Alfréde, Alfréde!

Film je zábavný, ale nie veľmi logický. Z niekoľkých rande s vysokooktánovou, sexuálne znevýhodnenou talianskou priateľkou by sa dalo predpokladať, že hoci vzťah môže byť na krátky čas vzrušujúci, uvažovať o manželstve by bolo hlúpe. Zvyšok filmu nám ukazuje dôsledky veľmi zlého rozhodnutia. Vtipné na začiatku filmu, ale v tej druhej polovici už nie dostatočne. 6/10 (04.02.2022)

Tato režijní rozlučka Pietra Germiho s filmovým světem sice nepatří k tomu nejlepšímu, co nám tvorba tohoto italského klasika může nabídnout, ale rozlučka je to velmi důstojná. Komedie vychází z režisérova tradičního námětu společenské satiry. Dobová italská společnost se svým konzervativním přístupem byla po mnoho let ideálním tématem lidové zábavy Germiho filmů. Vztahy k rodině, církvi, manželství. Doba přinesla společenské změny a i o nich je tento film. Liberalizace společenských mravů koncem 60. let přetavila rozvod ve veřejností tolerovaný akt. Obsazení Dustina Hoffmana do role Alfréda, se ukázala být dobrou volbou. Postava submisivního, ženou snadno manipulovatelného muže, se podobá úspěšnému Absolventovi , jen s tím rozdílem, že zde nedochází k přerodu charakteru hlavní postavy. Ve výsledku šlo o sázku na jistotu. Marný boj Alfréda v kleci manželské, kdy je týraný hysterickou manželkou i její rodinou, probouzí krom smíchu i soucit. Neb taková domácí jednostranná „Itálie“ může mít nečekané dohry. Nakonec i možný únik z manželství pomocí rozvodu, se může zdát jen dočasným a neuspokojivým řešením. Tento film lze bez přehánění považovat za varovně zdvižený prst před svátostí manželskou. Je to takový ten Germiho úsměvný, rošťácký šťouchanec, který již sice nepůsobí tak silně, jako tomu bylo u starších snímků, ale stále dost silně na to, aby pobavil. Zejména fanouškům vynikajícího Dustina Hoffmana vřele doporučuji. (22.08.2014)

No jejdamane, to bylo grandiózní pokoukáníčko! I tohle s námi muži mohou ženy udělat. Ač se to zdá být takřka nemožné a nikdo z nás si nic podobného dozajisté nepřipouští. Dustin Hoffman je v roli roztomilého nekňuby naprosto excelentní, docela by mě zajímalo, nakolik si na něj hrál a nakolik jím je i ve skutečném životě...? Něco málo k hudbě; ona nebyla nejsložitější, to souhlasím. Ovšem ten jeden prostinký motivek parádně podkresloval groteskní absurditu celého příběhu. Soukromá poznámka: Jirko, taky jsi nás v tom viděl? Vždyť ono to (s trochou nadsázky) bylo celé o nás a o našich již pominuvších trablech. (19.01.2010)

"Co tvé manželství, už jsi ji uškrtil?" Zamilovaný chlap nepřemýšlí mozkem, ale orgánem umístěným o přibližně 80 centimetrů níže a to je naše základní životní slabost. Alfréd nebyl jiný a když dostal možnost ulovit okouzlující Marií Rosu, tak nezaváhal. Po svatbě mu však ženuška nemilosrdně srazila z očí růžové brýle a stala se z ní již o něco méně okouzlující saň, která svému milovanému choti nedopřála ani vteřinu klidu. Já se u toho bavil tak, že jsem několikrát skoro až rebelsky přestal loupat brambory a nakonec jsem šťastně usnul s pocitem, že v tom nejsem sám. (07.04.2016)

Dnes už poněkud vyčichlá satirická komedie, ve své době jakýsi zábavný útok na italské rozvodové zákony, na instituci manželství, nebo na svérázné představy o morálce. O něco málo víc se mi líbil režisérův poslední film, sarkastický "Rozvod po italsku", ale filmů na toto téma bylo natočených jistě dalkeo víc. Germimu však nelze upřít že zde šikovně využil Hoffmanovi popularity (do té doby vynikající tituly jako, Absolvent, Malý veký muž nebo Strašáci) a udělal dobře, bez něj by byl film mnohem hůře stravitelný. (19.01.2010)