Kluci z bronzu

Já zírám. Nečekal jsem, že z temných hlubin osmdesátých let se může vynořit taková brilantní, dokonalá parodie na naši socialistickou armádu. Skláním se před panem režisérem, že k něčemu takovému našel odvahu, a divím se komunistům, že něco takového mohli pustit do kin. Sklepáckým Mlýnům se vynořil zdatný konkurent. Tvrdý, nesmlouvavý, ale spravedlivý Mrkvička je poprávu zbožňován celou svojí rotou, vojíni dokonce neváhají zneužít gaz (alebo uaz), jen aby mu mohli přijet osobně vyjádřit svoji podporu. Uvědomělý voják dá před setkáním s děvčetem přednost sledování nácviku spartakiády. Povinně zlý element kouří v tanku a zahodí zapálenou cigaretu pod sebe (což by neudělal žádný jedinec byť jen s minimálně kladným iq), takže kromě týdnu vězení pak dostane i trest ze všech nejvyšší - musí odevzdat cvičební úbor. Všechno je korunováno vrcholem vrcholovatým, spartakiádou v Praze. Zaujala mě obětavost toho herce, co hrál kuchaře a spálil se kvůli tomu, aby mohl přesvědčivě ztvárnit spáleného. (09.03.2013)

No dnes je to rekord. Dva odpady za sebou, to jsem tu snad ještě neměl... Na rozdíl od předchozího filmu jsem to ale tady čekal. Mně tyhle filmy z minulé éry celkem dost baví, sleduji je a bavím se nad jejich častou debilitou, naivitou a neumětelstvím. Je jedno jestli se jedná o snímky z padesátých let, či z doby socialismu a normalizace... Již sám název tohohle majstrštyku mi zavoněl jako masařce flákota na sluníčku... ale že to bude tak blbé, to jsem nečekal. Můj předpoklad byl, že se asi divák seznámí s partou záklaďáků, kteří byli vybráni cvičit na Strahově a mají ty své strasti s bojovou přípravou a secvičováním sestav... V tom jsem se až tak nezmýlil, ale scénář ten byl tak pitomý, že by jej nikdo normální nevymyslel. Do celé té rádobyvtipné šaškárny jsou promítány dobové záběry ze stadionu... Důstojníci jsou zde charakterizováni jako moudří hodní otcové, kteří mají pro své kluky pochopení... Kluci zase milují svého předcvičovatele a ten když je mu za trest předcvičování odebráno je zavalen jejich projevy smutku a podpory! Ale úplně nejhustčí trest je ve filmu určen těm nejhorším z pluku. Ti totiž musejí odevzdat cvičky a bílé trenky s tílkem a nesmí nastoupit na značky... No masakr. Tomuhle nejde dát nic jiného než odpad, sledování nácviku na spartakiádu v seriálu Chlapci a chlapy je proti tomuto silným duchovním zážitkem... - ODPAD! (06.10.2015)

To je tak blboučký, až je to úsměvný. Přísný, ale v jádru lidský lampasák, nadšení vojáci, kteří by pro účast na Spartakiádě položili život. Jeden za všechny...  "Žádnej strach, tankáni uměj všechno. Dejte nám vercajk, my to zmáknem." Chvílemi mi přišlo, že si z toho někteří herci dělali skrytě srandu, když deklamovali ty strašný kecy. Dramaturgie kanálu CS film má ale poněkud zvrhlý vkus, když podobnou srajdu z vojenského prostředí, zařadí na den 55. výročí srpnové okupace. (21.08.2023)

Tohle vypadá skoro jako nějakej prequel k seriálu Chlapci a chlapi. A nutno dodat, že je to snad ještě naivnější a hloupější, než celej seriál. A to už je teda, co říct. Občas jsem měl pocit, že některý ty hlášky snad ani nejsou myšlený vážně, ale že si fakt z toho dělali prdel. Třeba jeden z těch uvědomělých vojáků tam prohlásí něco v tom smyslu, že všechno musí jít kvůli nácviku na spartakidáu stranou. Že budou trénovat v době osobního volna, místo vycházek, atd... A největšim trestem pro takovýho neposlušnýho vojáka je to, že je vyřazenej ze spartakiádního družstva a musí odevzdat bílý trenýrky. A ten se tváří, jak kdyby dostal elektrický křeslo. Jediná trochu normální postava z celýho filmu je voják, kterýho hrál Daniel Rous. Ten tu vojnu narozdíl od ostatních moc nežral. Mimochodem si vzpomínám, že Daniel Rous v nějakym pořadu řikal, že když pak byl o pár let později opravdu na vojně, tak jim tam pořád promítali tenhle film v rámci nějaký politický výchovy. No nevim, jak tohle ohodnotit. Objektivně je to zralý na odpad, ale jako nechtěná komedie to docela pobaví. (16.12.2014)

Chceš zaručený recept na výrobu odpadu? Vezmi spartakiádu, smíchej ji s povinným optimismem a absolutně zkresleně podaným prostředím Československé lidové armády, okořeň to pitomým scénářem a ovzduším vlády jedné strany konce 70. let 20. století a výsledek jest zaručen. Přiznávám se zároveň, že jako starý recesista bych toto veledílo rád vlastnil ve své videotéce. (08.08.2008)