Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Steve McQueen jako nepoddajný vězeň Motýlek se svérázným tetováním a Dustin Hoffman jako slabší, intelektuálně založený padělatel peněz Louis Dega, vytvořili hlavní herecké úlohy v nezapomenutelném filmu režiséra Franklina J. Schaffnera. Vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: „Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla.“ Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně… Film byl natočen podle pamětí bývalého trestance a galejníka Henriho Charriera (1906–1973), exteriéry vznikaly v tropických krajích Střední Ameriky. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (695)

ainny 

všechny recenze uživatele

Klasika, která se sem dostala i v rudém dávnověku. Knížce se pochopitelně nemůže vyrovnat, ale i tak je to herecký koncert, který by měl patřit mezi "povinné filmy" každého filmového fandy. Snad nejvíc se mi vryla do paměti scéna s malomocnými. Netušila jsem, že existuje nenakažlivá forma lepry (tedy dokud to ve filmu nezaznělo) a o to víc jsem obdivovala Motýlkovu statečnost a touhu po svobodě, které překonaly i strach z téhle odporné nemoci... ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Film pojednává o skupině vězňů, která se snaží utéct z věznice ve Francouzské Guyaně. Podmínky tu jsou opravdu kruté a utéct není jednoduché. Některé pokusy jsou úspěšnější, jiné méně. Steve McQueen a Dustin Hoffman předvádí skvělé výkony. Filmu bych vytknul leda pomalejší tempo. Jinak je dobrý. "Řekni mi to jméno!" ()

Reklama

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Franklin J. Schaffner viac ráz počas svojej kariéry zadaptoval bestseller niektorého slávneho spisovateľa a pohyboval sa pritom v rôznych žánrových plochách - napríklad v prípade Pierra Boulleho a jeho Planéty opíc šlo o science-fiction a zároveň alegóriu ľudskej civilizácie, vo filmovej verzii románu Robina Cooka Sfinga o odpočinkový dobrodružný thriller. Z veľkej časti autobiografický Motýlik Henriho Charrièra však už bol priveľkým sústom a potvrdil mi mierne pochybnosti ohľadom Schaffnerovej režijnej metódy. Z dnešného pohľadu konzervatívny prístup fungoval v prípade Planéty opíc, ktorá je okrem niekoľkých momentov prevažne statická, zaberá relatívne krátky časový úsek a stojí mimo hercov na dialógoch a kostýmoch (respektíve maskách). V Schaffnerových odľahčenejších filmoch zasa na seba strhávajú pozornosť rýchlo sa meniace lokality, s tým súvisiace napätie a zmeny nálad. V Motýlikovi sa však ako problematický ukázal aspekt, s ktorým Schaffner až tak často nepracoval, a to je vývoj postavy. McQueenova fyzická premena je len povrchnou zásterkou toho, že sa skutočný charakter Motýlika nijak výrazne nemení a vnútornú prázdnotu zapĺňa len hercova charizma. Desivosť výjavov krutosti dementuje častý humor a vyvoláva tak rozpačité pocity. Záver, ktorý sa snaží dojímať nás nad dvoma starnúcimi mužmi je už len naťahovaný a rozhodne som z neho nemal pocit, že by som si týmto nikdy nechcel prejsť. A to by som zrejme mal mať. Stranou formy by som nemal väčšie negatíva až na už spomínanú konzervatívnosť, prejavujúcu sa i tu - jedinou relatívne zaujímavou je scéna nočného úteku, ktorá sa aspoň trochu snaží pracovať s viacerými plánmi (a ide jej to na výbornú, preto zamrzí, že je jediná). Nízkemu hodnoteniu definitívne napomohol i záverečný predtitulkový komentár. 55% ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Po veľmi dlhej dobe som znova videl túto útekársku klasiku. A po veľmi dlhej dobe filmu pridávam k pôvodnému hodnoteniu hviezdičku. Aj keď knižnú predlohu poznám a mám ju v knižnici, nechápem prečo ju časť komentátorov porovnáva s filmom. Veď filmový prepis knihy by mal 10 hodín a nikto by naň do kina neprišiel. Dá sa diskutovať o tom, či F.J. Schaffner vybral do svojho filmu tie správne epizódy z knihy. Ale najlepšie je porovnať tento film napr. s Veľkým útekom, v ktorom Steve McQueen tiež exceloval. A tam, kde oslavovaný Veľký útek zlyháva, Motýlik na celej čiare víťazí. Je realistickejší a uveriteľnejší (samozrejme s tým obmedzením, že samotný Charriérov príbeh je málo uveriteľný). Takže nielen o hviezdičku viac, ale ešte sa aj pohliadnem po nejakom filme z mojej Top 100, ktorý by mohol Motýlik nahradiť. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Taková rodinná legenda, jakou bylo například Tenkrát na Západě anebo Sedm statečných. Asi už jste pochopili, předaná mým otcem. Konečně po mnoha letech a pár záběrech viděných v televizi odkoukáno vcelku. Výborný film, jeden z těch co i přes krutou stopáž utečou slušně rychle (no rozhodně líp než Motýlkova Izolace). Dva dny bez vody na moři? No nevím, ale touhle optikou nejde nahlížet ani na to věznění. Viděno v přesném dabingu Jaromíra Meduny a Jiřího Štěpničky. Tvůrci si nakonec prosadili i trochu toho ženství v podobě domorodek. ()

Galerie (84)

Zajímavosti (26)

  • Na začátku filmu nosí postava Louise Degy brýle s tlustými skly. Dustin Hoffman musel kvůli nim nosit upravující kontaktní čočky, aby vůbec něco viděl. (DaViD´82)
  • Během natáčení bylo ukradeno strojní zařízení, rekvizity a kostýmy za 30 000 amerických dolarů. (Terva)
  • V roce 2005 se objevil bývalý trestanec Charles Brunier (nar. 1901) s tvrzením, že Henri Charrière se inspiroval jeho životem a skutečným Motýlkem je on. Stejně jako Charrière měl tetování motýlka. V roce 1936 se oba muži setkali v trestanecké kolonii na Ďábelském ostrově. (Candid)

Související novinky

Reklama

Reklama