Čertova nevěsta

Klasická československá pohádka o ženitbychtivému čertovi Hejhulákovi, u níž jsem se velice dobře bavil. V roli neobyčejně vtipného čerta Hejhuláka naplno rozvinul svůj komediální talent J. Dvořák, jeho neuvěřitelné pohybové kreace jsem neváhal ocenit nejvyšším hodnocením. Mezi nejvíce zábavné scény řadím setkání skupiny čertů v lese s potulným muzikantem Žabžou (tradičně romanticky zahleděný O. Vízner) a zejména Hejhulákovi námluvy v domku madam Hromasové a následný zásnubní tanec s tchyní (výborná N. Popelíková). Samozřejmě nesmím zapomenout na onu čertovu nevěstu, mladou nezkušenou pannu Verunku, jíž hrála půvabná T. Medvecká. Dle mého názoru se jedná o jednoduchou, oddechovou a velmi zábavnou pohádku s geniálním J. Dvořákem. (11.05.2014)

Na můj vkus moc ukřičená (Nina Popelíková) a tak nějak podivně křečovitá (Oldřich Vízner) pohádka. Navíc příšerně dlouhá. A jak píše uživatel Kri-kri, na Jiřího Sováka, který čerta Hejhuláka ztvárnil v rozhlasové verzi tohoto příběhu, Josef Dvořák opravdu nemá (ačkoliv přiznávám, že jen díky němu jsem Čertovu nevěstu zvládl dokoukat). (07.04.2012)

Kde jsou ty časy, kdy ještě dialogy v pohádkách měly hlavu a patu a někde mezi hlavou a patou i vtip. Krásná ukázka toho, jak táž slova podle tónu vyznívají jinak při monologu staré Hromasky a Verunky (závěrečné "ten se bude divit" mě přimělo k bouřlivému chechotu a následnému dušení, protože jsem u toho obědvala). Pánové, vemte si z téhle pohádky ponaučení, jak se chovat k tchýni, když už házíte knedlíky po dvoře, buďte u toho roztomilí. Tak mizerné hodnocení ode mě ta pohádka má proto, že k ní nemám dětskou nostalgii a mezi tehdejšími pohádkami je jen jednou z mnoha stejně dobrých. (10.03.2013)

Žabža s Hejhulákem jsou sice nezapomenutelná dvojka, která se mi, možná díky těm jménům, drží v pamětI od dětských let, ale teď je oba, zejména tedy Víznerova Žabžu, s přehledem převálcovala Hromaska v podání Niny Popelíkové. Přestože jde o pohádku poměrně dějově řídkou, kde navíc hlavní hrdina do děje nijak zásadně nezasáhne, bylo to nostalgicky milé a čerti, kteří se v lese báli, neměli chybu. (21.02.2012)

Tak nevím, ale mně televizní zpracování této pohádky zrovna moc nesedlo. Netvrdím, že by byla vyloženě špatná, ale já mám mnohem radši rozhlasovou verzi (vyšla roku 1988 na MC kazetách pod názvem Marjánka). Dějová linie je u obou verzí stejná, i když nějaké rozdíly by se našly. Přísná teta se v rozhlasové verzi nejmenuje Hromaska, nýbrž Moutelíková, mládenec, který se o děvče uchází není Žabža, ale Vincek a namísto malíře je řezbář. Ale jinak se obě verze shodují, zejména v druhé půlce, kdy se dostane ke slovu čert Hejhulák. I tak mi ale ta rozhlasová verze přijde mnohem poetičtější. Ale je možné, že jsem ovlivněn nostalgií, neboť televizní verzi jsem poznal mnohem později než rozhlasovou. Navíc v rozhlasové verzi ztvárnil Hejhuláka Sovák a myslím, že mnohem lépe, než Dvořák ve filmu. (31.07.2010)