Motýlek

Excelentně zpracované dílo o nezdolné touze člověka přežít s výtečnými hereckými výkony Steva McQueena a Dustina Hoffmana. Papillon režiséra Franklina J. Schaffnera se rovněž může pochlubit brilantně napsaným scénářem a úderným soundtrackem, který s nevýslovným důrazem vytváří z každé scény tryskající paletu emocí, naděje a bolesti. Se všemi těmito atributy je na stopáži čítající 151 minut rozehrán bezchybný filmový koncert bez jediného hluchého místa, který byste si za žádnou cenu neměli nechat ujít. Tohle je totiž definice kinematografie v té nejčistší formě. Výborná práce! „Hey you bastards, I'm still here.“ (26.02.2020)

Jestliže Velký útěk byl veden v až podivně pozitivním a "pohodovém" duchu, Motýlek je naopak velice tíživá a depresivní podívaná, jenže ne po celou dobu trvání, čímž se dostávám k takřka jedinému záporu - nevyrovnanosti, resp. fragmentaci dojmového působení. Film má části, kde to vypadá, že McQueen všechny uhrane svým charizmatem, jindy je beznadějně ztracen, pak zažívá přímo cestovatelská dobrodružství (btw nezvládnuté masky lidí zasažených leprou!), do toho má šílené sny a u konce nás čeká němá, skoro až poetická sekvence. Každá pasáž je výborná, ale také trochu povrchní (např. kdyby se řeklo, že McQueen byl na samotce jen měsíc, divák by nepoznal rozdíl apod.), ovšem možná právě ten kontrast mezi nimi bude pro někoho to nejlepší pojítko komplexního filmu. Tak jako tak, moc pěkných 8/10 (14.02.2009)

Po veľmi dlhej dobe som znova videl túto útekársku klasiku. A po veľmi dlhej dobe filmu pridávam k pôvodnému hodnoteniu hviezdičku. Aj keď knižnú predlohu poznám a mám ju v knižnici, nechápem prečo ju časť komentátorov porovnáva s filmom. Veď filmový prepis knihy by mal 10 hodín a nikto by naň do kina neprišiel. Dá sa diskutovať o tom, či F.J. Schaffner vybral do svojho filmu tie správne epizódy z knihy. Ale najlepšie je porovnať tento film napr. s Veľkým útekom, v ktorom Steve McQueen tiež exceloval. A tam, kde oslavovaný Veľký útek zlyháva, Motýlik na celej čiare víťazí. Je realistickejší a uveriteľnejší (samozrejme s tým obmedzením, že samotný Charriérov príbeh je málo uveriteľný). Takže nielen o hviezdičku viac, ale ešte sa aj pohliadnem po nejakom filme z mojej Top 100, ktorý by mohol Motýlik nahradiť. (25.08.2010)

MOST CEZ RIEKU KWAI, strihnutý so SHAWSHANKOM (aj keď Andy prišiel samozrejme o roky rokúce neskôr). Franklin J. Schaffner nie je režisér, s ktorým by sa divák nudil. Samotka, krokodíl, kláštor, nahé Indiánky, pašovanie kokosových orechov a nechtiac komické dochodcovské finále. A stále mám v pamäti, ako Steve McQueen podáva ruku malomocnému. (11.07.2005)

„Vypadá to tak… tak beznadějně“ Motýlek měl všechny predispozice stát se filmem, ke kterému se budu rád vracet: silné „vězeňské“ téma, Dustin Hoffman, solidní knižní základ, oscarový režisér… a taková pitomost z toho. Série občas zábavných výjevů, které nedrží při sobě. Zdlouhavé scény, neobratně gradované, jakoby předznamenávaly příchod něčeho velkého, třeba závěrečné katarze, která se nedostavuje. McQueen zde nemá co hrát víc než kde jinde. Na začátku špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný, na konci špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný. Nepřál jsem si, aby přežil, nepřál jsem si, aby zemřel, byl mi úplně ukradený. Schaffner se sice snaží o nepřikrášlené vykreslení děsivých podmínek, jenže ty uťaté hlavy, breberky ve vodě a malomocní vesničané dnes již nikoho nevyděsí. Něco málo zachraňuje Goldsmithova hudba a Hoffman, opět úplně jiný než v kterékoliv předchozí roli a opět strhávající většinu pozornosti na sebe. Motýlek je možná nadčasový tématem, ale ne tímhle nedomrlým hollywoodským zpracováním, které nedokáže skutečně tnout do živého. 55% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Andreas, Bukiet (24.06.2008)