Motýlek

Abych pravdu řekl, musel jsem to sledovat nadvakrát, protože mě to už před polovinou začalo hrozně nudit. Celý Motýlek je nevýrazně zpracovaný, absolutně bez gradace, děj nemá nejmenší šanci zaujmout, celkově prostě hrozné zklamání. Přišlo mi to jako televizní film, kterému se zázrakem podařilo sehnat hvězdné obsazení, což dalo tvůrcům mylný pocit, že již nic dalšího dělat nemusí. Nuda, šeď. (23.01.2009)

Stevea McQueena jsem vždy respektoval, ale nepovažoval jsem ho za charakterního herce. Motýlek můj názor změnil. Jeho fyzická a psychická proměna byla působivá. Když jsou na konci s Hoffmanem na tom ostrůvku a oba už jsou zpola magoři, působí to groteskně i smutně zároveň. Oproti jiným vězeňským filmům je Motýlek zajímavější díky prostředí Francouzské Guayany. Hrdina musí přemoci jak vězeňský systém, tak nástrahy džungle na druhém konci světa a setká se díky tomu se spoustou zajímavých postav. (22.10.2017)

Doživotně odsouzený za vraždu a silně obrýlený padělatel peněz. Oba ve značném fyzickém a psychickém vypětí. Jak v případě postav na plátně, tak i obou herců – Hoffmana a McQueena. Vysoké teploty, vlhko, potřeba velké ztráty na váze. Navíc si oba herci prý úplně nesedli. Jeden druhému záviděl vzhled a fyzickou zdatnost, druhý prvnímu zase mimořádný herecký talent. Hoffmanova postava má tragikomický rozměr, naplněný lidskou jímavostí. McQueenův nepoddajný vězeň pak působí velmi naturalisticky. Místy tak oba nabízejí výborné momenty, jako celek je však chtě nechtě dlouhý a příběh působí těžkopádněji, než by bylo zdrávo. Jsem rád, že jsem konečně viděl, v trvalejší stopu ale moc nevěřím. (20.04.2015)

Motýlek má jednu nevýhodu. A tou je skvělá knižní předloha. Ta, ač její autor není žádný umělec, je nesmírně čtivá a rozsáhlá. Scénáristé Motýlka museli mít opravdu těžkosti s vyškrtáváním všeho toho neuvěřitelného, čím si autor údajně prošel. Film je dobrý. Nelze například neocenit výpravu. Ačkoliv se film natáčel na Jamajce, Hawaii a ve Španělsku, působí prostředí věznic opravdu pekelně, tak jak jsem si ho představoval v knize. Převedení toho, co se do filmu vešlo je zfilmováno slušně, čemuž vévodí například pasáže ze samotky. Ale ve filmu mi chybí větší psychologická hloubka postav. Louis Dega, ač skvěle zahraný, je jen nečitelnou komickou postavou a síla Steva McQueena spíše spočívala v jeho charismatu, než v jeho herectví. Není to úplně ono. (03.07.2009)

Počátek dvacátého století, Francouzská Guayana. V tomto koutě panensky čisté a krásné přírody je však věznice. A sem právě sladká Francie posílá ty nejtěžší vězně na ty nejhorší muka, která je kdy v životě mohou potkat. Jsou mezi nimi dva. Nenápadný a uťápnutý padělatel peněz Luis Dega a kasař Chariére, který je odsouzen na doživotí za vraždu (kdo ví jestli právem). Že vám to jméno Chariére moc neříká? Dobrá. Říkají mu Motýlek. Silný muž, který dokáže čelit nelidským podmínkám a prosadit si trochu lidství v tomto krutém místě. Rok 1973, režisér Franklin J. Schaffner nabídl roli Motýlka Stevu McQueenovi. A i když byl ve svých filmech skvělý, zde podal životní výkon. Jeho přerod z urostlého muže na nalomeného starého chlapa je úžasná a naprosto věrohodná. A když jsem řekl nalomeného, rozhodně jsem tím nemyslel zlomeného. Dustin Hoffman v roli Degy je neméně vynikající a přesvědčivý. Motýlek je králem vězeňských dramat. (07.08.2007)