota. Oba tyto příběhy bych ocenil na lepší tři hvězdičky. Pak ale přijde 3. povídka, OTEC NEVĚSTY (bělovlasý Walter s naježeným obočím) a to je klenot situační komedie! Mnohokrát vytěženou zápletku o nevěstě, panikařící pět minut před dvanáctou, sledujeme z nezvyklého úhlu - nevěstu téměř nepoznáme. Zavřela se v koupelně a její vyšilující rodiče se ji snaží všemi po ruce jsoucími prostředky vylákat ven. Vlídně i hrubě, s prosbami i výhružkami se obracejí k zarputile mlčícím dveřím a kupodivu je to zábavnější než obě předešlé historky dohromady. Takže pokud máte komedie Neila Simona v oblibě, bez obav se v tomto apartmá ubytujte. 80% (06.08.2008)