Tajuplné Mamberamo

back to the roots... materializace neponechala bez dotyku ani tak specifický kout lidského snažení jakým je překonání fyzických schránek duševním úsilím. Každý, pokud chce být tím správným "objevitelem", potřebuje být vybavený nejnovější technologií výroby svrchního materiálu či nejposlednějším modelem lezeckého vybavení. To jsme my. Robocopové uprostřed přírody. Je jedno, jestli si kupujete nejlepší boty pro snadnou cestu lesem nebo nejlepší televizi pro lepší zobrazovací schopnosti. (10.06.2007)

„Je to zvláštny pocit - keď zvedavo stojíte na prahu niečoho nepoznaného, a pritom stačí prijať výzvu a prekročiť zakázaný prah.“ Počujete bubnovanie z hlbokej džungle? Aj vám sa oblečenie lepí na telo tak hnusne, že už sa nad tým ani nerozčuľujete? Máte strach z malárie, ktorej záchvaty budú také pravidelné, že si podľa nich môžete nastavovať hodinky? Tak sa pridajte na expedíciu do tajomných končín Novej Guinei, údajného semeniska kanibalizmu a Doby kamennej. Presnejšie, do vnútrozemia k rieke Mamberamo, ešte presnejšie na časť ostrova zvanú Irian Jaya (druhou polovicou je Papua). Táto oblasť je civilom uzavretá (ako "nekontrolovateľná“). Povolenia na vstup nevydávajú. Známe sú iba letecké zábery. Ako tak pozerám dokumenty v nedeľu pred obedom s opálenými krásavcami, čo nemali kedy nazbierať životné skúsenosti (poznáte tie ich hlášky, napríklad „z tejto starej stavby ma mrazí minulosť nekonečna“), smejem sa. Strhujúce TAJOMNÉ MAMBERAMO je venované Jindrovi Martišovi; mesiac po tomto filme ho zavalila lavína pod Anapurnou. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/184413/Tajomne-Mamberamo-100.html (05.11.2005)

Jeden z těch slabších Barabášových počinů. A to především z důvodu absence nějakých drsnějších či zajímavějších záběrů. Bohužel se tady moc mluvilo a velmi málo nám bylo ukázáno. Škoda!... Ale, abych uctil památku našeho horolezce Jindřicha Martiše, který zahynul v Himálajích, tak budu hodný a ještě ty 4 hvězdičky dám. (18.12.2010)

"Počas celej cesty som čakal, že narazíme na niečo prekvapujúce. Niečo, čo nám doslova vyrazí dych. Na niečo, po čom v kútiku duše túži každý fotograf... A predsa zme našli niečo, na čo už fotoaparát ani kamera nestačí. Niečo, čo sa dá len prežiť. Vždy som si myslel, že najdoležitejšie v živote je mať ciel. Dnes už viem, že ciel je druhoradý..." Film jednoznačně předčil má očekávání! Před touhle cestou nemůžete jen tak sednout s čajem k netu a přečíst si dvacet cestopisů a průvodců od těch, kteří tam byli loni před vámi. V knihovně také nic nemají. Vy jste totiž první. Nikdo z bílých tudy před vámi ještě nešel. A tak točíte dál, i když se s vámi převrací v neznámých peřejích uprostřed prakticky neprobádané divočiny člun a voda se vám přelévá přes hlavu... (25.02.2012)

Príjemný avšak konvenčne natočený dokument, ktorého najväčšou zbraňou je exotickosť prostredia a jeho nástrah. Ak Vás film oslovil určite siahnite po knížke Ladislava Gulíka s názvom Legenda o poslednom kanibalovi, v ktorej je tiež opísaná cesta skrz Irian Jaya obohatená o množstvo fascinujúcich fotografií. (10.01.2009)