Planeta opic

„Zošedivel si. Ale na človeka, ktorý má 2300 rokov, stále nevyzeráš zle.“ Prvý raz som Planétu opíc videl ako dieťa chodiace na základku a bola to vtedy dobrá výhovorka, prečo z rodinnej návštevy odísť skôr. Aby malý stihol Planétu opíc v televízii. Hoci ale otec žhavil bledomodrú Škodu 100 (tzv. „kilečko“) čo to dalo, včas sme prísť domov nedokázali. I tak som ale zachytil dosť na to, aby ma film bavil. Predsa len, hovoriace opice s puškami a na koňoch, čo mohlo byť lepšie? Následne som sa dostal k útlej knižnej predlohe (jej autor napísal aj Most cez rieku Kwai), ktorá končila tiež šokujúco, ale zároveň úplne inak, ako film (knižný koniec neskôr čiastočne prebral Tim Burton v reboote z roku 2001). V nasledujúcich cca dvadsiatich rokoch som sa s fenoménom Planéty opíc stretával často (ale neviem, ktoré z pokračovaní bolo najhoršie, dobré každopádne nebolo ani jedno) a legendárny originál s (veľmi nesympatickým mizantropom) Hestonom som znova uvidel až vo februári 2011. A musím povedať, že je to stále dobrý film, ktorý po technickej stránke príliš nezostarol. Naopak, veľkolepá odvážna kamera s psychedelickou hudbou mi dokonca v niekoľkých scénach pripadali takmer nadčasové (krúženie okolo stroskotaného korábu). Sem-tam to nemá logiku (hovoriace opice majú súdy, ale nedokázali zostrojiť papierové lietadielko, pozoruhodná je i funkčnosť pušiek po X tisícročiach), no po audiovizuálnej stránke ma to bavilo i 43 (!) rokov od vzniku a vôbec by mi neprekážalo, ak by sa planéta objavovala ešte dlhšie a opice by nastúpili dajme tomu až po hodine deja (alebo aj vôbec, to putovanie vyľudnenou apokalyptickou planétou je fakt mrazivé). Pretože len čo sa zaangažujú do príbehu, ten paradoxne stráca údernosť a zo sci-fi udalosti sa stáva maskérska báchorka. Našťastie, nudnej návšteve opičieho mestečka patrí len prostriedok; úvodné a finálne putovanie pustou Zakázanou zónou tomu vracajú kvalitu z úvodu. (28.05.2011)

Vynikající legendární kultovní sci-fi. Film, který je biblí všech tvůrců sci-fi filmů. Vynikající herecký výkon Charltona Hestona jako astronauta Taylora. Krásně můžeme vidět jak se tato postava mění. Zpočátku arogantní kosmonaut se mění ve zraniteného člověka, z jehož očí čiší beznaděj, ale také v nich sálá síla a odhodlání se vzepřít všem opicím, které ho uvěznily a chtěly pokořit. Film je strhující od začátku do konce a neustále něčím překvapuje. Až po samý závěr se Sochou svobody, jedním z nejkultovnějších zakončení filmu všech dob. (08.10.2005)

Jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, který ukazuje svět, našemu podobný, ale přitom tolik vzdálený... Viděl jsem ho jako malý a do teď jsem pořádně nepřišel na to, v čem všem tkví jeho síla. Následující díly dokázaly pouze rozvinout myšlenku a kvalitou se snažit přiblížit prvnímu filmu, ale většinou se to nepovedlo. Velká síla tkví nejen v maskách, oceněných oscarem, ale také v Charletonu Hestonovi a Franklinu Shaffnerovi. Pointa desetiletí, která je extrémně důležitá pro vyznění filmu a dá se označit za předobraz filmů postavených na pointě jako Šestý smysl.... (26.11.2004)

Dnes už tomu samozřejmě schází ta potřebná působivost a s přibývajícím věkem se objevují i čím dál větší vady na kráse, ale na co v tomhle filmu nestačily triky a scénář, to bylo napraveno inteligentním zpracováním a hlavně závěrečnou pointou, která v mých očích apeluje na titul nejlepšího filmového zakončení vůbec. Úvodní část snímku mě vážně nadchla- podmanivá a zvláštní hudba Jerryho Goldsmithe na pozadí znepokojivého prostředí neznámé planety vytváří kulisu typickou pro klasicé sci-fi z let 60. a 70. Opičí společnost je sice načrtnuta poměrně jednodušše, ale jejich hrdost a nadřazenost vůči člověku čpí doslova z každého slova a je dalším silným motivem, který udržuje diváckou pozornost i ve chvílích, kdy se zdánlivě nic neděje a jen se povídá. Navíc vše je podáváno tak přesvědčivě a obratně, že každý je nucen skutečně přemýšlet, kde vězí skrytá pravda a kdo je tím pravým pánem tvorstva. Ocenit se ale musí i masky, které jsou dostatečně přesvědčivé a živé, herecký projev hvězdného Hestona, který dodává své roli velké charisma, a já oceňuji i překrásnou Lindu Harrison, kvůli které bych na takové planetě i docela rád ztroskotal. Tenhle snímek zkrátka drží status fenoménu absolutně po právu, doufám jen, že jeho vize budoucnosti se nikdy nevyplní:-) 90% (04.02.2013)

V rámci filmovej sci-fi tvorby patrí snímok "Planéta opíc" medzi absolútnu klasiku. Podľa rovnomenného románu francúzskeho spisovateľa Pierre Boulleho ho v roku 1968 natočil režisér Franklin J. Schaffner. Hlavnú mužskú (ľudskú) úlohu stvárnil charizmatický herec Charlton Heston. Tento titul sa stal základom dlhej série filmov, ktoré nasledovali po ňom. V roku 2001 sa dočkal i remakeu, pod ktorým je podpísaný režisér Tim Burton. Pôvodný film z roku 1968 sa stal kultovým dielom, ktoré sa výrazne zapísalo do dejín svetovej kinematografie. ***** (15.07.2016)